Zástup červených gumených medvedíkov pochodujúcich dokola. Stále dokola. Čerešňové zákusky s vrstvou smotanového krému pod želé vrstvou podávané s griotkou. Želé medvedíky všade, kde sa podívate. Psychedelický sen hodný vízií Willyho Wonka.
Hľadala som lacnejšiu alebo zaujímavejšiu alternatívu k Lost cherry a tadiaľto pre mňa cesta nevedie.
...jemný a delikátně citrusový bergamot a jemný pepř, spíše jeho závan a k tomu proletí heliotropinové slzy v nichž se rozpouští zbytečky marcipánové chuti, aby pak všichni společně skočily do lehké labdanové lázně.
Třešně.? Kdybych je podle složení neočekávala, nenapadly by mě.
Celá ta směs, kterou jsem stručně popsala v sobě MÁ něco tlumeně čerstvě šťavnatého, ale může to být téměř cokoliv.
Klidně třešně, ale bez třešní...
Je to nuda.
Jako by někdo začal tvořit vůni, kterou obšlehnul někde jinde a pak se na to vyfláknul a nechal to být, šel od toho jinam...
...vůně začala celkem slibně, jenže po chvíli se začala jaksi rozpadat.
Opět "už jsem to někde cítila"/je to vykuchaný, ale nedodělaný nápad odjinud.
Napadá mě Dragée Reminiscence Paris a k tomu špricli trochu orientu z Anabisu do 700,- káčé...
Jako za tři tisíce.?..
...troufalost
Když budu hodná, tak bych to viděla jako levnou teplou griotku zahuštěnou namletými prachovými dřevy.
(jako NENÍ to katastrofa. Je to prostě někde vykradnutý, nedodělaný a hodně, hooodně všeobecný... Někomu to stačí. Mně
ne)
Intenzita tělová
Neznámý kout noci, rudý šerosvit a poznání, že různé věci mají různé stíny...
Nebát se hlasů, i když je jich plno, když šeptají a berou za kotníky jako útlé kouřové prsty, v černém prachu stopy nezůstanou, v tom rudém taky ne, na prahu té cesty, té noci čeká Beetlejuice, vezme Tě do svého kanclu, nabídne temně třešňový likér, v antracitové hladině se zrcadlí Tvoje tvář s jeho rysy, máš chuť si instinktivně povytáhnout černočervené pruhované podkolenky výš ke kolenům, ale je to zbytečný, je to marný...
V téhle vůni se vlní Belafonteho Seňora / she's a hurricane in all kinds of weather/, víří rudočerný prach, ptačí třešně ve vlasech černají soumrakem a anything could happen...
Mňam. všetci, čo z balíčka Haribo medvedíkov najprv vyňúravajú tie červené, by mali zpozornieť. Toto je krásna šťavnatočerešňová vôňa, alebo skôr vôňa nepresladených a nelepkavých čerešňových cukríkov, alebo sirupu. Je rozkošná! Postupne chytá trošku žuvačkový tón. Ale ešte aj ten je roztomilý. Ani neviem, či som už niečo podobné v parfémovom svete už cítila. Akurát neviem, čo s tým. Na mne je to výrazný soliflor, ktorý by sa mi vyslovene žiadalo s niečím vrstviť, ale zas na vrstvenie mi príde pomerne luxusná. Ale viem si predstaviť, že niekomu proste perfektne sadne práve taká, aká je.
Vzdušná třešňovo pudrová vůně. Třešně mají tmavočervenou pevnou dužinu a nepůsobí bonbónově, ale trochu likérově, asi jako třešně vyloupnuté z čokoládového Mon Cheri. Jen místo čokolády tady je marcipán. Spolu s pudrem ale nevyzní provoplánově gurmánsky, a to ani s tonkovým a vanilkovým krémem, který se provzdušňuje a stává se čím dál tím víc pudrovějším a ambrovějším.
Pudrový heliotrop s vanilkou a krémovou tonkou, v náznacích podkreslené třešní, vytváří dohromady dospěláckou žvýkačku. Vím, těžko uvěřit, že to není infantilní.
Snad proto, že třešeň je černočerná, i s peckou.
Snad pro alkoholový nádech sladkého likéru s větrově štiplavým růžovým pepřem.
Snad pro tu podivně čistou vůni fáče a bílého pižma.
A nebo proto, že je vůně posazená na zakouřeném balzamickém základu a mně dochází, že to nemá být smoking jako kvádro (i když pánský styl by této vůni slušel), ale smoking of a cigarette.
A pak si lupnout sweet cherry antiperle ve vanilkovém pudru.
Osudová dáma v červeném miluje třešňovou žvýkačku se šťavnatou ovocnou náplní. Ráda ji zapíjí růžovou limonádou, ještě radši ale sladkou kokakolou a zajídá vanilkovými sušenkami kousky mandlí a polevou z bílé čokolády. Pak už jenom vytáhne pudřenku a s pomocí jemného bílého pižma si doladí make-up a se svou červenou latexovou kabelkou může vyrazit do ambrově pryskyřičnaté noci.
