Nejprve mi to nepřipomínalo nic, ale při další zkoušce jsem měla jasno: Micallefovic Gaiac bez hřebíčku. Trestuhodný nádech popelníkového vetiveru, zakouřené dřevo, co by klidně mohlo být guajakové a po rozvonění - jemné bílé květinky na suchém kouřovém dřevě s pačuli. To už teda s Gaiacem nemá společného nic, včetně výdrže, protže ta je tady jakási bídná.
Nejprve mi to nepřipomínalo nic, ale při další zkoušce jsem měla jasno: Micallefovic Gaiac bez hřebíčku. Trestuhodný nádech popelníkového vetiveru, zakouřené dřevo, co by klidně mohlo být guajakové a po rozvonění - jemné bílé květinky na suchém kouřovém dřevě s pačuli. To už teda s Gaiacem nemá společného nic, včetně výdrže, protže ta je tady jakási bídná.