jerry Já mám ve Funeral Home až neskutečně živý otisk jedné vzpomínky z dětství - když jsem byla malá, jezdili jsme každé sobotní dopoledne na nákup a na hřbitov, než děda vyjel autem před dům, tak babička na zahradě nařezala květiny, já připravila sirky, lahvičku s petrolejem a hadřík na vyčištění zaneseného skla hřbitovní lampy, na hřbitově jsem jako první vyndala z vázy uvadající květiny - a to je to, co cítím jako podstatu Funeral Home - uvadající květiny + ten zvláštní odér zelenkavé, lehce sliznaté vody ve váze... Ale mám tu vůni fakt ráda, tu aromatickou štiplavost a určitou nesmlouvavost v ní...
Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?
09. srpna 2014 17:03
Eleventh Hour (Byredo) - vánoční perníčky, u kterých se nešetřilo s kardamomem, rozložené na tácku z olejnatého santalu a posypané sladkým pepřem a jemným prachem z nového koření. Vedle stojí sklenky s nalitým neidentifikovatelným sladkým alkoholem. A všechno zahalil lehký oblak sladce kouřového vetiveru. Trochu to připomíná cukrářské "umění" pejska a kočičky (taky dali do dortu samé dobré věci), ale kupodivu to vůbec není špatné...ba právě naopak.
Vetiver 46 (Le Labo) - dřevité kadidlo....dřevité kadidlo....lehce balzámové dřevo s kadidlem....a trocha suchého vetiveru. A kupodivu mi vůbec nevadí, že Vetiver 46 je tak nějak málo vetiverový...
Garuda (Jul et Mad)
Předesílám, že já a tato značka úplně nejdeme dohromady. Je to škoda, ale i přesto je tato vůně po Mon Seul Desir druhou, kterou považuju za "celkem ok".
Kožený oud je zcela neškodný a lehce dezinfekční. Pokrývá ho usazená vrstvička suchého koření s prachově jemným šafránem. Vůně je posazená na křehce dřevitém základu ze suchého tužkového cedru s jemnou hřejivou ambrou a nesladkou vanilkou.
Orientálka v podobě impresionistické malby v barvách podzimu.
Pure Azure (Phaedon)
Nejprve zelené fíkové listy a barbershop a slaný vítr od moře; vůně působí azurovým dojmem zcela v souladu s názvem. Fík postupně zraje a sládne vanilkou a barbershop vystřídá slabý závan nahořklého pomerančového květu.
jerry Luxe patchouli zrovna neznám...Ale taky to není pravda, že se mi líbí pačuli všude. Namátkou White Patchouli TF, Montale Patchouli Leaves nebo nejděsnější smrad Patchouli Antique Les Nereides, z těch mi dobře nebylo. Je pravda, že jsem při jejich testování nevěděla o svém tehdejším těhotenství a mám je spojené s příšernou nevolností. 
A silná osobnost...Si tak teda nepřipadám.
...ano!.
Korsičanka No a zbylo mi neco jinyho?
Bull's Blood (Imaginary Authors)
Vadnoucí růže kovová tak, že to až cítíte v puse, s pačuli akcentujícím vlhkou, stinnou zemitost. Je cítit rozlité zkyslé červené víno z lahve, co je už dlouho otevřená. Postupně se přidává prach a písek, vlhký písek a trocha hořkosti a pot, ne vzletné živočišné pižmo, ale normální lidový pot. A v tom potu a písku září původně krvavě rudá, teď už napůl zčernalá růže, jejíž vůně skoro až zkapalněla.
Kashimire (V Canto)
Hustá krémová vanilka prohřátá špetkou balzamické ambry postupně přes máslový ylang přechází do našlehané bílé čokolády s hebkým bílým pižmem na mléčně santalovém základu. Vůně je sladká, ale nevnímám ji nijak zásadně gurmánsky/jedle, spíš vytváří dojem hřejivé kašmírové šály.
andry Jul et Mad mi taky nesdí. Ve všech vůních totiž cítím jeden tón, který mě ruší a nemůžu je nosit.
Luna Nezbylo a to je fajné
Dancing On The Moon:
Noční sen. Jsem malá holka, příbuzní mě vzali na pouť, ale zapomněli mě zavřenou v autě. Vůně kokosového suku, plastového vnitřku přehřátého auta s troškou benzínu. Chci ven, kdyby se dalo alespoň otevřít okno! Zoufale lomcuji všemi klikami a páčkami, zdálky doléhá melodie odrhovačky od kolotočů, konečně se mi podaří objevit kličku, kterou stáhnu okénko. Namísto přívalu čerstvého vzduchu mě zaplaví vanilková vlna, nasládlé výpary z bílých květů zaprášených keřů, které rostou u parkoviště, a závan hnoje. Vůně venkova, smějí se pokaždé příbuzní mému nakrčenému nosu, když míjíme kravín. Není úniku. Jestli se rychle neprobudím, tak...
