Dalia Ty se tak krásně čteš....Genevieve,úplně to místo vidím 
.
A slečna Ro, to už je na vydání. Krásné. Závidím.
Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?
09. srpna 2014 17:03
Dalia krásné
Dalia Slečna Ro se nějak rozjíždí
Jsem zvědavá, kdy přejde definitivně k drogám, krádežím a zabředne do bahna velkoměsta
Korsičanka ... myslím, že slečna Ro dokáže včas zatáhnout za brzdu. 
alibi Děkuju.
Dalia V tom případě jí fandím
Korsičanka Ona ani normálně nekouří, jen příležitostně. To cigáro vzala tetě. 
Dalia Slečna Ro je zkrátka holka podle mýho gusta
!
Dalia slecna Ro se moc prijemne cte!
Dalia Pěkné to je, rozárka má pravdu.(až na to závidění, ale ona to myslí v dobrém, je já ych to nenapsala)
wendulka Friga černá káva Děvčata, slečna Ro i já děkujeme!
Dalia Pěkně to pokračuje.
Woodcut (Olympic Orchids Artisan Perfumes)
Úvodní chladivé pryskyřičné dřevo po půl hodině vytlačil sladký připálený karamel s tóny doutnajícího suchého dřeva, který po další hodině prohřály nahořklé pryskyřice. Podle tvůrců má vůně evokovat okamžik, kdy se dřevo začne při řezání pilou v důsledku tření připalovat, mně však řezání dřeva nepřipomínala, na to byla příliš sladká. Výdrž se pohybovala kolem 4 hodin.
Olympic Rainforest (Olympic Orchids Artisan Perfumes)
Geniální vůně. Chladivý větrový úvod se prolíná se zemitou zelení a tóny hub a sládne ovocnými květy rododendronů, které se uhlazují dlouhotrvajícím prašným sametovým vonným dřevem cypřišku Lawsonova. V závěru dřevo mírně zesládne balzámem. Výdrž přesahuje 6 hodin. Vidím to na nákup celého flakónu.
Blanc Poudre Heeley
Vanilka prostupující bělostným pižmem...
...ach, přivírám víčka, umírám slastí!
Nejkrásnější pižmo, co jsem kdy cítila,
mi vhání až slzy do očí...
...uvolňuje stavidla, jež držela všechny rány a pouští mi žilou smutek světa...
Takže když slzy - musí tam být heliotropin
(to už vím od dob zkoušení Quand Vie La Pluie...),
a když slast, tak chuť,
a když chuť, tak něco jedlého -
zvláštní, jakoby přišla delikátní gurmánština z vůní Vanitas, Acqua Zucchero,
a ještě jednou chuť, ale tahle je jiná, tahle chuť je chutí/vůní objetí...
...tak strašně silného,
objetí dvou ohromných(já říkám 3D) paží, jež vás téměř dusí, ale současně je v tom stisku křehkost a něha a nevyřčená slova:"...neboj, ochráním tě..."
A pak, přestože zase zpět na zem, je tu vzduch a v něm se třpytí prach z andělských křídel, jenže i sterilně bílý vrzavě drhnoucí křídový prach,
jakoby se ten anděl neměl čeho chytit a padá po střechách, zdech domů...
Není to kostelní, pánbíčkářská vůně.
Tahle lahodná tekutina, teplá vášní polibků, voní vanilkou vmíchanou do nadýchaného bělostného, étericky smetanového krému, dýchajího živými květy, zahuštěného velejemným prachem z rýžových zrnek a santalových špalků.
A k tomu se kolem vás vznáší pocit, že pokud sklopíte řasy k zemi, začnete pozbývat gravitace a snad i vzlétnete...
Blanc Poudrée má nesmírnou vnitřní sílu, jenže ona síla je ukrytá, a s ní schovaná je i křehkost...
jak křehkost rtuti, kdy stačí jediný neopatrný pohyb a rozlétne se do všech stran...
A co je na povrchu.?
Klid, mírný, neznatelný úsměv a hloubka života v očích...
...popis u vůně na stránách Vavavoom se mi strašně líbil, a chtěla bych být tou neoromantickou Venuší...