Zástup červených gumených medvedíkov pochodujúcich dokola. Stále dokola. Čerešňové zákusky s vrstvou smotanového krému pod želé vrstvou podávané s griotkou. Želé medvedíky všade, kde sa podívate. Psychedelický sen hodný vízií Willyho Wonka.
Hľadala som lacnejšiu alebo zaujímavejšiu alternatívu k Lost cherry a tadiaľto pre mňa cesta nevedie.
...jemný a delikátně citrusový bergamot a jemný pepř, spíše jeho závan a k tomu proletí heliotropinové slzy v nichž se rozpouští zbytečky marcipánové chuti, aby pak všichni společně skočily do lehké labdanové lázně.
Třešně.? Kdybych je podle složení neočekávala, nenapadly by mě.
Celá ta směs, kterou jsem stručně popsala v sobě MÁ něco tlumeně čerstvě šťavnatého, ale může to být téměř cokoliv.
Klidně třešně, ale bez třešní...
Je to nuda.
Jako by někdo začal tvořit vůni, kterou obšlehnul někde jinde a pak se na to vyfláknul a nechal to být, šel od toho jinam...
...vůně začala celkem slibně, jenže po chvíli se začala jaksi rozpadat.
Opět "už jsem to někde cítila"/je to vykuchaný, ale nedodělaný nápad odjinud.
Napadá mě Dragée Reminiscence Paris a k tomu špricli trochu orientu z Anabisu do 700,- káčé...
Jako za tři tisíce.?..
...troufalost
Když budu hodná, tak bych to viděla jako levnou teplou griotku zahuštěnou namletými prachovými dřevy.
(jako NENÍ to katastrofa. Je to prostě někde vykradnutý, nedodělaný a hodně, hooodně všeobecný... Někomu to stačí. Mně
ne)
Intenzita tělová
Neznámý kout noci, rudý šerosvit a poznání, že různé věci mají různé stíny...
Nebát se hlasů, i když je jich plno, když šeptají a berou za kotníky jako útlé kouřové prsty, v černém prachu stopy nezůstanou, v tom rudém taky ne, na prahu té cesty, té noci čeká Beetlejuice, vezme Tě do svého kanclu, nabídne temně třešňový likér, v antracitové hladině se zrcadlí Tvoje tvář s jeho rysy, máš chuť si instinktivně povytáhnout černočervené pruhované podkolenky výš ke kolenům, ale je to zbytečný, je to marný...
V téhle vůni se vlní Belafonteho Seňora / she's a hurricane in all kinds of weather/, víří rudočerný prach, ptačí třešně ve vlasech černají soumrakem a anything could happen...
Mňam. všetci, čo z balíčka Haribo medvedíkov najprv vyňúravajú tie červené, by mali zpozornieť. Toto je krásna šťavnatočerešňová vôňa, alebo skôr vôňa nepresladených a nelepkavých čerešňových cukríkov, alebo sirupu. Je rozkošná! Postupne chytá trošku žuvačkový tón. Ale ešte aj ten je roztomilý. Ani neviem, či som už niečo podobné v parfémovom svete už cítila. Akurát neviem, čo s tým. Na mne je to výrazný soliflor, ktorý by sa mi vyslovene žiadalo s niečím vrstviť, ale zas na vrstvenie mi príde pomerne luxusná. Ale viem si predstaviť, že niekomu proste perfektne sadne práve taká, aká je.
Vzdušná třešňovo pudrová vůně. Třešně mají tmavočervenou pevnou dužinu a nepůsobí bonbónově, ale trochu likérově, asi jako třešně vyloupnuté z čokoládového Mon Cheri. Jen místo čokolády tady je marcipán. Spolu s pudrem ale nevyzní provoplánově gurmánsky, a to ani s tonkovým a vanilkovým krémem, který se provzdušňuje a stává se čím dál tím víc pudrovějším a ambrovějším.
Pudrový heliotrop s vanilkou a krémovou tonkou, v náznacích podkreslené třešní, vytváří dohromady dospěláckou žvýkačku. Vím, těžko uvěřit, že to není infantilní.
Snad proto, že třešeň je černočerná, i s peckou.
Snad pro alkoholový nádech sladkého likéru s větrově štiplavým růžovým pepřem.
Snad pro tu podivně čistou vůni fáče a bílého pižma.
A nebo proto, že je vůně posazená na zakouřeném balzamickém základu a mně dochází, že to nemá být smoking jako kvádro (i když pánský styl by této vůni slušel), ale smoking of a cigarette.
A pak si lupnout sweet cherry antiperle ve vanilkovém pudru.
Osudová dáma v červeném miluje třešňovou žvýkačku se šťavnatou ovocnou náplní. Ráda ji zapíjí růžovou limonádou, ještě radši ale sladkou kokakolou a zajídá vanilkovými sušenkami kousky mandlí a polevou z bílé čokolády. Pak už jenom vytáhne pudřenku a s pomocí jemného bílého pižma si doladí make-up a se svou červenou latexovou kabelkou může vyrazit do ambrově pryskyřičnaté noci.