Bonbónkově sladký kosatec se mění na prašně dřevitý a přechází na pudrový základ oslazený sametovou vanilkou a prohřátý ambrou. Čistě dámská vůně. Výdrž přesahuje 5 hodin.
Sladký kadidlový kouř přešel do vůně nové kožené kabely, v jejíž jedné přihrádce se krčí ledové pižmo, ve druhé prachový kosatcový pudr, ve třetí tekutá pryskyřice a ve čtvrté směs sušených bylin a koření. A kůže je důkladně promaštěná nasládlým olejem, který se postupně mísí se štědrou dávkou mentolového pižma. Zvláštní vůně.....slovu "divná" bych se ani nebránila....
Kosatec jistě nemusím představovat, možná si však ne každý uvědomuje, že iris jako květina byla pojmenovaná po řecké bohyni duhy, která byla kromě toho i poslem bohů. Černý kosatec jako takový je pak národní květinou Jordánska – to už zřejmě tušíte díky Petraně od Odinu. Ale dokázala Linda Pilkingtonová přijít s myšlenkou skutečně temné orientální vůně, jak tvrdí oficiální stránky? Za sebe říkám bohužel ne, zůstalo spíš u vínové barvy.
Prvotní svěžest bergamotu tlumí koření a zelené bylinky, postupně ovšem zvolňuje a je uhlazeno květinovým srdcem: trochou suchého, zlehka zapudrovaného kosatce a jasmínem s příchutí ovocného vína. Po celou dobu až sem je vůně spíš chladná. Rozehřívá se až v dřevitém základu za pomoci kadidla a myrhy, kdy pryskyřičnatý prach smete tu trochu kosatce zcela z cesty a zůstává jen ona vínová stopa. Vývojově je to tedy celkem zajímavé, ani mi tak nevadí, že to není příliš noir, ovšem za sebe bych jako obdivovatelka kosatce pro příště prosila mnohem víc toho orris.
Bonbónkově sladký kosatec se mění na prašně dřevitý a přechází na pudrový základ oslazený sametovou vanilkou a prohřátý ambrou. Čistě dámská vůně. Výdrž přesahuje 5 hodin.
Sladký kadidlový kouř přešel do vůně nové kožené kabely, v jejíž jedné přihrádce se krčí ledové pižmo, ve druhé prachový kosatcový pudr, ve třetí tekutá pryskyřice a ve čtvrté směs sušených bylin a koření. A kůže je důkladně promaštěná nasládlým olejem, který se postupně mísí se štědrou dávkou mentolového pižma. Zvláštní vůně.....slovu "divná" bych se ani nebránila....
Kosatec jistě nemusím představovat, možná si však ne každý uvědomuje, že iris jako květina byla pojmenovaná po řecké bohyni duhy, která byla kromě toho i poslem bohů. Černý kosatec jako takový je pak národní květinou Jordánska – to už zřejmě tušíte díky Petraně od Odinu. Ale dokázala Linda Pilkingtonová přijít s myšlenkou skutečně temné orientální vůně, jak tvrdí oficiální stránky? Za sebe říkám bohužel ne, zůstalo spíš u vínové barvy.
Prvotní svěžest bergamotu tlumí koření a zelené bylinky, postupně ovšem zvolňuje a je uhlazeno květinovým srdcem: trochou suchého, zlehka zapudrovaného kosatce a jasmínem s příchutí ovocného vína. Po celou dobu až sem je vůně spíš chladná. Rozehřívá se až v dřevitém základu za pomoci kadidla a myrhy, kdy pryskyřičnatý prach smete tu trochu kosatce zcela z cesty a zůstává jen ona vínová stopa. Vývojově je to tedy celkem zajímavé, ani mi tak nevadí, že to není příliš noir, ovšem za sebe bych jako obdivovatelka kosatce pro příště prosila mnohem víc toho orris.