I: Víš, co bych byla, kdybych měla být nějaká kytka?
T: Tuberóza?
I: Ale no tak... Na to nejsem dost femme fatale. Nebo enfant terrible, to ne... Musíš trochu skromněji...
T: Jasmín? Jestli je to teda dost skromný pro tebe...
I: Jasmín je pro romantiky - a to já nejsem, jak víš... Já bych byla šípková růže. Nebo čínský karafiát - ale spíš ta šípková růže. Rostla bych u cesty k našemu rybníku, okolo by voněly všechny ty nezralé i zralé maliny, z dálky bez a ovoce z opuštěného sadu, co patříval paní Ortenové...
T: A to bych pak mohl říkat to okřídlené, že o nás dvou už Goethe psal – o chlapci a růži...
I: No to já bych ti pak na to musela říkat to naše oblíbené a mnohokrát zopakované "nešlap, nelámej", to by tu romantiku dovršilo...
T: Přišels ke mně, jak bys mávl křídly - to sedí, ne?
I: A křídly rozvířil tu vůni, kterou teď nesou ptáci do nebes.
T: Protože za kouskem nebe dojíš se chlebem, ten je s medem, dokud dva jeden jsou...
I: Ano, dokud dva jeden jsou...
ROSEBERRY = šípkové růže + lesní ovoce + suchá tráva + bílý bez + medově ovocné tóny
...ledové ostružiny a malinové listí v, paradoxně teplé, kosatcovosantalové pěně.
Možná tam JE černý rybíz, ale spíše jen pocitově mi do vůně přidává cákance černě a pak,
možná tam JE heřmánek, ale spíše jen pocitově mi on zas do vůně přimíchává vláčnou pylovou prachovost a krémovou čistotu.
No a nakonec, vlastně na začátek a na celou dobu - je tam růže.
Růže a zelený, jemně dřevnatý vetiver.
Ledově teplá vůně na delikátních zelených dřevech.
Měkká.
A potřebuje kontrast a nápad...
Ledová rosa na zelených stéblech trávy a rozkvetlých růžích. A k tomu se přidaly čerstvě natrhané listy maliníku, pod kterými se schovaly malé růžové růžičky a rosou nasáklý zelený mech. Zelená růže...
Zeleně bylinková a mýdlově svěží vůně s několika okvětními plátky bílé růže. Brzy se prosadí černý rybíz s listy i bobulemi a jen neznatelně růžové mýdlo osladí, kosatec ho trochu popráší pudrem.
Růžové mýdlo zapomenuté na zahradě pod keří rybízu.
Ostrý mýdlový začátek.
Zelené stonky a listy a vůně růže, trochu odtažité.
Pokud je zde rybíz tak jen jeho listy,
Pokud ostružiny měly dodat sladkost, tak v mém případě jsou ještě nedozrálé a trpké.
Vím, píšu stroze, ale takový dojem ve mně vůně zanechává.
Až když ucítím růži v podobě bulharského olejíčku v dřevěném šroubovacím obalu, tak napětí trochu povolí, ostré hrany se zaoblí a vůně mírně ztratí na své odtažitosti, ale ta břitká zeleň, která růži obklopuje je tady pořád. (ostatně, barva flakónu je vypovídající)
Je to svěží, pronikavě vonící mýdlo, se kterým, když si umyjete ruce, budou vám vonět ještě hodně dlouho.
Edit: Je velmi příjemná a osvěžující v létě.
Nejzajímavější z celé vůně jsou rozhodně první okamžiky, kdy se v ní mísí směs zeleně-vinných tónů a heřmánkového mýdla, po pár minutách tu máme keř čerstvě rozkvetlých planých růží, podbarvený lesním ovocem. Santalový základ s kosatcem včetně stonků a listů je taktéž příjemný, v úplném závěru se vrací i ty zeleně-vinné tóny (právě jsem si vzpomněla na Vineu , kterou jsem jako malá upíjela mámě, abych si připadala dospělejší ). Roseberry je vůně pro dobrou náladu, podle mě se k ní nejlépe hodí rozevláté letní šaty.
I: Víš, co bych byla, kdybych měla být nějaká kytka?
