700 Scent Bar: nahořklá větrová mast na kolena
Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?
OR±White UèRMì
První dojem, co mi to jen připomíná. No jasně, vůně je z rodiny L'Heure Bleue a Bois de Copaïba. I po rozvonění vůbec jablko nepadlo daleko od stromu, ale přece jen si dcerunka řekne, že úplně stejně jako matka a teta vonět nechce. V úvodu tedy přidá náznak pomerančového květu, vynechá anýz a posléze posílí tonku s kosatcem. Vůně je hustá a silná.
Ach, to zní jako něco, co by se mi určitě líbilo!
Ormonde Jayne: Rose Gold
K vůním téhle značky mám trochu zvláštní vztah. Až na Tolu jsou na můj vkus všechny až moc jemné a intimní. Jedinou výjimkou je Ta-if, která je mi jako růže asi nejbližší. A právě z toho důvodu jsme si přála vyzkoušet pro srovnání i Rose Gold. Zde Geza pracuje v úvodu s vydatným množstvím nahořkle bylinné šalvěje a čerstvě rozkrojené bio limety a bergamotovou šťávou.
Jakmile se však objeví samotná růže s vůní jemného květinového mýdla a pepřem, vytvoří šalvěj v kombinaci s citrusy podobný dojem anti-perlí jako v Ta-if. Příbuzenství ovšem nevydrží dlouho, neboť v další fázi se přidá hřebíčkový karafiát s velmi jemným nahořkle koženým tónem labdana a velejemného oudu, čímž Rose Gold vyzní přece jen pikantněji a lehce orientálněji. Nebyl by to ale Geza, aby ji neodlehčil vodními květy a hřejivým mošusovým semínkem.
Ex Nihilo - Sweet Morphine
Je to sice sladká vůně, ale sladkost je příjemná a decentní. Je totiž taky vzdušná, je i krémová a hlavně je to krásná květinovka. V první řadě je tady šeřík, rozkvetlý keř se světle fialovými kvítky, objevíme tu ale i sladce medovou mimózu a kosatcový pudr. To všechno tvoří s krémovou a lehce mandlovou vanilkou a troškou bílého dřeva hebký obláček, do kterého je krásné se zahalit.
Tak konečně už ke mně taky doputoval vzorek, tak ji akorát zkouším a musím říct, že ta směs, která má navodit dojem šeříku, není úplně typická, že by působil úplně i stoprocentně autenticky. Cítím klasické neroli v hodně lehké, svěže zelené podobě a trochu netradičně gardénii. Ale každopádně je to moc příjemné. Ten kosatcový pudr v ní po rozvonění je úplně lehoučký jak pápěří.
Já mám ve Sweet Morphine dominantní hlavně tu mimózu, která jednak v kombinaci s kosatcem působí vzdušně pudrově a jednak jde v kombinaci s tou krémovou vanilkou stejně jako ve Farnesianě do mandlova, i lehce do medova a stejně jako ona mi voní po senu. Celé je to nepatrně podbarvené dřevem. A drží.
Moc krásná vůně.
Essence No. 1 Rose (Elie Saab) - dřevitá růže se suchým stonkem macerovaná ve sladké svěží ambře. Jak málo stačí pro pocit parfémového nebe...
I-I Terralba (Masque Fragranze Milano) - kyselé muškátové listy na začátku se jen rychle mihly a nastoupila směs bylinek (výraznější je jen rozmarýn a tymián) sušících se ve stínu na rozložených novinách. Po rozvonění ještě navrch nasládlý bílý cedr a pudrový prach z rozdrceného usušeného jalovcového jehličí, a to vše zaobalil nasládlý prohřátý cypřiš velmi podobný tomu z Encre Noire. Měl by to být unisex, ale mě připadá spíš jako ryze pánská...ale zato luxusní pánská.
