Styl oblékání a vůně

Koresponduje "váš" styl typově s vůněmi, které nosíte? A přemýšlely/i jste nad tím vůbec? Vybíráte vůně podle podle nálady nebo dbáte i na to, aby to ladilo s tím, co máte zrovna na sobě?

Jelikož se rozhoduju až ráno, co si vezmu na sebe, vyzkouším 10 trik, abych odešla v tom prvním a denně kvůli tomu chodím pozdě do práce, sladit oblečení ještě s vůní - to bych musela chodit leda na odpolední :-)

Nad presne touto otázkou rozmýšľam celý večer. Lebedím si v obláčiku Angel La Rose (z jedného malého streku) a uvažujem, či by som sa odvážila túto vôňu zobrať von a či sa ku mne hodí, alebo či sa vôbec hodí k nejakému reálnemu človeku alebo len k postavám typu Jessica Rabbit, prípadne dámy z Mugler Follies alebo Pandemonia... Dospela som, ako vždy, k záveru, že sa ku mne nehodí, ale že je mi to jedno. A von si ju vezmem, len ju budem veeeľmi opatrne dávkovať...

Takže nie, vône obvykle k ničomu neladím. "Konzumujem" vône pre svoj vlastný dobrý pocit a podľa toho si ich vyberám.

Keď sa niekam špeciálne vyfiknem, tak hej, vtedy to zladím, ale inak určite nie - nosím stále dookola podobné isté veci (dokonca si tie isté aj dookola kupujem - strašne ma nebaví to hľadať, skúšať a riešiť), ale vône nosím z každého rožka, podľa nálady...

...hmmm...

...jeden kamarád řekl, že nejsem ta klasická/naprvnípohled kráska, ale když projdu po náměstí, stejně - každý se otočí...

Takže výrazně nenápadná.?

Aneb - vždy mám vůni, která mě asi v tom kterém období vystihuje tak nějak nejlépe, ale

pak je plno vůní

funkčních.

 Třeba do práce beru vůni, aby - byla líbivá, přesto lehce osobitá/nezaměnitelná, měla výdrž, aby nebyla kontroverzní, ale současně byla silná/neohrožená

  Na doma - vezmu vůni jakoukoliv, dle chuti. Nebo i několik vůní rozmístím po těle a zkoumám..., kochám se, atp. ...

 Na večer - záleží s kým a kam..., také rozdíly ve výběru...

A k tomu stylu, resp. moje vůně a styl.?

Mám ráda kontrasty, překvapení, ale i klid...

A k odstínům šedé, kterou miluji se hodí v podstatě cokoliv...

Jak kdy, většinou se snažím, aby to spolu ladilo. Nálada hraje roli jak u oblíkání, tak u vůně. Možná je to divný, ale někdy mě ovlivňuje i barva flakonu.

Osobně zastávám názor, že když se mi vůně líbí do takové míry, že si v ní lebedím, tak se ke mně prostě hodí a basta. Líbit se mi prostě musí z nějakého určitého důvodu, částečně to bude asi i podvědomé. Takový Ysatis se ke mně asi objektivně taky příliš nehodí, ale nikdy jsem si v něm nepřipadala nepatřičně. Vnitřně mi to sedí.

Nic ze svojí poličky jsem nikdy nepořizovala s nějakým konkrétním záměrem. Když se ale teď tak v duchu zamyslím nas svým šatníkem a poličkou, jsem schopná si hned přestavit konkrétní kombinace, ve kterých bych si nepatřičně připadala, třeba:

- Tuscan Soul + šedé společenské retro šaty

- Tabac Rouge v kombinaci s bílými letními šatky s empírovým nabíráním

- černý křivák a Love, Chloé

- batistová halenka s volánky a k tomu Noora

Stává se, že ráno dostanu chuť na nějakou vůni a podle toho (= podle subjektivního citu) se i obléknu...a cítím se v tom ten den dobře. Asi to zase bude souviset s tím podvědomím... Třeba dneska ráno ta Love a k tomu jsem na sebe hodila černou džínouvou mini a béžovou koženou bundu. Přidat k tomu třeba Samsaru, bylo by to moc. Takhle jsem si ale vytvořila pro sebe příjemnou konbinaci: nenamalovaná mamina co jde v sobotu dopoledne dokoupit zbylé suroviny na oběd může být zároveň sexy a vymydlená. A bylo mi fajn. :D

Vnímam to podobne ako ty, až na to, že tebou uvedené kombinácie by mi nepripadali nepatričné, ale zaujímavé, možno až vtipné. (v dobrom slova zmysle - teda nie smiešne) Tvoja kombinácia z dnešného rána sa mi vyslovene páči.

Konieckoncov, okrem voňavky a odevu si tam vždy ešte ty, a ty si ten najdôležiješí faktor vo vytváraní dojmu.

