Terpentýn se získává destilací borovicové pryskyřice a skládá se převážně z α-pinenu a β-pinenu. Mimo jiné se používá na ředění olejových barev. Po nanesení parfémového oleje cítím nejprve krásnou autentickou vůni terpentýnu, jako bych si zapatlal ruku od mízy vytékající z kmene stromu, potom cítím vůni čerstvě nařezaného borovicového dřeva a nakonec, po více než hodině, vůni dřeva, na němž ulpěl mazací olej z motorové pily. Celkově vůně vydrží kolem 3 hodin.
Pro mě je to jako rok v jehličnatém lese... Hned po aplikaci je to jako les v brzkém jaru. Rána jsou ještě sakra chladná, ale větve smrků už zdobí zářivě zelené přírůstky čerstvého jehličí. Jak roční doba postupuje, les se postupně prohřívá a za chvíli už v teplém létě sedíte na čerstvě pořezaných smrkových kmenech, do nichž se opírá sluníčko a uvolňuje tu intenzivní vůni, kterou mám tak ráda. A v okolí roste stále ještě mnoho dalších stromů, jejichž jehlice zahřívá letní slunce. V podání Turpentine trvá nejdéle asi podzim - stále to tam je... ty smrkové kmeny, to jehličí... ale už ne tak intenzivní. Les vzpomíná, vítá ty stále řidší slunečné dny, ale postupně se smiřuje s tím, že přichází zima - a ukládá se ke spánku.
Čerstvě pokácený smrkový kmen plný smůly, rozřezaný na kusy ...aneb zavedená pila za plného provozu. A do toho zelené cypřišové listy. Typově (a částečně i faktická - tím cypřišem) podoba s Encre Noire a Sycomore
Terpentýn se získává destilací borovicové pryskyřice a skládá se převážně z α-pinenu a β-pinenu. Mimo jiné se používá na ředění olejových barev. Po nanesení parfémového oleje cítím nejprve krásnou autentickou vůni terpentýnu, jako bych si zapatlal ruku od mízy vytékající z kmene stromu, potom cítím vůni čerstvě nařezaného borovicového dřeva a nakonec, po více než hodině, vůni dřeva, na němž ulpěl mazací olej z motorové pily. Celkově vůně vydrží kolem 3 hodin.
Pro mě je to jako rok v jehličnatém lese... Hned po aplikaci je to jako les v brzkém jaru. Rána jsou ještě sakra chladná, ale větve smrků už zdobí zářivě zelené přírůstky čerstvého jehličí. Jak roční doba postupuje, les se postupně prohřívá a za chvíli už v teplém létě sedíte na čerstvě pořezaných smrkových kmenech, do nichž se opírá sluníčko a uvolňuje tu intenzivní vůni, kterou mám tak ráda. A v okolí roste stále ještě mnoho dalších stromů, jejichž jehlice zahřívá letní slunce. V podání Turpentine trvá nejdéle asi podzim - stále to tam je... ty smrkové kmeny, to jehličí... ale už ne tak intenzivní. Les vzpomíná, vítá ty stále řidší slunečné dny, ale postupně se smiřuje s tím, že přichází zima - a ukládá se ke spánku.
Čerstvě pokácený smrkový kmen plný smůly, rozřezaný na kusy ...aneb zavedená pila za plného provozu. A do toho zelené cypřišové listy. Typově (a částečně i faktická - tím cypřišem) podoba s Encre Noire a Sycomore