DAMN REBEL BITCHES - Urban Reivers
Očekávání jsou dvojsečná zbraň. Mohou být naplněna, ale také se mohou zbořit jako domek z karet. Když za parfémem s názvem Damn Rebel Bitches stojí Sarah McCartney, je (pro mě) komplikované krotit nadějné vyhlídky a představivost, protože její počiny pod značkou 4160 Tuesdays jsou mi velmi sympatické.
Od někoho, kdo se prezentuje jako damn rebel bitch, můžete očekávat prakticky cokoliv - drzost, vyzývavost, lascivnost, nonkonformnost, nespoutanost... toho se tu ovšem nedočkáte. Tady po skle flakonu klidně stéká hořkosladký pomerančový sirup, z kterého občas vylétne horká jiskřička růžového pepře, sem tam se vynoří plné, kořenitě ovocné tóny... a to je vše. Vůně je milá, hřejivá, nekomplikovaná, dělá vám příjemnou společnost, doprovází vás, ale neobtěžuje, nevnucuje se, přesto o ní stále víte. Jen ten název si měla Sarah nechat pro nějakou opovážlivější kompozici - nejsem úplně schopná a ochotná ztotožnit se s tvrzením, že Damn Rebel Bitches je "the first feminist fragrance", na to je příliš smířlivá, nekonfliktní a krotká. Ale osobně oceňuji, že je veganská a "cruelty free"...
...krásně píšeš.!...
Sonoma Scent Studio: Cocoa Sandalwood
Recept na stoprocentně přírodní dřevitou gurmánku podle Laurie Ericksona? Nejprve vezmeme zázvorový kořen, pečlivě ho očistíme a nastrouháme. Potom ho smícháme se surovým kakaem, skořicí a hřebíčkem a vytvoříme hustou tmavě čokoládovou hmotu. Mezitím si vyndáme broskvový kompot a jednotlivé půlky broskví touto hmotou potřeme a ozdobíme několika kávovými zrnky. Tím končí hlavní gurmánská část.
Po delším rozvonění konečně nastupuje dřevitá fáze s hřejivým mošusovým semínkem, zastoupená santalem, který zásluhou této krémové hmoty působí příjemně mléčně, a virginským cedrem. A právě ten vytváří dojem, jakože jste po lahodných broskvích s kořenitým kakaovým krémem a šálku tmavé kávy neměli nic lepšího na práci, než si jít ořezat tužky. Každopádně to nic nemění na tom, že je to jedna z nejoriginálnějších santalovek s neskutečnou výdrží, jaké jsem kdy vyzkoušela.
(www.sonomascentstudion.com)
Broken Theories - v počáteční fázi výrazná podobá se Sanctum Perfume od Ramón Béjar. Broken Theories je však taková jakoby osekanější. A levnější. Relativně. Přesto je Broken Theories vůně poctivá a hustá.
Zpátky k Broken Theories. Krvavý pomeranč, kdeže! V úvodu voní balzamicky a malinko zakouřeně, pokud by zlý jazyk tvrdil, že uzeně, nevěřte ! Potom následuje celkem dlouhá fáze, asi 3-5 hodin, kdy voní stále velmi podobně jako Sanctum Perfume. Postupně kapánek zesládne, že by díky tabáku, ale stále to není vůně, kterou bychom měli označit byť jen za nasládlou. Ve složení je uveden oud, byla jsem přesvědčena, že ho dokážu detekovat i v mikroskopickém množství, zde ho však necítím, zřejmě prioritně funguje asociace se Sanctum Perfume. Složky, na kterých je Broken Theories postaven, je kadidlo a santal, což jsou i styčné body s výše zmiňovanou. Pokud byste měli obavy, že vůně může vyznívat pánsky, tak typické maskulinní akcenty, které jsou většině pánských vůní vlastní, zvláště v mainstreamu, zde nenajdete. Broken Theories bych nosila s radostí.
Hm, budu muset Sanctum Perfume znova pořádně prozkoušet. Já si v Broken Theories zatím pořád všimla jen té Fordovy Plum Japonais, ale ještě ji nemám pořádně nazkoušenou. Každopádně se mi taky velmi zamlouvá.