To už asi záleží na temperamntu. Charismatickým extravertům toho častokrát projde mnohem víc. Asi tak nějak podvědomě tuším, co si můžu nebo naopak nemůžu dovolit. Tu Nooru (nebo jakoukoliv jinou arabku) bych si asi nebála k té romentické halence vzít mezi přátele. Kdo mě trochu víc zná, bude vědět, že obojí jsem já. Mezi cizí lidi ale tahle kombinace pro mě není. Nevím, jak líp to vysvětlit...

Já se vždycky nejdřív oblíknu a pak teprve začnu řešit vůni. Otevřu šuplík s odstřikama, a když mi hned nepadne zrak na něco, co bych ráda, zase zavřu a pokračuju vedle na poličce. Šuplík s odstřikama je přímo pod klecí s našima ptákama a polička s flakonama vedle klece, takže se prohrabávám vůněma a přitom obvykle kladu ptákům řečnický otázky typu "Co myslíte, petčeci, dám si ambru?" nebo "Co byste řekli na Naiviris?" Někdy vím hned, ale většinou mi trvá dost dlouho, než něco vyberu (ztracena v množství možností). Oblečení přitom neřeším, nepřemýšlím o tom, jestli bude vůně v souladu s hadrama nebo ne, pokud se nechystám na něco výjimečnýho. Když jdu do práce, tak si beru vůni třeba i jen proto, že jsem ji hodně dlouho neměla, i když na ni vysloveně nemám chuť. Zato když jdu třeba na nějakou večerní akci a pečlivě vybírám oblečení, vybírám parfém stejně pečlivě. Když jdu třeba s kamarádem na skotskou, beru si to, co se ke skotský podle mě hodí, temně fialová hedvábná košile s černou pouzdrovou sukní, výrazný zlatý šperky, vysoký podpatky a Fumerie Turque, Oriental Brulant, Bois d´Arménie nebo Habanita L´Esprit. Když vyrážím s kamarádkou do víru velkoměsta, jistí to malý černý, nápadnej řetízkovej náhrdelník, obří prsten, lněný sako, oxfordky a Insolence č.p. nebo Cologne pour le Soir. Ale všimla jsem si, že k oblečení s botama bez podpatku nebo sandálama mám tendenci dávat květinový vůně, kdežto ke kombinaci šatů/sukní s vysokejma podpatkama dávám ambrovky, pižmovky a obecně orientální pecky. 

...prostě kontrasty.

...ty Tvoje kombinace - to je erotika..., nebo minimálně příjemné napětí. A to je ono...

Já oblečení neřeším, voním se pořád a nejvíc asi doma (tam to nikomu nevadí). Ale dilema je to hrozné, když někam jedu např. na víkend a nemůžu se rozhodnout jaký odstřik, respektive jaké odstřiky a vzorečky si vzít (do vlaku, na doma, mezi lidi, na večer, na spaní?). Dnes na kolo Chanel Allure, pak jsem 2x promokla v bouřce a pak už to bylo fuk.

Myslela jsem, že jsem divná, ale taky na kolo beru pecky. Hlavně ty, které vadí kolegyňkám v práci. Takže např. Angel, různé vzorky arabek, guerlainy, Chanely...Docela by mě zajímalo, co na to říkají ostatní projíždějící..Akorát jednou jsem byla pochválená, že se za mnou táhne pěkná vůně - Viva Rock..

Mne ještě nikdo na kole nechválil. Ale myslím, že ve vlaku to muselo být cítit, dnes to byla Joop! Femme.

...hm, já bych stejně řekla, že lidi až tak nekomentí to, čím člověk voní,

ale je irituje, že prostě někdo voní, voní vůní, parfémem.

A to je, bohužel, i dnes, pro mnohé ještě známka luxusu, rozmařilosti, jiného žebříčku hodnot, atp. ...

Karl Lagerfeld řekl, a s tím se maximálně ztotožňuji, že v dnešní době je nevonět společensky nepřípustné...

(nebo tak nějak...)

Hmmm, asi to tak bude..

Nedovedu si představit, jak by se vůně mohla nehodit k oblečení, které si vyberu - za předpokladu, že mám spektrum vůní, které mi vyhovují, můžu z nich vybrat kteroukoliv. Oblečení i vůně pro mě znamenají jen dva dílky, kterými je možné doladit své momentální rozpoložení a které se propojují právě člověkem, který je volí. Když ráno běhám rukou po flakonech, je to jako malá meditace ;-), zvažuju, jakou mám náladu, co mě ten den čeká, jestli bude šrumec, anebo si večer zajdu s přáteli na sklenku... Co když mám hodně schůzek a "jednací den" ale přece jen chuť na trochu vzrůša...? Obleču se třeba seriozně, ale k tomu kapku Samsary, někam schovám krajku... Když mě něco štve a čekám stres, tak kosatec, chypre, něco suchého, rychlého, hlavně na mě nezkoušejte blbé fóry a pracujte!

Když půjdu na chalupě v montérkách rovnat pořezané dříví a navoním se 31RC - bude se to k sobě nehodit?

OT - milujem Mondriana!

OT - nosily se i šaty

Viem a v dobách, keď som si také niečo mohla dovoliť nosiť, som také nebola schopná zohnať, fňuk...