Jasmín a pomerančový květ.
...odněkud to znám.!.
Možná, jakoby dali více křehkosti a aristokratičnosti do vůně Jean Paul Gaultier Classique.?.
Flakon je bělostný, až sterilně čistá běloba, ale vůni vnímám jinými barvami...
...jakási tma, černo, trochu špíny schované v slunečním kotouči,
v obalu všech odstínů pastelově žlutých tónů, od těch nejsvětlejších, téměř oslepujících, až po ty nejtmavší, oscilující na hraně s oranžovou, hořčicovou, tmavě béžovou...
Nejspíš labdanum má na svědomí, že představa něžné vůně bere za své...
...v tekutině vnímám podprahovou drsnost, despekt, zranitelnost, touhu, zlato, výsměch, strach, sílu...
Soleil Neige je jakousi aldehydovkou,
dámou
(ve srovnání s gurmánskou negurmánkou Metallique - tyhle dvě persony musí být příbuzné, mají v sobě něco společného, pár not...)
Pak -
tahle vůně je i
děvka.
Prohnaná.
Protože po noblesní až distingované květinové chypre přitančí rozverný, hebce chlupatý pomeranč, válející se v hedvábných poduškách z jasmínových okvětních plátků, proslazených navanilkovělým delikátním pižmem.
...malá holčička(nesouvisí s věkem...) dovádějící a nebo klidně schoulená v peřinách...
Sluncem hedvábný pomeranč s příchutí kvetoucích jasmínů v prachově pudrovém obláčku letních pylů vznášejících se éterem všude kolem vás.
Vůně s leskem vodní hladiny zapadajícího slunce,
vůně duhových mýdlových bublin pohupujících se na mezi mikrovlnkami vonné koupele,
vůně s tajemstvím hlubin a nedozírných horizontů,
vůně lákající k prozkoumání...
...přestože na první přivonění by jste ji šoupli do škatule - hm, naovocnělá líbivka.
Nene, tohle je původní vůně Venezia Laura Biagiotti říznutá Classique Jean Paul Gaultierem
ale podle Toma...
Mrazivý letní den.
Ledové slunce a mléčným neonem osvícené bílé květy, horký chlad, v něm vzrušující netečnost.
Dívat se na tu scenérii je jako vyvolávat fotografii, kterou pak postavíš naproti zrcadlu, v němž ji budeš tiše pozorovat.
Chladná horkokrevnost z krajin za zrcadlem.
//... bílé okvětní plátky se stříbrnými okraji pomalu se snášející na chromově třpytivý sníh za ledově zářivého slunečného dne...//
Jasmín a pomerančový květ.
...odněkud to znám.!.
Možná, jakoby dali více křehkosti a aristokratičnosti do vůně Jean Paul Gaultier Classique.?.
Flakon je bělostný, až sterilně čistá běloba, ale vůni vnímám jinými barvami...
...jakási tma, černo, trochu špíny schované v slunečním kotouči,
v obalu všech odstínů pastelově žlutých tónů, od těch nejsvětlejších, téměř oslepujících, až po ty nejtmavší, oscilující na hraně s oranžovou, hořčicovou, tmavě béžovou...
Nejspíš labdanum má na svědomí, že představa něžné vůně bere za své...
...v tekutině vnímám podprahovou drsnost, despekt, zranitelnost, touhu, zlato, výsměch, strach, sílu...
Soleil Neige je jakousi aldehydovkou,
dámou
(ve srovnání s gurmánskou negurmánkou Metallique - tyhle dvě persony musí být příbuzné, mají v sobě něco společného, pár not...)
Pak -
tahle vůně je i
děvka.
Prohnaná.
Protože po noblesní až distingované květinové chypre přitančí rozverný, hebce chlupatý pomeranč, válející se v hedvábných poduškách z jasmínových okvětních plátků, proslazených navanilkovělým delikátním pižmem.
...malá holčička(nesouvisí s věkem...) dovádějící a nebo klidně schoulená v peřinách...
Sluncem hedvábný pomeranč s příchutí kvetoucích jasmínů v prachově pudrovém obláčku letních pylů vznášejících se éterem všude kolem vás.
Vůně s leskem vodní hladiny zapadajícího slunce,
vůně duhových mýdlových bublin pohupujících se na mezi mikrovlnkami vonné koupele,
vůně s tajemstvím hlubin a nedozírných horizontů,
vůně lákající k prozkoumání...
...přestože na první přivonění by jste ji šoupli do škatule - hm, naovocnělá líbivka.
Nene, tohle je původní vůně Venezia Laura Biagiotti říznutá Classique Jean Paul Gaultierem
ale podle Toma...
Tělový krém s broskvovou vodkou, nanesený na povoskované zelené listy. Dojezd je prapodivně syntetický.