ManRose (Etro):
S touhle vůní si budu ještě pár dní hrát. Je sice pánská, ale já bych ji klidně přiřadila mezi unisexové. Pro mě je zatím rébus: jak je možné, že když růžovou vodu rozředíme kolínskou, vznikne sytá vůně růží a koření?
...Dancing On The Moon má tak pěkné složení!, a Ty o ní píšeš jak o nějaké pouťové odrhovačce..?.
Miru Neboj, už jsem ho přibalila, vyzkoušíš sama 
.
Poets of Berlin (Vilhelm Parfumerie)
"Jakou máte točenou zmrzlinu?"
"Borůvka a citron."
"Tak velkou míchanou prosím."
- takhle začínají berlínští básníci své posezení u malého rozviklaného stolku na zahrádce zapadlé kavárničky v parku, jejíž plot je obrostlý břečťanem. Zmrzlinu jim přinesli zalitou krémovou vanilkou, od které si nechali ještě dvakrát přidat. K tomu borůvkovou limonádu - no proč si ji taky nezkusit osladit tou vanilkou?! - s eko bambusovým brčkem. Vanilkové borůvky s ledem se ve vůni drží hodně dlouho, dokud je z části nenahradí sladký kosatcový pudr a mléčný santal, téměř neznatelně zakouřený vetiverem.
Poznámka pod čarou: dodatečně si čtu wendulčinu recenzi a koukám, že se s tím marketingem celkem trefili.
Note de Yuzu (Heeley)
Štavnaté citrusy až aromaterapeuticky přináší dobrou náladu, kolem vane slaný vítr od moře a všechno je fajn. Ten perfektní začátek ovšem netrvá zase tak dlouho - později se rozvine v poměrně obvyklý slaný vetiver - ty krystalky soli vyloženě drhnou v nose - s tóny mořské vody plné zelených řas. Veškeré ovoce je fuč a nikde ani sladko, ani teplo, z citrusů zbyla jen usychající nahořklá kůra...
Reakce na Fleur:
ManRose (Etro):
S touhle vůní si budu ještě pár dní hrát. Je sice pánská, ale já bych ji klidně přiřadila mezi unisexové. Pro mě je zatím rébus: jak je možné, že když růžovou vodu rozředíme kolínskou, vznikne sytá vůně růží a koření?
jaká je? Sytá růže a koření mě moc zajímá
clothilde Na mužské pokožce cítím víc koření, na mně je spíš chyprová.
Fleur Dancing on the Moon neznam, ale umiram smichy!
Reakce na Fleur:
Dancing On The Moon:
Noční sen. Jsem malá holka, příbuzní mě vzali na pouť, ale zapomněli mě zavřenou v autě. Vůně kokosového suku, plastového vnitřku přehřátého auta s troškou benzínu. Chci ven, kdyby se dalo alespoň otevřít okno! Zoufale lomcuji všemi klikami a páčkami, zdálky doléhá melodie odrhovačky od kolotočů, konečně se mi podaří objevit kličku, kterou stáhnu okénko. Namísto přívalu čerstvého vzduchu mě zaplaví vanilková vlna, nasládlé výpary z bílých květů zaprášených keřů, které rostou u parkoviště, a závan hnoje. Vůně venkova, smějí se pokaždé příbuzní mému nakrčenému nosu, když míjíme kravín. Není úniku. Jestli se rychle neprobudím, tak...
To byl teda hodně divoký sen!
Reakce na andry:
Poets of Berlin (Vilhelm Parfumerie)
"Jakou máte točenou zmrzlinu?"
"Borůvka a citron."
"Tak velkou míchanou prosím."
- takhle začínají berlínští básníci své posezení u malého rozviklaného stolku na zahrádce zapadlé kavárničky v parku, jejíž plot je obrostlý břečťanem. Zmrzlinu jim přinesli zalitou krémovou vanilkou, od které si nechali ještě dvakrát přidat. K tomu borůvkovou limonádu - no proč si ji taky nezkusit osladit tou vanilkou?! - s eko bambusovým brčkem. Vanilkové borůvky s ledem se ve vůni drží hodně dlouho, dokud je z části nenahradí sladký kosatcový pudr a mléčný santal, téměř neznatelně zakouřený vetiverem.
Poznámka pod čarou: dodatečně si čtu wendulčinu recenzi a koukám, že se s tím marketingem celkem trefili.
No že jo?