Freudian Wood Wiener Blut
Cypřiš, puškvorec, gin s tonicem a s mlékem.
Kmín a odér studené budovy a bílé kůže z polstrování luxusního auta.
Kde jsou ta ňadra.?..
...ach, moment...
Teď, teď jakoby živočišno přicházelo do popředí. Jenže pořád na mě vůně působí jaksi tvrdě, odtažitě, neosobně.
Takovéhle objetí bych fakt nechtěla...
...studené.
Mléčná, velmi tvrdá dřeva, studený vzduch, ledem zkřehlá pylová zrnka z kytice mimózy a ono živočišno.
Jenomže živočišno ne milé, příjemné, erotické nebo tak něco. Ale živočišno skoro zlé...
...jak políček do tváře, kdy si bezděky sáhnete na pálící líc.
Nic pro mě
Ovšem pro chlapa?
Dost dobré!
Led v očích a žár v srdci.
Neústupnost a tah na bránu...
Miru Tys to teda Freudian Wood nandala, vůbec ji tak nevnímám. Stále se mi líbí a pánská mi nepřipadá!
A naopak Heeleyho Blanc Poudre jsem ze vzorečku skoro necítila. Zkoušela jsem kdysi jen 1x, omámená všemi vůněmi Vavavoom, ale přesto je to vůně, jež ani trochu nezaujala.
Lightscape Ulrich Lang
...noční letní vzduch, chladivý jak tichý šepot saténu na holé, chladem chvějící se kůži...
Delikátní mix cypřiše, zelených tónů, velejemné dřevitosti bergamotu, vílích jasmínových kvítků, ultra jemná jemně drhnoucí křupavost z cedru a pelargonie,
teplo z vašeho dechu, neznatelný senovokakaový podtón z tonky.
Ztrácející se světla neonů, v ústech zelené čerstvo, jako bych byla v králíkárně a žvejkala právě posečený jetel...
...Lightscape začala vonět krásně, pak měla divnofázi s jetelem a salátovou okurkou, no a nakonec
je z toho delikátní elegantní zeleně pižmová měkká vůně s mikrostopami luxusní kůže.
...takový měkčí, nějaký ze zelených Chanelů.
Hodně příjemné,
ale také poněkud hodně intimní,
až zmizí úplně.
Jak ten noční vzduch za rozbřesku...
Nandan Road Ulrich Lang
Sladké slunce!
Právě dozrálé čerstvé meruňky přímo z Pálavy...
...pevné, ale šťavnaté, oranžové, na povrchu jemňoulince drhnoucí, s dotekem zelených lístků a delikátní dřevitosti z větviček.
...vůně drhne nejen oněmi hedvábnými chloupky na povrchu oblých plodů, ale i semišem, jenž podprahově vnímám také,
a v nose cítím teplo, jakoby mi z těch sladkých ovocných dobrot slunce vlezlo do chřípí.
Nandan Road voní na způsob Daim Blond bez bez hlohu a kardamonu a bez lutensovské temnoty.
Cardinal Heeley
Kadidlo a čisté prádlo.
Prádlo bělostné, jehož běloba jde až domodra...
A k tomu nesmírná měkkost nebeských oblak ve formě lahodného gintonicu z labdana a vetiveru a s pár zrnky pepře.
Hmm...
...tohle není neposkvrněná vůně,
tohle je v ctnostném rouše hříšná požitkářka.
Osvěžující - díky vnímaným možným požitkům,
distingovaná elegance - díky černé barvě roucha.
Cardinal má v sobě i vodu...
...rozpustilé a vší silou plácnutí do vody, do vody v kropence, do vody svěcené.
A tisíce kapek se rozletí těžkým éterem pod klenbami a dopadají jak miniaturní jiskřičky na zelené stvoly květin ve vázách u oltáře.
Nakonec teplo...
...tkanina kostelního roucha je tuhá, téměř neprodyšná, ovšem co krok, to nepatrný pohyb a zpod látky se do okolí uvolní pár molekul živočišného tepla z mladého těla...
Voda, vzduch, zeleno, kadidlo, čerstvo i teplo, měkkost a paradoxně temná lehkost bytí.
Hlt slabého gintonicu v ústech...
