databáze 175398 vůní od 10937 značek a 2154 parfumérů

Secrets du Paradis Rouge Jul et Mad

Secrets du Paradis Rouge
značka: Jul et Mad
parfumér: Maffei, Luca
rok: 2016
určení: pro ženy
hlava: pomerančová kůra, davana, hřebíček, mandarinka, marocké neroli
srdce: damašská růže, včelí vosk, mandle, absolutní pomerančový květ
základ: ambra, benzoin, pižmo, pačuli z Indonésie, vanilka, timbersilk
Diskuze:
Jul & Mad (Značky)
Komentáře k vůni (8)
Avatar
jerry (13.5.2019 )

Růže s pomerančovým květem pomalu se ponořující do ambrového medu, kolem víří prachový pudr s jemným mandlovým prachem a pár zrnky prachu z najemno mletého hřebíčku. Bohužel po rozvonění pomerančový květ s pačuli a nějakými sladce dřevitými syntetickými tóny sklouzly do medově sladkého a lehce zatuchlého neroliového mýdla.

Avatar
Miru (07.9.2018 )

...pomerančové mýdlo v obchudku s bytovými dekoracemi a doplňky.
Skok.
Ne, vlastně ne skok, ale takové jakoby lusknutí prstů a vůně se začíná přeměnovat do táhlé matně oranžovohnědavé hmoty, něco jak tavené sklo...
Odér ochucené mýdlové čistoty(takové lehce přitrapnělé) měkne, rozmělňuje se...
...rozpouštějící se mýdlové hobliny v teplé vodě, do které přidáváte pomalu a postupně i nesladkou pastu z bělostných mandlí a jako šafránu přikapáváte růžové esence pro zjemnění oné oranžové citrusovosti...
Vůně džemovatí -
houstne a jednotlivé ingredience se rozostřují,
stírají se jednotlivé kontury, vpíjí se navzájem do sebe jak inkoust do savého papíru...
Zvláštní.
Sladkohořké.
Protivné a přitažlivé.
Pomerančově mýdlové a jedlé. Nebo pomerančově jedlé a mýdlové.?
Secret du Paradis Rouge je nesmírně složkami barevná, jenže mě nějak nebaví ji rozpitvávat, protože mi to v nose nelahodí, neharmonizuje mi to.
Svým způsobem, něčím mi připomíná Coco Chanel, ale ta je pro mě mnohem krásnější...
Uznávám ale, že může být příjemně osvěžujícín ve velkých vedrech, kdy její mýdlová část evokuje čistotu, pocit čistého a suchého/nezpoceného těla.
A dokážu si ji představit snad jen na tmavovláskách...
24/04/18

Avatar
Luna (06.4.2018 )

Mám pocit, že je nám pořád podsouvána představa ráje jako nekonečné zelené krajiny plné barevných květů, průzračných potůčků a pokojně se pasoucí vysoké zvěře. Tenhle ráj je trochu jiný a co se furt budem bát říkat nahlas svůj názor, že...Je prostě zábavnější. Eva není totiž žádná submisivní neopálená zlatovlasá naivka, ale sebevědomá krasavice v dlouhých šatech v barvě zapadajícíhu slunce. Potrpí si na romantické večeře, ale chystá je zásadně pouze tehdy, když se chce jí. Dnes večer plánuje uspořádat party na mořském pobřeží. Slunce se sklání k obzoru a tónuje oblohu v barevných přechodech rudé barvy, v dálce vybuchují sopky a temně oranžová láva maluje abstraktní obrazce. Naštěstí, ty sopky jsou daleko. Jen dotvářejí správnou dramatickou atmošku. Eva zaúkolovala všechny rajské tvory a ti jí k bíle prostřené tabuli nosí koše plné zralého ovoce, medově vonících citusů a kytice z bílých květin. A už se plazí had s nablýskaným rudým plodem..."To je jablko Poznání." Eva po hadovi vztekle hodí dekorační škrabku na ovoce. "Řekla jsem jasně...PO-ME-RANČ!"

Avatar
alibi (21.11.2017 )

Přezrálá mandarinka a pomerančový květ medově nasládlý s malinko kořeněným nádechem, který mívá marmeláda s kousky pomeračové kůry. A to vše podbarvené mandlemi. Zprvu nahořklými, posléze namletými, zbavenými slupek. Pro můj nos jsou si s Le Plus Beau Jour de ma Vie velmi podobné a i složení tomu napovídá. Výtvor od Jul et Mad je ovšem hustější a kořeněnější. Svatební mandličky od Guerlaina jsou lehčí a vzdušnější. Přirovnala bych ten rozdíl k barokní róbě z brokátu oproti svatebním šatům z madeiry.

Avatar
domenica (14.1.2017 )

K tvorbě nového parfému přizvali Madalina a Julien opět italského parfuméra Lucu Maffei. Překvapením by spíš bylo, kdyby tomu tak nebylo. Před několika měsíci totiž tato trojice slavila velký úspěch v podobě vítězství na soutěži The Art and Olfaction Awards 2016 v kategorii Indipendent, za parfém Néa (recenze zde), právě z té loňské kolekce Les White.

… ale nic z toho nemusíte vědět a dokonce jste nemuseli strávit líbánky v Marakéši na to, abyste si parfém Secrets du Paradis Rouge oblíbili.

