L'Air du Désert Marocain (Tauer Perfumes)
Melanie pootevřela víčka na krátký okamžik. Jenom tolik, aby zjistila, že kolem je šero. V očích ji palčivě řezala zrnka písku. Vzduch byl chladnější. Nadechnout se ji teď činilo menší potíže, než ve dne. Rty měla rozpraskané až do krve a jazyk se jí lepil na patro. Voda jí došla už včera. Nebo to bylo déle? Není tu nikdo, koho by to zajímalo. Nebyl to dobrý nápad jít je hledat, to věděla už od začátku. Ale lepší stejně neměla. A teď už není východisko.
Se smrtí se během těch posledních dnů v poušti smířila. Divila se, jak to bylo snadné. Jenom tělo, skoro jako nastavené na autopilota, pokračovalo stále dál, až do zemdlení. Poháněla ho touha sevřít malého Jamieho v náručí. Naděje, že spatří Jaredovy veselé oči. Život byl sladký po boku těch dvou v úkrytu v přívěsu. Třeba když se Jared vrátil s plnou taškou sušenek, které sebral přímo pod nosem Hledačů. Jak jednoduché bylo propadnout zdání, že život je zase normální, když jste na provizorním pikniku tančili na nějaký hloupý cajdák z rádia.
Nevěděla, zda jsou naživu. Ale věděla, že ona už dlouho nebude. Oči neotevírala, protože teď chtěla vidět Jareda i Jamieho zcela jasně. Naposled s chutí vdechla chladný vzduch ztemnělé pouště, ale necítila písek a suchou trávu. Cítila teplo a sladko domova. Přes slzy se usmála.
https://alibi-notes.webnode.cz/l/lair-du-desert-marocain-tauer-perfumes/