What We Do In Paris Is Secret...
Ne.
Není.
Máš přece profil na FB, stovky přátel.
Sdílíš nás.
Sdílíš mě...
C´est la vie.
Co nadělám.
Chladné ranní slunce tonoucí v hořkosladké citronádě, sametová včela obtěžkaná zlatavým pylem na okenním parapetu, stolistá růže s třiadvaceti okvětními lístky, pár kapek mandlového mléka, které ulpěly na rozestupující se desce dřevěného stolu, i po letech jí vzlínají pryskyřičná stigmata.
Krásné je to.
Úhledné.
Pastelové kulisy a živé, dobře nasvícené, loutky.
My dva.
Já.
Taková je to vůně.
Pudrová a matně pastelová, jakoby zjemnělá měkkým světlem mléčné clony.
Tiše nepřeslechnutelná, nepřeslechnutelně tichá.
Co děláme v Paříži? Zkusíme být jednou jako Pařížanka. Vydat se odpoledne na setkání s přítelkyněmi. Červenou rtěnku a pudr a můžeme vyrazit. Dneska máme sraz v Ladurée blízko Madeleine, posedíme v kavárně v 1.poschodí a ke sklence Amaretta si dáme pár proslavených makronek, zvlášť ta nová s příchutí liči stojí za zkoušku. No a ty mandlové a vanilkové jsou tak jako tak klasika. Taky medové koláčky lákají k ochutnání. Příjemné odpoledne zakončíme třeba společnou výpravou do některého z blízkých butiků.
Tahle vůně měla tak úžasný název, že jsem prostě musela zjistit, co podle pana Ropiona v té Paříži děláme. Napřed si v baru dáme skleničku kořeněné medoviny s s trpkým bergamotem a liči. Hned na to vyrazíme na podvečerní procházku, během níž se zastavíme v opuštěné čtvrti u sudu s doutnajícím plastem a opečeme si nad ním marshmallow. Náš výlet pak zakončíme v příjemně vyhřáté cukrárně (ambra) s dřevěnými stolky, kde si dopřejeme plnou mísu mandlových makronek.
..napřed jsem si, úplně prvotně - žádné čtení složení, názorů a tak,
prostě stříkla na ruku...
a
What we do in Paris Secret by A Lab on Fire
- alkoholem opilá luxusně delikátní Joop Le Bain.
Ano, to tam je na začátku.
Jenže pak,
pak to mizí..., ten alkohol,
i to,
co znám...
...jako když člověk střízliví...
A mléčně nasládlé mandle, a prach a křehké tělesné teplo...
...ach, je to tak křehké..!
Něco jak s prachovým pírkem v dlani, aby vám neulétlo...
...a ne, to úplné vyprchávání pití pro dospělé přece jen chvíli trvá -
pořád vnímáte nějaké stopy omamující tekutiny.
Zlatistý mok se vpíjí do mandlového maximálně hustého hebkým cukrovým sirupem navláčnělého prachu jak v poušti voda do písku...
Nebudu pitvat ingredience.
Ne,
ani mě nenapadne.!
(najděte si to sami)
...jen slastně čichám ke kůži a hlavou mi jak zběsilé lítají ty nejkrásnější vzpomínky...
...ano, to tahle vůně umí -
natahovat mysl i duši jak gumičku a bacha,
jeden neopatrný dotek ostrou čepelí a
...
https://www.youtube.com/watch?v=KWZGAExj-es
Edit:
...déja vu -
Venezia Laura Biagiotti 1992...
What We Do In Paris Is Secret...
Ne.
Není.
Máš přece profil na FB, stovky přátel.
Sdílíš nás.
Sdílíš mě...
C´est la vie.
Co nadělám.
Chladné ranní slunce tonoucí v hořkosladké citronádě, sametová včela obtěžkaná zlatavým pylem na okenním parapetu, stolistá růže s třiadvaceti okvětními lístky, pár kapek mandlového mléka, které ulpěly na rozestupující se desce dřevěného stolu, i po letech jí vzlínají pryskyřičná stigmata.
Krásné je to.
Úhledné.
Pastelové kulisy a živé, dobře nasvícené, loutky.
My dva.
Já.
Taková je to vůně.
Pudrová a matně pastelová, jakoby zjemnělá měkkým světlem mléčné clony.
Tiše nepřeslechnutelná, nepřeslechnutelně tichá.
Co děláme v Paříži? Zkusíme být jednou jako Pařížanka. Vydat se odpoledne na setkání s přítelkyněmi. Červenou rtěnku a pudr a můžeme vyrazit. Dneska máme sraz v Ladurée blízko Madeleine, posedíme v kavárně v 1.poschodí a ke sklence Amaretta si dáme pár proslavených makronek, zvlášť ta nová s příchutí liči stojí za zkoušku. No a ty mandlové a vanilkové jsou tak jako tak klasika. Taky medové koláčky lákají k ochutnání. Příjemné odpoledne zakončíme třeba společnou výpravou do některého z blízkých butiků.
Tahle vůně měla tak úžasný název, že jsem prostě musela zjistit, co podle pana Ropiona v té Paříži děláme. Napřed si v baru dáme skleničku kořeněné medoviny s s trpkým bergamotem a liči. Hned na to vyrazíme na podvečerní procházku, během níž se zastavíme v opuštěné čtvrti u sudu s doutnajícím plastem a opečeme si nad ním marshmallow. Náš výlet pak zakončíme v příjemně vyhřáté cukrárně (ambra) s dřevěnými stolky, kde si dopřejeme plnou mísu mandlových makronek.
..napřed jsem si, úplně prvotně - žádné čtení složení, názorů a tak,
prostě stříkla na ruku...
a
What we do in Paris Secret by A Lab on Fire
- alkoholem opilá luxusně delikátní Joop Le Bain.
Ano, to tam je na začátku.
Jenže pak,
pak to mizí..., ten alkohol,
i to,
co znám...
...jako když člověk střízliví...
A mléčně nasládlé mandle, a prach a křehké tělesné teplo...
...ach, je to tak křehké..!
Něco jak s prachovým pírkem v dlani, aby vám neulétlo...
...a ne, to úplné vyprchávání pití pro dospělé přece jen chvíli trvá -
pořád vnímáte nějaké stopy omamující tekutiny.
Zlatistý mok se vpíjí do mandlového maximálně hustého hebkým cukrovým sirupem navláčnělého prachu jak v poušti voda do písku...
Nebudu pitvat ingredience.
Ne,
ani mě nenapadne.!
(najděte si to sami)
...jen slastně čichám ke kůži a hlavou mi jak zběsilé lítají ty nejkrásnější vzpomínky...
...ano, to tahle vůně umí -
natahovat mysl i duši jak gumičku a bacha,
jeden neopatrný dotek ostrou čepelí a
...
https://www.youtube.com/watch?v=KWZGAExj-es
Edit:
...déja vu -
Venezia Laura Biagiotti 1992...