Úvod je bez nadsázky velkolepý, připravte se na to! Jakoby se všechny složky chtěly předvést hned, teď, okamžitě. Zaútočí plnou silou, až skoro drsně a pronikavě a přitom svůdně. Šťavnatá a sladká mandarinka, hustě zasypaná hřebíčkem a badyánem, davana, vonící po meruňkovém džemu s kapkou rumu, na prach rozemleté nahořklé mandle, pomerančový květ a lesní jahůdky, vysázené jedna vedle druhé v otevřené dlani. Ty drobné červené plody voní tak autenticky, že mi v téhle fázi pokaždé spolehlivě vyvolají vzpomínky na letní prázdninová řádění ve sluncem rozehřátém lese. Po takto bohatém a efektním začátku parfém lehce zjemňuje, a usazuje se do stále velmi přitažlivé, syté podoby. Pomerančový květ se zahaluje do zlatě medového pláště, důsledně uhlazujícího případnou drsnost a nekompromisně bránící i jen náznaku indolických tónů, které jsou bílým květům ve vůních občas vlastní. Mandle z úvodní olfaktorické smršti mezitím někde ztratily hořkost. Teď jsou obalené v tenké vrstvě bílé čokolády, ovoněné pomerančovým květem a potažené ještě tenčí barevnou cukrovou krustou. Najednou jsou z nich svatební mandle (francouzské dragée, italské confetti), které ještě před několika málo dny zdobily stůl na svatební hostině.

Po chvíli se objevuje damašská růže. Její růžové lístky vnesou do parfému ještě víc elegance a taky trochu pudrové křehkosti. Ale růže je jen jedním z kamínků v mozaice složek a ani náhodou nepřebíjí hlavní hráče, kterými jsou od začátku pomerančový květ, mandarinka, mandle a koření. Pod chumlavým, šťavnatým, sladkým a svým způsobem hypnotickým povrchem i tělem vůně začne postupně prostupovat zemitě vlhké pačuli, spolu s dřevy. Všechny složky jsou v sobě dokonale prostoupené, nic nechybí, pomerančový květ stále dominuje, zůstává lehce medový a pikantní, dokonce i jahůdkový tón ze začátku se dá pořád ještě najít při troše toho soustředění. Pačuli, cedrové a pižmové tóny definitivně zabrání tomu, aby se parfém převážil do vyložené gurmánské podoby a to je moc dobře. Sladkost je zastřená, funguje spíš jako spojovací, hladivá a zahřívací složka, než aby z ní trnuly zuby.

Parfém má ohromnou sílu a trvanlivost. ​A oranžová, slunečná barva tekutiny odpovídá obsahu úplně perfektně. A tak musím konstatovat, že Secrets du Paradis Rouge je zaprvé jedno z nejhezčích zpracování pomerančového květu co znám, a zadruhé jedna z nejlepších novinek letošního roku.
(19.11.2016)


S několika dalšími informacemi a s fotografiemi na blogue Guerlinade:
http://guerlinade.cz/2016/11/19/jul-et-mad-secrets-du-paradis-rouge-recenze/

Avatar
blackviolet (02.1.2017 )

Jaro v Marrákeši, pomerančovníky jsou v plném květu, slunce probleskuje zelenými korunami stromů v Agdalské zahradě. Na tržišti jsou pytle s kořením, voní tady aromatický hřebíček a kousek dál ve stáncích jsou hory arabských sladkostí, vyrobených z těsta, máčeného v medu, mandlového marcipánu, pomerančové kůry, vanilky a marmelády z okvětních plátků růží. Všude je čilý ruch a plno barev, barevné jsou i fasády domů tohoto malebného města.

Avatar
slniecko (18.11.2016 )

Keby existoval med z ruží, musel by voňať takto.....Ružovo-kvetinovo-pižmová vôňa, ale hneď od začiatku sľubujúca niečo navrch. Sú cítiť mandle, troška včelieho vosku, ktorý pravdepodobne spolu s benzoinom, ambrou a pomarančovým kvetom vytvárajú ten medový efekt. Obe tieto línie ale viac spočívajú na ruži s mandľami, medovo-živicový základ hrá skôr druhé husle do pozadia. Krby niekto vzal Mon Précieux Nectar od Guerlaina ako základ a nabudoval na to neolejovitú ružovú vôňu, asi by dostal niečo podobné. Napriek tomuto všetkému nejde o ťažkú vôňu, je hladká až hodvábna, skôr jemná, ale so slušnou silážou. Držiak.

Avatar
wendulka (17.11.2016 )

Tahle vůně má být jakousi ódou na Marakéš, přezdívané též červené město, kde Julien s Madalinou strávili líbánky. Pro tuto metropoli jsou typické pomerančovníky. Není tedy překvapením, že jde o variaci na pomerančový květ a opět velmi povedenou. Luca Maffei pracoval s přírodními citrusy, konkrétně s pomerančovou kůrou a kandovanou mandarinkou. Smíchal je s hřebíčkem, který s nimi vytváří lehce vánoční atmosféru, davanou s vůní doutnajících švestkových povidel a kapkou neroli.

Po rozvonění už se však začne projevovat zkaramelizovaný pomerančový květ s podtónem lesních jahod. V tomhle případě jde o jeho zpracování s mandlemi, jak je známe z loňska od Guerlainu, jen v tomhle případě jsou trochu méně sladké díky doznívajícímu neroli. Nemá to ale dlouhého trvání, jelikož pomerančovému květu s mandlemi začne velmi brzy dělat společnost damašská růže s typickým červenoovocným nádechem.

I Secrets du Paradis Rouge disponuje sladkým pačuliovým základem s vanilkou, jen zase s tomto případě Luca pracuje místo bíločokoládové tonky s medovými tóny benzoinu a pryskyřičnatou ambrou, která tlumí celkovou sladkost. Vůně jde krásně do prostoru a výborně drží. Její největší výhodou je bezesporu to, že není tak úderně sladká jako Néa, což ji činí nositelnější, přesto jsem osobně čekala trochu víc odvahy a odklonu od bílé kolekce.