T: Tuberóza?
I: Ale no tak... Na to nejsem dost femme fatale. Nebo enfant terrible, to ne... Musíš trochu skromněji...
T: Jasmín? Jestli je to teda dost skromný pro tebe...
I: Jasmín je pro romantiky - a to já nejsem, jak víš... Já bych byla šípková růže. Nebo čínský karafiát - ale spíš ta šípková růže. Rostla bych u cesty k našemu rybníku, okolo by voněly všechny ty nezralé i zralé maliny, z dálky bez a ovoce z opuštěného sadu, co patříval paní Ortenové...
T: A to bych pak mohl říkat to okřídlené, že o nás dvou už Goethe psal – o chlapci a růži...
I: No to já bych ti pak na to musela říkat to naše oblíbené a mnohokrát zopakované "nešlap, nelámej", to by tu romantiku dovršilo...
T: Přišels ke mně, jak bys mávl křídly - to sedí, ne?
I: A křídly rozvířil tu vůni, kterou teď nesou ptáci do nebes.
T: Protože za kouskem nebe dojíš se chlebem, ten je s medem, dokud dva jeden jsou...
I: Ano, dokud dva jeden jsou...
ROSEBERRY = šípkové růže + lesní ovoce + suchá tráva + bílý bez + medově ovocné tóny
...ledové ostružiny a malinové listí v, paradoxně teplé, kosatcovosantalové pěně.
Možná tam JE černý rybíz, ale spíše jen pocitově mi do vůně přidává cákance černě a pak,
možná tam JE heřmánek, ale spíše jen pocitově mi on zas do vůně přimíchává vláčnou pylovou prachovost a krémovou čistotu.
No a nakonec, vlastně na začátek a na celou dobu - je tam růže.
Růže a zelený, jemně dřevnatý vetiver.
Ledově teplá vůně na delikátních zelených dřevech.
Měkká.
A potřebuje kontrast a nápad...
Ledová rosa na zelených stéblech trávy a rozkvetlých růžích. A k tomu se přidaly čerstvě natrhané listy maliníku, pod kterými se schovaly malé růžové růžičky a rosou nasáklý zelený mech. Zelená růže...
Zeleně bylinková a mýdlově svěží vůně s několika okvětními plátky bílé růže. Brzy se prosadí černý rybíz s listy i bobulemi a jen neznatelně růžové mýdlo osladí, kosatec ho trochu popráší pudrem.
Růžové mýdlo zapomenuté na zahradě pod keří rybízu.
Ostrý mýdlový začátek.
Zelené stonky a listy a vůně růže, trochu odtažité.
Pokud je zde rybíz tak jen jeho listy,
Pokud ostružiny měly dodat sladkost, tak v mém případě jsou ještě nedozrálé a trpké.
Vím, píšu stroze, ale takový dojem ve mně vůně zanechává.
Až když ucítím růži v podobě bulharského olejíčku v dřevěném šroubovacím obalu, tak napětí trochu povolí, ostré hrany se zaoblí a vůně mírně ztratí na své odtažitosti, ale ta břitká zeleň, která růži obklopuje je tady pořád. (ostatně, barva flakónu je vypovídající)
Je to svěží, pronikavě vonící mýdlo, se kterým, když si umyjete ruce, budou vám vonět ještě hodně dlouho.
Edit: Je velmi příjemná a osvěžující v létě.
Zelená vňať, lístie, ruže tam veľmi necítim, snáď len trochu takej tej dužinatosti stoniek. Veľmi slabá výdrž.
Nejzajímavější z celé vůně jsou rozhodně první okamžiky, kdy se v ní mísí směs zeleně-vinných tónů a heřmánkového mýdla, po pár minutách tu máme keř čerstvě rozkvetlých planých růží, podbarvený lesním ovocem. Santalový základ s kosatcem včetně stonků a listů je taktéž příjemný, v úplném závěru se vrací i ty zeleně-vinné tóny (právě jsem si vzpomněla na Vineu , kterou jsem jako malá upíjela mámě, abych si připadala dospělejší ). Roseberry je vůně pro dobrou náladu, podle mě se k ní nejlépe hodí rozevláté letní šaty.