Já zrovna od Kerosene zkouším Fields of Rubus, což je malinová ovocenka s pečenými švestkami a jablky a pižmově nadýchanou vanilkou, ovšem zároveň s koženým váčkem, plným aromatického tabáku na pačuliově-dřevitém základu. Ale oproti BT už je to přece jen skoro až líbivka.
Lalao Zeromolecole
Věrná vůně kondenzovaného mléka. Husté, ulepené. Budete mít potřebu se umýt a oblečení polité Salkem vyprat .
Maliny jsem měla nejvýrazněji v Une Rose Vermeille, je to podobné?
Ne, Rose Vermeille je až lehce dusivá malinová pudrovka. Fields of Rubus by se částečně dala vzdáleně připodobnit k Santalu Royal, když by se v něm zesílily tóny červeného ovoce a vypustilo koření s oudem.
Pošlu ti pak vzorek společně s tou Ormonde Jayne. Mám dva.
Díky.
Privé Fil Rouge Armani
Něžná nádhera, hned i potom, vůně pro zasněnou vílu. Kosatec vpitý do šedě narůžovělé křídy s několika rozmačkanými zrníčky z lesní jahody. Podobné vílí dojmy jsem měla z Une Fleur de Chanel a z rozvoněné Hiris, tím však nemyslím podobu, ale právě jen ten dojem. Barvy a vzor na flakonu s vůní dokonale souzní.
Z kůže dýchá několik hodin, na oblečení je jí však pro tu jemnost škoda. Po plnohodnotném navonění jsem měla pocit, že je vůně velmi intimní a že ji cítím v jemných závanech jen já, ale není to tak, závojíček povlával.
Božská kompozice.
Ještě k té Lalao. Já jsem se původně bála ulepenosti, ale kupodivu, když jsem se s ní pořádně navoněla na celý den, tak to bylo kupodivu příjemné. Nocméně tvoje dojmy naprosto chápu. Ani jsem nečekala, že by u tebe prošla.
Dasein: Winter
Tématiku čtvera ročních období zpracovalo už několik značek, ovšem tahle má k nim co do autentičnosti podle mě nejblíž. Samantha Rader nás s její pomocí bere na procházku do lesa. Vedle smrků a borovic míjíme i zmrzlé bezové a šípkové keře, pokryté třpytícími se vločkami. Pod nohama nám křupe mokrý sníh, mrazivý podvečerní vzduch nás přitom štípe do tváří. Úplného zimního chladu se však bát nemusíme, jelikož brzy se ohřejeme u ohně s pálícím se jehličím a nasládlou borovicovou pryskyřicí. Kromě toho nás zahřívá i měkoučký levandulově mohérový svetřík, který máme na sobě. A díky levanduli nakonec najdeme i pár lesních jahůdek.
lesní jahůdky vravíš...tak to by stálo za vyskúšanie...
Je to stejný typ levandule s jahodovou vůní jako v Mon Exclusif, ale tady je jí mnohem víc a v téhle negurmánské kompozici s bobulemi, jehličím, pryskyřicemi a kardamomem je naprosto skvostná.
Já na vůně Dasein dostala tip od euridike (ještě mám vzorek Autumn). Po prvotním nadšení jsem sice chtěla nadávat a plakat, že zase zkouším pro mě nedostupnou vůni, protože na oficiálních stránkách je vyprodaná, což by ovšem bylo stejně jedno, protože stejně posílá jen v rámci USA. Nicméně naštěstí se mi povedlo objevit jeden e-shop v New Yorku, který ji vede a posílá k nám. Sice s drahým poštovným, ale posílá. Navíc je mi sympatické, že vůně Dasein jsou bez parabenů, glykolu a cruelty free. Takže jsem v docela silném pokušení kvůli ní to martyrium s clem podstoupit.
Nejnovější komentáře k vůním
Nejnovější články