Jed a ještě skrytý za polibkem. V začátku uhrane a později otráví. Sladká a až otravně silná vůně rudé růže s velkou hromadou přeslazené vanilky a santalu. Obtočí se a uštkne.
Tahle vůně není pro mě - zneklidňuje mě svou neuspořádaností, až splácaností. Připadá mi dámská a pánská zároveň (ne unisex, ale dvě vůně přes sebe), teplá i chladivá, hladká i s nějakým ostřím... chvíli se mi líbí, je příjemně ovocná, s meruňkovým nádechem, za chvíli se objeví kadidlo a vůně přechází do "evropské arabky". Při zahřátí mě překvapila nepříjemnými tóny, z kterých trčí laciná drogérka na všechny strany (jak to, že to není opačně... arabky se přece při zahřátí rozvinou do krásy). Asi bych vůni musela používat jen velmi opatrně, nerozehřívat se (například nedobíhat autobus :)
Tuctová vůně v arabském stylu. Nálož medicinálního šafránu se prolíná se sladkou sametovou růží. S ustupující růží ke slovu dostává zakouřený kožený větvičník a pudrová pryskyřice prohřátá pižmem. Od značky Ex Nihilo je taková drogerková arabka velké zlamání. Výdrž se pohybuje kolem 4 hodin.
Pocit tepla,…rozpálené kůže, na které se taví koření, pár kapek neroli a nad ní se vytváří obláček orientální vůně, jako příslib neočekávaného.
Když se objeví jemná a hladká květinová sladkost a lehký náznak měkké kůže, mám pocit, že vůní proniká světlo. Je to jako optický klam, který netrvá příliš dlouho. Pohled záhy přitáhnou sálající uhlíky, do kterých někdo – tajemný, jako vůně sama - přisypává krystalky vonných pryskyřic. Kolem je tma a jen mihotavé světlo plamenů z ohniště se promítá na holé zdi A stejný pocit, jako při horečce – pocit rozpáleného těla a horkosti, vnímám všude tam, kde ulpěly molekuly této vůně.
Spalující žár… a pak už jen z dálky vidím a cítím krásnou růži položenou na kovový rošt. Ještě chvíli je mi dopřáno ji vnímat a cítit, pak se kontury pomalu rozmazávají, rozpouštějí … až zavládne ticho.
Silná vůně, která s přehledem zaplní prostor. Přitahuje pozornost, a přestože na mě působí trochu neklidně, má v sobě zvláštní přitažlivost, asi jako zakázané ovoce.
Polibek růže v hustém krémovém santalu. Santalová koupel z ní částečně smyla pomerančové neroli a zjemnila orientální auru z muškátového oříšku, šafránu a semišové kůže. Uhladila i jemně zakouřenou ambru.
Otrava jedem mi odjakživa přišla jako jeden z nejděsivějších možných způsobů, jak přijít o život. Kdyby mě ale můj anděl smrti pohladil po tváři semišovými rukavičkami a jeho dech voněl po meruňkovém likéru, růžové marmeládě a po lehce připálených švestkových povidlech a objal mě svými temnými ambrově-pryskyřičnatými křídly, potom bych takový jedovatý polibek s nadšením uvítala.
Jed a ještě skrytý za polibkem. V začátku uhrane a později otráví. Sladká a až otravně silná vůně rudé růže s velkou hromadou přeslazené vanilky a santalu. Obtočí se a uštkne.
Tahle vůně není pro mě - zneklidňuje mě svou neuspořádaností, až splácaností. Připadá mi dámská a pánská zároveň (ne unisex, ale dvě vůně přes sebe), teplá i chladivá, hladká i s nějakým ostřím... chvíli se mi líbí, je příjemně ovocná, s meruňkovým nádechem, za chvíli se objeví kadidlo a vůně přechází do "evropské arabky". Při zahřátí mě překvapila nepříjemnými tóny, z kterých trčí laciná drogérka na všechny strany (jak to, že to není opačně... arabky se přece při zahřátí rozvinou do krásy). Asi bych vůni musela používat jen velmi opatrně, nerozehřívat se (například nedobíhat autobus :)
Tuctová vůně v arabském stylu. Nálož medicinálního šafránu se prolíná se sladkou sametovou růží. S ustupující růží ke slovu dostává zakouřený kožený větvičník a pudrová pryskyřice prohřátá pižmem. Od značky Ex Nihilo je taková drogerková arabka velké zlamání. Výdrž se pohybuje kolem 4 hodin.
Pocit tepla,…rozpálené kůže, na které se taví koření, pár kapek neroli a nad ní se vytváří obláček orientální vůně, jako příslib neočekávaného.
Když se objeví jemná a hladká květinová sladkost a lehký náznak měkké kůže, mám pocit, že vůní proniká světlo. Je to jako optický klam, který netrvá příliš dlouho. Pohled záhy přitáhnou sálající uhlíky, do kterých někdo – tajemný, jako vůně sama - přisypává krystalky vonných pryskyřic. Kolem je tma a jen mihotavé světlo plamenů z ohniště se promítá na holé zdi A stejný pocit, jako při horečce – pocit rozpáleného těla a horkosti, vnímám všude tam, kde ulpěly molekuly této vůně.
Spalující žár… a pak už jen z dálky vidím a cítím krásnou růži položenou na kovový rošt. Ještě chvíli je mi dopřáno ji vnímat a cítit, pak se kontury pomalu rozmazávají, rozpouštějí … až zavládne ticho.
Silná vůně, která s přehledem zaplní prostor. Přitahuje pozornost, a přestože na mě působí trochu neklidně, má v sobě zvláštní přitažlivost, asi jako zakázané ovoce.
Polibek růže v hustém krémovém santalu. Santalová koupel z ní částečně smyla pomerančové neroli a zjemnila orientální auru z muškátového oříšku, šafránu a semišové kůže. Uhladila i jemně zakouřenou ambru.
Otrava jedem mi odjakživa přišla jako jeden z nejděsivějších možných způsobů, jak přijít o život. Kdyby mě ale můj anděl smrti pohladil po tváři semišovými rukavičkami a jeho dech voněl po meruňkovém likéru, růžové marmeládě a po lehce připálených švestkových povidlech a objal mě svými temnými ambrově-pryskyřičnatými křídly, potom bych takový jedovatý polibek s nadšením uvítala.