...skořice v delikátním alkoholu a větrovost, jen fouknutí ve vzácný namletý kořeněný prach a nádech...,
ze šafránu
a dokonalý minimalistický, zlatavě nasládlý kardamon...
...hmmm, jsem překvapená pikantní lahodností a originalitou!.
A pak - jakoby se skořice schovala pod nějakou tkaninu,
šifon nebo hedvábí...
...vnímáte ji, ale spíš jako skořicové prohřívání éterické a nadýchané klouzavě mazlavé, jak duny v písku, tekoucí pěny ze santalu,
ve které cítíte i jemňoulinkou cedrovou křupavost.
Napadají mě slova jako - mystický, erotizující...
No, fakt!.
...prostě jako by jste byli v nějakém chrámu,
tichem prostupující chlad hladkého mramoru a současně teplo uctivě sálající z přítomných...
Posvátný Santal potřebuje minimalistický nebo dandy oděv a pak
plujete davem, jako fascinující duch...
13/05/20
Po prvom nástreku som sa potešila - krásne nesladká, drevitá a temná. Radosť opäť trvala len nejakých desať až pätnásť minút, keď sa na povrch prebojoval céder - iba on, spolu s akýmsi kovovým tónom. A ten céder dymí. V tejto podobe sa drží a drží a nechce vyprchať. Musí to byť niečo v chémii mojej kože spolu s týmto teplom. Škorica, klinček, kdeže ste? Skúsim jej dať šancu na jeseň, keď sa podstatne ochladí. Ak si na ňu spomeniem.
...skořice v delikátním alkoholu a větrovost, jen fouknutí ve vzácný namletý kořeněný prach a nádech...,
ze šafránu
a dokonalý minimalistický, zlatavě nasládlý kardamon...
...hmmm, jsem překvapená pikantní lahodností a originalitou!.
A pak - jakoby se skořice schovala pod nějakou tkaninu,
šifon nebo hedvábí...
...vnímáte ji, ale spíš jako skořicové prohřívání éterické a nadýchané klouzavě mazlavé, jak duny v písku, tekoucí pěny ze santalu,
ve které cítíte i jemňoulinkou cedrovou křupavost.
Napadají mě slova jako - mystický, erotizující...
No, fakt!.
...prostě jako by jste byli v nějakém chrámu,
tichem prostupující chlad hladkého mramoru a současně teplo uctivě sálající z přítomných...
Posvátný Santal potřebuje minimalistický nebo dandy oděv a pak
plujete davem, jako fascinující duch...
13/05/20
Po prvom nástreku som sa potešila - krásne nesladká, drevitá a temná. Radosť opäť trvala len nejakých desať až pätnásť minút, keď sa na povrch prebojoval céder - iba on, spolu s akýmsi kovovým tónom. A ten céder dymí. V tejto podobe sa drží a drží a nechce vyprchať. Musí to byť niečo v chémii mojej kože spolu s týmto teplom. Škorica, klinček, kdeže ste? Skúsim jej dať šancu na jeseň, keď sa podstatne ochladí. Ak si na ňu spomeniem.