Vetiver, vetiver, sladký vetiver....od začátku do konce. Zpočátku se sice na světlo boží draly jemné sladce cypřišově kouřové tóny typické např. pro Sycomore, ale kouř brzy ztratil na síle a vetiver zesládl. A u toho už zůstalo....tedy zůstalo by, pokud by vůně během necelých dvou hodin po anglicku nezmizela do poslední molekuly. Jak je krásná, tak bohužel ona ne-výdrž ji pro mě zcela diskvalifikuje. A jako ryze pánskou bych ji rozhodně necharakterizovala - spíš jako unisex.
Molekulárně destilovaný haitský vetiver je nejprve oříškově dřevitý a osvěžený citrusy, potom jemně zemitý s větrovým podtónem hřebíčku, nakonec jemně kožený, překrytý pryskyřičným cedrovým dřevem a větvičníkem. Projekce je slabá, ovšem výdrž přesahuje 5 hodin.
Vetiver, vetiver... a vetiver. Kousek dřeva a větvičníku, zrnko koření. A vetiver :-)
Zní to suše, ale vetiver je svěží a nedrhne. Unosila bych ho - zas tak úplně a jednoznačně (ani otravně) pánskej není.
Tato vůně je prý zvláštní tím, že vetiver tvoří celou její jednu čtvrtinu, zatímco u ostatních vůní je to méně. Začíná úderem velmi hořkých citrusů s nasládlým kořením, poté už se objevuje vetiver. Je nazelenalý, hodně suchý, překvapivě téměř vůbec ne štiplavý. Po rozvonění zůstává z původního koření už jen muškátový oříšek, který podporuje celkovou suchost vůně.
Dřevitému vyznění má podle oficiálních stránek napomáhat pět různých tónů. No nevím, já spolu s vetiverem cítím jen ostrouhanotužkový cedr a v drydownu velmi slabounké pryskyřičnaté tóny, ale to není na škodu. Musím však souhlasit s tím, že vůně jako komplex působí překvapivě křehce a jemně, přesto drží celkem dobře.
Vetiver, vetiver, sladký vetiver....od začátku do konce. Zpočátku se sice na světlo boží draly jemné sladce cypřišově kouřové tóny typické např. pro Sycomore, ale kouř brzy ztratil na síle a vetiver zesládl. A u toho už zůstalo....tedy zůstalo by, pokud by vůně během necelých dvou hodin po anglicku nezmizela do poslední molekuly. Jak je krásná, tak bohužel ona ne-výdrž ji pro mě zcela diskvalifikuje. A jako ryze pánskou bych ji rozhodně necharakterizovala - spíš jako unisex.
Molekulárně destilovaný haitský vetiver je nejprve oříškově dřevitý a osvěžený citrusy, potom jemně zemitý s větrovým podtónem hřebíčku, nakonec jemně kožený, překrytý pryskyřičným cedrovým dřevem a větvičníkem. Projekce je slabá, ovšem výdrž přesahuje 5 hodin.
Vetiver, vetiver... a vetiver. Kousek dřeva a větvičníku, zrnko koření. A vetiver :-)
Zní to suše, ale vetiver je svěží a nedrhne. Unosila bych ho - zas tak úplně a jednoznačně (ani otravně) pánskej není.
Tato vůně je prý zvláštní tím, že vetiver tvoří celou její jednu čtvrtinu, zatímco u ostatních vůní je to méně. Začíná úderem velmi hořkých citrusů s nasládlým kořením, poté už se objevuje vetiver. Je nazelenalý, hodně suchý, překvapivě téměř vůbec ne štiplavý. Po rozvonění zůstává z původního koření už jen muškátový oříšek, který podporuje celkovou suchost vůně.
Dřevitému vyznění má podle oficiálních stránek napomáhat pět různých tónů. No nevím, já spolu s vetiverem cítím jen ostrouhanotužkový cedr a v drydownu velmi slabounké pryskyřičnaté tóny, ale to není na škodu. Musím však souhlasit s tím, že vůně jako komplex působí překvapivě křehce a jemně, přesto drží celkem dobře.