.....
(miluju Charlese Bukowskiho, a sem, k parfémům právě patří - "...báseň je způsob, jak zachránit duši před explozí...")
Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?
09. srpna 2014 17:03
Miru Taky mám Bukowského ráda, aby ne... A ano - báseň je způsob, jak zachránit duši před explozí. Někdy ten jediný způsob... Ano, tohle se odráží v tom, co/jak/proč píšu. A taky další jeho věta: "Bolesti mám plnou nádrž." Vlastně všechny jeho existenciální eseje o žití a nežití, o všech těch podobách položivota, neživota a přežívání, které bývají horší než smrt, jsou pro mě dost zásadní...
...jo. Protože on kolem života nedělá žádný etiketový tanečky, on to prostě řekne, jak to je. Na plnou hubu.
V té zdánlivé su(y)rovosti je vlastně naservírovaná odhalená křehkost duše...
(asi nic pro outlocitné...)
Miru ... opět s Tebou naprosto souhlasím, shrnula jsi to stručně a přesně...
...moc mě těší a moc si vážím toho, že mluvím(snažím se o to) tak, že to i někdo jiný chápe, rozumí mi. Je to tak příjemné(a někdy vzácné...)
Miru Řekla bych, že právě Tobě rozumím snad vždy //i proto mám tak ráda Tvoje recenze, rozumím způsobu, jakým vyjadřuješ své emoce a vnímání, jak je projektuješ do popisu vůní, jsi v tom jedinečná a nenapodobitelná//.
Under My Skin (Francesca Bianchi)
Tak trochu walk of shame, co se dostane pod kůži. Nad ránem kráčí ulicí, protože hodný holky chodí domů za světla. Město má zvláštní vůni kombinace čístících multifunkčních autíček, co proudy vody omývají dlažbu od následků včerejší noci, a voda na ranním ostrém slunci rychle usychá, a suché trávy ze sluncem spálených kousků trávníku mezi chodníky. Cucá šalvějový bonbón a snaží se jím zakrýt - spíš pro sebe než pro druhé - ranní dech s odérem Jägera, s nímž to včera přehnali (-y? -a?). Jde bosá prachem ulic, dlažba hřeje do chodidel, a sandály na podpatku nese v ruce, oblečení má zvalchované a trochu polité, ale voní spíš tak zvrhle, jako striptérka na koksu, co si mezi každým číslem zapálí a pak do toho jde naplno a protančí svoje dva songy, jako by nebyl zítřek.. jako retro ambra snad někdy z dob Léta Páně kdy Youth Dew od EL byla moderní.
Byla to těžká noc. Ale ty útržky vzpomínek, co zůstaly, se dostanou pod kůži.
Reakce na euridike:
Miru Řekla bych, že právě Tobě rozumím snad vždy //i proto mám tak ráda Tvoje recenze, rozumím způsobu, jakým vyjadřuješ své emoce a vnímání, jak je projektuješ do popisu vůní, jsi v tom jedinečná a nenapodobitelná//.
Souhlasím - Miru takhle píše už víc než deset let. Co by bylo u jiného pozérstvím, je u ní naprosto přirozené.
Reakce na euridike:
Miru viktorka_od splavu Korsičanka
Pro mě to opravdu není jiskřivá, živá, radostná vůně – protože citrusy v ní nejsou lehké, osvěžující, sladkokysele šťavnaté, letní – na mé kůži jsou jakoby silně koncentrované, není to jen dužina, ale je tu výrazný otisk rozmačkané kůry, k tomu ta slanost (kterou mám ale obecně ráda)… No jsme v tomhle s Viktorkou opět na jedné lodi...
Já patřím do tábora těch, kteří ji vnímají pozitivně, ale vadí mi její určitá exotičnost - připadala bych si v ní jako navlečená do kimona.
M. Micallef
20 Years Anniversary
Začiatok sladko-šťavnato-muškátovoorieškový, ako luxusná marmeláda. Pridáva sa ľahká biela ruža. Sladkokorenisté tóny však nadobúdajú prevahu, spolu so sladkou davanou a gurmánskymi tónmi, trochu vyvážených drevitou nahorklou pačuli. Už ostane v gurmánskej rovine. Veľmi príjemná vôňa.
Ananda Tchaï
Toto je neuveriteľne príjemne nostalgická vôňa, ktorá ma okamžite preniesla do detstva. Presne do toho okamžiku, keď som si vyliala na seba u niekoho tajne malý kúsok vône a rýchlo sa snažila zastaviť gúľajúcu sa kvapôčku parfému na pokožke. Ešte to má aj podobný zlatobéžový odtieň. Bohužiaľ tým pádom už netuším, čo to mohlo v tej kúpeľni na návšteve byť. Takže tu máme roztomilo staromódny bergamotový úvod, s ylangovo-ružovo-jazmínovým pokračovaním, podobným ako je v chanele no.5 ale bez jej aldehydov a malej trošky klinčekov. Postupne prechádza do príjemnej vône stredne vlúhovaného, jemne osladeného čaju. Klinčeky ostávajú, našťastie v naozaj milo domácej, jemnej forme. Drydown je zase raz klasicky príjemne staromódny, drevito-vanilkovo pižmový.
Mon Parfum Pearl
Rozkošná, veselá, jarno-letná vôňa. Mandarinka, ruža, pivonka, svojím spôsobom ďalšia variácia na posedenie v stredomorskej záhrade. Ako doplnok nastúpia púdrovo-krémové tóny, v ktorých je nejaký ľahúnko mentolový nádych. Veľmi pekná, veľmi príjemná, pohodová vôňa.
