Cítím základ poctivých arabských olejů,až naalkoholovatělé hořko,koření a mýdlová ostrost strouhaného glycerinu,vůně zatrpklá a smutná
Nabroušená,jen si tak zařvat ,do něčeho praštit,nechat za sebou spoušť
Zmáčknout červený tlačítko
TNT a suicidal tendencies
...a když už máš všeho dost
zavoní růže ,obří rudá sametová květina
... a máš zas chuť bojovat tu nekonečnou bitvu
(zprvu závan poctivé orientálky,těžké nesladké klasické,když se ingredience odlepí od země,vyvstane z nich květinová sladkost a až ovocná šťavnatost,místy probleskuje rudé naleštěné jablko ne nepodobné tomu v dámské Amouage Ouverture,medicinální podtón,homeopatikum proti depresi,trochu jako čichat k ředidlu co nezabíjí mozkový buňky)
If you wanna go
I´ll be so lonely
If you´re leaving, baby
Let me down slowly...
Slow explosions bývají ty nejlepší.
Jsou jako zpomalený dech.
Nebývá to žádný velký bonfire, jak to mají někteří rádi, tyhle výbuchy jsou interní, jsou soukromé, trvají minuty, trvají roky, je v nich to milované, to nenáviděné, rozdílnou i stejnou měrou, prsty pevně, svíravě zanořené do futonu odřené kožené pohovky, až se tím dotykem všechno rozvoní, rudorudé růže, jejichž okvětní plátky kořenitě začernávají, mezi tím plazící se had, který hledá zakutálené šťavnatě nezralé jablko z Ráje...
Coby ivotem pulzující vůně se šafránem, růží a kůží vás přenese na podvečerní indickou tržnici, kde místní obchodníci nabízí jak výrobky ze semiše a kůže, tak i zelená jablka a růže. Neubráníte se a do jednoho šťavnatého jablka se hned s chutí zakousnete a hned po té si koupíte i puget kořenitých růží s jemným nádechem červeného ovoce, zatímco vás na tváří zlehka šimrají paprsky zapadajícího slunce v podobě kašmeranu.
(14-07-2017)
Pomalé exploze...asi nějakej línej sebevražednej atentátník
Cítím základ poctivých arabských olejů,až naalkoholovatělé hořko,koření a mýdlová ostrost strouhaného glycerinu,vůně zatrpklá a smutná
Nabroušená,jen si tak zařvat ,do něčeho praštit,nechat za sebou spoušť
Zmáčknout červený tlačítko
TNT a suicidal tendencies
...a když už máš všeho dost
zavoní růže ,obří rudá sametová květina
... a máš zas chuť bojovat tu nekonečnou bitvu
(zprvu závan poctivé orientálky,těžké nesladké klasické,když se ingredience odlepí od země,vyvstane z nich květinová sladkost a až ovocná šťavnatost,místy probleskuje rudé naleštěné jablko ne nepodobné tomu v dámské Amouage Ouverture,medicinální podtón,homeopatikum proti depresi,trochu jako čichat k ředidlu co nezabíjí mozkový buňky)
If you wanna go
I´ll be so lonely
If you´re leaving, baby
Let me down slowly...
Slow explosions bývají ty nejlepší.
Jsou jako zpomalený dech.
Nebývá to žádný velký bonfire, jak to mají někteří rádi, tyhle výbuchy jsou interní, jsou soukromé, trvají minuty, trvají roky, je v nich to milované, to nenáviděné, rozdílnou i stejnou měrou, prsty pevně, svíravě zanořené do futonu odřené kožené pohovky, až se tím dotykem všechno rozvoní, rudorudé růže, jejichž okvětní plátky kořenitě začernávají, mezi tím plazící se had, který hledá zakutálené šťavnatě nezralé jablko z Ráje...
Coby ivotem pulzující vůně se šafránem, růží a kůží vás přenese na podvečerní indickou tržnici, kde místní obchodníci nabízí jak výrobky ze semiše a kůže, tak i zelená jablka a růže. Neubráníte se a do jednoho šťavnatého jablka se hned s chutí zakousnete a hned po té si koupíte i puget kořenitých růží s jemným nádechem červeného ovoce, zatímco vás na tváří zlehka šimrají paprsky zapadajícího slunce v podobě kašmeranu.
(14-07-2017)