Roasted Coffee Cigarette Whisky Come and get your Suede Honey Baby
...libózní prasárna...
Totiž - kvalitní espresso a do něho vmíchaná kvalitní horká čokoláda.
Čili
Slast.
A voní spíše více čokoládově, a ona káva spíše kompozici dochucuje, ozvláštňuje.
...husté smetanou, jejíž bílá barva už zmizela v odstínech velmi tmavých...
Pomalu tekoucí,
pomalu slízávat se lžičky, pomalu usrkávat ze sklenice,
pomalu, všechno
pomalu...
...největší
možná blízkost.?
Když se
dva
do sebe
vtisknou,
prolnou se
navzájem
jak
káva
se
smetanou...
...a jen
vláčná,
různě rychlá a
pomalá
vlnění
se
těmi
jedinými
pohyby
stanou...
(...a až pak,
při odchodu
rychlý
drink a
na cestu
cigáro...)
Zase raz perfektná káva. Zrnková, pražená, tmavá. tentokrát žiadna krémovitosť, podávajú sa k nej nepresladené napolitánky (oukej, môže to bzť ten popcorn, ale za mňa napolitánky). Aby to nebolo príliš hutne gurmánske, trochu čistého suchého sena. A drží ako pribité.
Někdy se velké, nádherné, okouzlující věci prostě v jednu chvíli začnou rozpadat a měnit v prach. Ty pozlátkové se rozpadnou vždycky, někdy se ale rozpadnou i ty postavené na dobrých základech, někdy je to prostě pád, někdy až tříštící se suť ukáže podstatu všeho. Jako u téhle vůně. Pražená kávová zrna, čerstvý popcorn, domácí, z pánve, ne z mikrovlnky, k tomu Chivas Regal Icon /přinejmenším/, co taky jiného k popcornu, touha zvednout se ze židle, dát to všechno do koše a vypadnout s tím někam ven z bytu, na louku, do toho vlání na všechny strany, jenže... Jenže venku je ještě zima, museli bychom hledat piknikovou deku, možná bude pršet, podívej na tu oblohu, radši zůstaneme doma a pustíme si třeba... Třeba Karamazovy, ne? No a v tuhle chvíli se ta vůně, ta představa, to všechno začne rozpadat ve sladký prach. Krásný je, to ano. Ale už nic neznamená. Jen tu ozvěnu čehosi pěkného, co bylo ještě před chvíli. Tiché doznívání, řekla bych... Take it or leave it...
Otevřeně přiznávám, že nesnáším zimu. Možná proto jsem se nikdy nenaučila nikdy lyžovat. Moje představa ideální zimní dovolené tak spočívá ve schoulení se do semišem potaženého křesla u krbu s praskajícím dřevem s šálkem čerstvě upražené Boheme Espresso s tóny mléčné čokolády a mandlí se směsí arabiky z Brazílie, Guatemaly, Salvadoru a Etiopie. Prin Lomros šel v tomhle ohledu ještě dál. Krb vyzdobil slaměnými dekoracemi, na římsu položil tabatěrku se sušeným aromatickým tabákem a po kávě si nalil i sklenku brandy. Ta mu ale nestačila, a tak narazil ještě sud s asi tak galonem medoviny, který zajedl kopou slaného popcornu.
...ten název se mi moc líbí, takže celý:
Roasted Coffee Cigarette Whisky Come and get your Suede Honey Baby
...libózní prasárna...
Totiž - kvalitní espresso a do něho vmíchaná kvalitní horká čokoláda.
Čili
Slast.
A voní spíše více čokoládově, a ona káva spíše kompozici dochucuje, ozvláštňuje.
...husté smetanou, jejíž bílá barva už zmizela v odstínech velmi tmavých...
Pomalu tekoucí,
pomalu slízávat se lžičky, pomalu usrkávat ze sklenice,
pomalu, všechno
pomalu...
...největší
možná blízkost.?
Když se
dva
do sebe
vtisknou,
prolnou se
navzájem
jak
káva
se
smetanou...
...a jen
vláčná,
různě rychlá a
pomalá
vlnění
se
těmi
jedinými
pohyby
stanou...
(...a až pak,
při odchodu
rychlý
drink a
na cestu
cigáro...)
Kvalitní káva, ale spíš krémová nebo možná i cappuccino s oříškovou příchutí. Žádná velká sladkost, žádná šlehačka, ale whisky a doutník.
Zase raz perfektná káva. Zrnková, pražená, tmavá. tentokrát žiadna krémovitosť, podávajú sa k nej nepresladené napolitánky (oukej, môže to bzť ten popcorn, ale za mňa napolitánky). Aby to nebolo príliš hutne gurmánske, trochu čistého suchého sena. A drží ako pribité.
Někdy se velké, nádherné, okouzlující věci prostě v jednu chvíli začnou rozpadat a měnit v prach. Ty pozlátkové se rozpadnou vždycky, někdy se ale rozpadnou i ty postavené na dobrých základech, někdy je to prostě pád, někdy až tříštící se suť ukáže podstatu všeho. Jako u téhle vůně. Pražená kávová zrna, čerstvý popcorn, domácí, z pánve, ne z mikrovlnky, k tomu Chivas Regal Icon /přinejmenším/, co taky jiného k popcornu, touha zvednout se ze židle, dát to všechno do koše a vypadnout s tím někam ven z bytu, na louku, do toho vlání na všechny strany, jenže... Jenže venku je ještě zima, museli bychom hledat piknikovou deku, možná bude pršet, podívej na tu oblohu, radši zůstaneme doma a pustíme si třeba... Třeba Karamazovy, ne? No a v tuhle chvíli se ta vůně, ta představa, to všechno začne rozpadat ve sladký prach. Krásný je, to ano. Ale už nic neznamená. Jen tu ozvěnu čehosi pěkného, co bylo ještě před chvíli. Tiché doznívání, řekla bych... Take it or leave it...
Otevřeně přiznávám, že nesnáším zimu. Možná proto jsem se nikdy nenaučila nikdy lyžovat. Moje představa ideální zimní dovolené tak spočívá ve schoulení se do semišem potaženého křesla u krbu s praskajícím dřevem s šálkem čerstvě upražené Boheme Espresso s tóny mléčné čokolády a mandlí se směsí arabiky z Brazílie, Guatemaly, Salvadoru a Etiopie. Prin Lomros šel v tomhle ohledu ještě dál. Krb vyzdobil slaměnými dekoracemi, na římsu položil tabatěrku se sušeným aromatickým tabákem a po kávě si nalil i sklenku brandy. Ta mu ale nestačila, a tak narazil ještě sud s asi tak galonem medoviny, který zajedl kopou slaného popcornu.