Royal Vintage
Žiarivý bergamotový začiatok spolu s malou troškou pikantného ružového korenia. Veľmi príjemný kožený tón, trochu čerstvých ihličňanov, na ktoré práve zasvietilo slnko, trochu jadrového mydla. Veľmi príjemná, veľmi pohodová a nenásilná, výslovne pánska vôňa. Naozaj pôsobí ľahunko starosvetsky, ale nie staromódne.
Neroli d'Ispahan (Boucheron)
To hezké šťavnaté neroli s kopcem tulivého bílého pižma, co není ani trochu hořké, ani řezavě svěží, spíš takové heboučké, osvěžené dvěma kapkami šťávy ze strouhaného zázvoru a několika zrníčky právě rozdrceného kardamomu, a všechno to levituje v bílopižmovém nekonečnu. Jednoduchá, nenáročná, mimořádně líbivá a příjemně osvěžující.
Miss Charming (Juliette Has a Gun)
Šťavnatě ovocná růže s kapkou sladkokyselého liči v úvodu, podkreslená dřevitým pačuli a bílým pižmem. Celá je taková živá, sytá, plná zářivých barev a ve svém hodně profláklém žánru je z těch povedených.
Not A Perfume (Juliette Has a Gun)
Hřejivě dřevitě pižmovo. Mohla by to být uměle vytvořená vůně zahřáté kůže se zbytky dřevitého parfému ze včerejšího dne. Mohla by, kdyby postupně nezačínala drhnout a nevylézala na povrch její zpočátku umně maskovaná syntetická povaha. Jasně, že to je autentický upcyklovaný nábytek po tetičce. Ale žádná knihovna z masivu, nýbrž ten dřevotřískový kulatý stolek s kovovými nohami, co má na umělohmotně vyhlížejícím povrchu vzor jemné mřížky v tmavším odstínu šedé.
Under My Skin dobrý
.
Reakce na wendulka:
andry
Under My Skin dobrý
By ma zaujímalo, čo chcela toutio vôňou autorka povedať 
...co by. Já sice vůni neznám, ale podle recenzí místních dam si myslím, že autorka chtěla říci, že
jsou situace, který se vám třeba ani moc nelíbily nebo na ně nejste pyšné, a nebo zase naopak si je hřejete ve své Pandořině skříňce a vzpomínáte..., prostě každý má v životě něco..., něco, co se mu vrylo pod kůži...
A pak stačí přivonět - nejen k vůni ve flakonu, ale pro mě osobně je to třeba i typická vůně prvního jarního vzduchu, po posledním roztání zbytků sněhu, vůně prvního mrazivého rána v počínající zimě, vůně hlíny mezi jednotlivými stébly trávy zvlhlé nočním časem a..., prostě je dost vůní(nejen parfémy), které jsou jak flashka - stačí přivonět a příběh se před očima(i zavřenýma) začne opět promítat...
(někdy je to celkem sadomaso...)
Blackbird: Anemone
Všichni známe delikatesu ponořit vodou oprané jahody na chvíli do šampaňského, nechat okapat, mokré je obalit v jemném krystalovém cukru a nechat chvilku vychladit v ledničce před konzumací. Anemone nabízí totéž, ale se švestkami, jen jsou ještě navíc obalené i v kakaovém styraxu. Naložíte se s nimi do vany plné růžových mýdlových bublin, obklopeni aromaterapeutickou vůní z krabičky se sušeným tabákem.
Dolce & Gabbana: Velvet Sicily
U původní Sicily jsem měla trochu problém s tónem rozmačkaných zelených lístků, které jsem v ní cítila. Nová verze je od něj zcela oproštěná. Svěží zelený bergamot s kořenitou růží a krotkým jasmínem je zde zalitý jásavě perlivým, sladce aldehydovým heliotropinem s tóny mandlí a uhlazený mléčným santalem. Slibovaný dojem sametovosti pak vytváří nadýchané bílé pižmo. Jeden z mála vzácných důkazů, že reformulace určité vůně nemusí být vždy nutně ke škodě.
… obrat „připadala bych si v ní jako navlečená do kimona“ je velmi výstižný, rozumím tomu pocitu určité nepříhodnosti… Já v té vůni akcent exotiky nemám, říkala jsem si, že kdyby ano, asi by pro mě byla „pochopitelnější“ - pak by pro mě byla letní a optimistická, taková je pro mě Neroli Portofino, tu mám fakt ráda...
VENOM OF ANGEL Piotr Czarnecki
Jeden den s vůní.
Taky jedna noc.
Podzimní a tichá.
A tahle vůně mě nutila myslet na sníh i kokosové hobliny a Caterinu de´ Medici, tu travičku, na její jedy, na cukr i bič, kardinálsky rudé sametové rukavice. Kryštof Kolumbus mi proplul hlavou taky. Jeho koráb na temných vlnách byl vskutku majestátní...
Vůně hustá jako med. A ještě hutnější. Nelepkavá. Vypadá hebce - jako když sklář na píšťale svým dechem formuje rudozlatě vláčné sklo. Těžko ji popsat. Cosi středověce nesmlouvavého, tmavého, vzdáleného, to tím kořením, tou sametovostí tmavého olibana - a k tomu dotek exotiky v mléčně sladkém kokosu. Vůně protikladů, které se přitahují, které do sebe překvapivě zapadají, černá do bílé, světlo do tmy - jak už jsem psala - tohle je cukr a bič...
VENOM OF ANGEL = andělský jed = medové olibanum + černý pepř + sladce smetanový kokos + zelená nit jedovatého břečťanu mezi tím vším
...tak to zní super!.
