ou ou oud zkažený? hnije:-( s tím jsem se zatím nesetkala, to není hnůj ale fakt hniloba, ten se nezapomněl umýt, ten už umřel:-P a dali ho do dřevěné truhly a tu poházeli květinami a ovocem. je horko. tak snad už abychom to zasypali...
Oud je podle mého názoru kontroverzní složka. V arabském světě je vůně vzácného dřeva napadeného houbou velmi používaná a ceněná. U nás je sice módní, ale parfuméři s ní nakládají opatrně. Před pár lety bych automaticky oudovou vůni ze zkoušení vyřadila jako smrad. Ale měřítka se jak známo časem posouvají, proto jsem po oudu od Ranji sáhla nejprve. Především ze zvědavosti, co to se mnou udělá tentokrát. A jako jo... dobrý. Voní to sice jako kravinec, ale tak nějak sladce a pořád je v tom cítit prohřáté dřevo. Docela se zálibou vůni prozkoumávám a představuju si, jak se rozvine v letním horku. Pak dám přivonět dceři. Její okamžitá reakce je: "Výběh plazů!". Prý to "voní" jako v ZOO u terárií. Jdu za mužem, aby přičichl a k "výběhu plazů" řekl své stanovisko. Jenomže on rozvine debatu o tom, že hadi neběhají a tudíž to nemůže být "výběh" a veškerá má snaha o vážné parfémové rozbory je v tahu :-) Proto zůstanu u toho, že Oud Assam voní jako oud (pro mne = sladký kravinec), a toužit po něm nebudu.
Tady jsem hodně na rozpacích. Úžasná? Příšerná? Něco mezi určitě ne.
Oud sklouzává od hnojiště k indické verzi faraonovy pomsty. Dál už se nehne, prostě tam pořád zarputile je, dlouho.
Jenomže pod tím strašlivým fekálním oudem je naprosto famózní pudrové dřevo! Nádhera! Nasládlý mléčný cedr - ó ano, ten lepšejší, co není jak okousaná tužka, ale jako zapovězený cedrový absolut shiseidovské blahé paměti, případně snad jako ten, na kterém Keiko vysázela své lány obřích fial... no ten asi spíš. A tento se před očima (a pod nosem) mění v prachově jemný dřevitý pudr se stopovým množstvím nasládlého kouře.
A pak nás zase oud vrátí do reality. Vlastně je to geniální.
Zapomeňte na většinu evropských oudovek, co znáte a nenechte se jako já na začátku zmýlit pomerančovou kůrou, namočenou do hořké čokolády, protože během pár minut vás i s ní zaženou to čerstvě vykydaného, plně obsazeného kravína. To je skutečně poprvé, co ho tam mám nepopiratelně i já.
Stále čekám na to andrejčino pudrové dřevo, jenže zatím po něm není ani památky. Můj kravín je začouzený slanou párou (vetiver) a zaprášený drceným černým pepřem. Z této nucené internace jsem propuštěna až po dvou hodinách, kdy oud zkrotne na "běžnou" úroveň hořké živočišné kůže.
Teprve v drydownu, za další hodinu, se mi konečně zjeví ten cedr, zapudrovaný bílým pižmem a stejná hustě medovo-bíločokoládová s kousky mandlí jako v Ambre Loup a Lavande44. Uznávám, že ten přerod z nenositelné vůně v nositelnou je neobvyklý, i tak si ovšem tuhle vůni na ženě prostě neumím představit.
ou ou oud zkažený? hnije:-( s tím jsem se zatím nesetkala, to není hnůj ale fakt hniloba, ten se nezapomněl umýt, ten už umřel:-P a dali ho do dřevěné truhly a tu poházeli květinami a ovocem. je horko. tak snad už abychom to zasypali...
Oud je podle mého názoru kontroverzní složka. V arabském světě je vůně vzácného dřeva napadeného houbou velmi používaná a ceněná. U nás je sice módní, ale parfuméři s ní nakládají opatrně. Před pár lety bych automaticky oudovou vůni ze zkoušení vyřadila jako smrad. Ale měřítka se jak známo časem posouvají, proto jsem po oudu od Ranji sáhla nejprve. Především ze zvědavosti, co to se mnou udělá tentokrát. A jako jo... dobrý. Voní to sice jako kravinec, ale tak nějak sladce a pořád je v tom cítit prohřáté dřevo. Docela se zálibou vůni prozkoumávám a představuju si, jak se rozvine v letním horku. Pak dám přivonět dceři. Její okamžitá reakce je: "Výběh plazů!". Prý to "voní" jako v ZOO u terárií. Jdu za mužem, aby přičichl a k "výběhu plazů" řekl své stanovisko. Jenomže on rozvine debatu o tom, že hadi neběhají a tudíž to nemůže být "výběh" a veškerá má snaha o vážné parfémové rozbory je v tahu :-) Proto zůstanu u toho, že Oud Assam voní jako oud (pro mne = sladký kravinec), a toužit po něm nebudu.
Tady jsem hodně na rozpacích. Úžasná? Příšerná? Něco mezi určitě ne.
Oud sklouzává od hnojiště k indické verzi faraonovy pomsty. Dál už se nehne, prostě tam pořád zarputile je, dlouho.
Jenomže pod tím strašlivým fekálním oudem je naprosto famózní pudrové dřevo! Nádhera! Nasládlý mléčný cedr - ó ano, ten lepšejší, co není jak okousaná tužka, ale jako zapovězený cedrový absolut shiseidovské blahé paměti, případně snad jako ten, na kterém Keiko vysázela své lány obřích fial... no ten asi spíš. A tento se před očima (a pod nosem) mění v prachově jemný dřevitý pudr se stopovým množstvím nasládlého kouře.
A pak nás zase oud vrátí do reality. Vlastně je to geniální.
Zapomeňte na většinu evropských oudovek, co znáte a nenechte se jako já na začátku zmýlit pomerančovou kůrou, namočenou do hořké čokolády, protože během pár minut vás i s ní zaženou to čerstvě vykydaného, plně obsazeného kravína. To je skutečně poprvé, co ho tam mám nepopiratelně i já.
Stále čekám na to andrejčino pudrové dřevo, jenže zatím po něm není ani památky. Můj kravín je začouzený slanou párou (vetiver) a zaprášený drceným černým pepřem. Z této nucené internace jsem propuštěna až po dvou hodinách, kdy oud zkrotne na "běžnou" úroveň hořké živočišné kůže.
Teprve v drydownu, za další hodinu, se mi konečně zjeví ten cedr, zapudrovaný bílým pižmem a stejná hustě medovo-bíločokoládová s kousky mandlí jako v Ambre Loup a Lavande44. Uznávám, že ten přerod z nenositelné vůně v nositelnou je neobvyklý, i tak si ovšem tuhle vůni na ženě prostě neumím představit.