Vůně Enza Galardiho mě až doposud s výjimkou Relativamente Rosso nijak významněji nezaujaly. Na Sagami už je ovšem znát (i vzhledem k ceně) značný kvalitativní posun. Vyznačuje se vůni švestkového likéru a teplého, lehounce štiplavého kadidla ze zmíněné Relativamente Rosso a místo slaměnky přináší tentokrát už výrazný aromatický tabák s koženými podtóny a společně s mořskými řasami vás přenese do jednoho ze středomořských klášterů pod horou Athos, jehož mniši jsou známi i výrobou likérů. Sakrální atmosféru potom v základu umocní ambra s vanilkou, benzoinem, dřevem a dalšími pryskyřicemi, kdy se pro změnu typově hlásí i ke své další předchůdkyni Vento nel Vento, tady ovšem naštěstí bez kysnoucího cedru, čímž má v této fázi typově ještě o krok blíž i ke Calling All Angels. Každopádně za tu cenu by mohla mít větší intenzitu, i když jinak drží dobře.
Vůně Enza Galardiho mě až doposud s výjimkou Relativamente Rosso nijak významněji nezaujaly. Na Sagami už je ovšem znát (i vzhledem k ceně) značný kvalitativní posun. Vyznačuje se vůni švestkového likéru a teplého, lehounce štiplavého kadidla ze zmíněné Relativamente Rosso a místo slaměnky přináší tentokrát už výrazný aromatický tabák s koženými podtóny a společně s mořskými řasami vás přenese do jednoho ze středomořských klášterů pod horou Athos, jehož mniši jsou známi i výrobou likérů. Sakrální atmosféru potom v základu umocní ambra s vanilkou, benzoinem, dřevem a dalšími pryskyřicemi, kdy se pro změnu typově hlásí i ke své další předchůdkyni Vento nel Vento, tady ovšem naštěstí bez kysnoucího cedru, čímž má v této fázi typově ještě o krok blíž i ke Calling All Angels. Každopádně za tu cenu by mohla mít větší intenzitu, i když jinak drží dobře.