Je to tak dávno, dobrý tři roky, věčnost na entou, my dva a Provence-Alpes-Côte d´Azur, Cannes a Golfe de la Napoule, pod mraky rozvláčně a lenivě mdlá sluneční mlha, vody po kotníky a každý ráno shiver na kůži a Shiver v uších, ´cause when you tell me stupid things like you do, I have to change the rules, ´cause I can´t lose, ale ještě nenadešel ten správnej čas, ne, ještě ne, ještě se bojím, tak vody po kotníky, je mi v ní zima, ale jdu jí dál, vítr mě bere za vlasy, studí a hořkne taky, zemitě a zeleně všude kolem, ta barva se mi usazuje v očích a v myšlenkách jako sedlina zeleného čaje na dně rozbité misky, vedle jejíchž střepů vítr, ten vítr, udělal kříž ze stébel citronové trávy a ozdobil ho aureolou běláskových lístků, které si bude po jednom den po dni brát zpět.
V téhle vůni, i po letech, stále jsem to já, stále jsme to my...
Vůně zeleně, oceánsky chladná a chladivá, nahořkle nasládlá, vítr je v ní...
Zeleň, hodně zeleně, moře zeleně.... a do toho ostrý citrón. Postupně ale převládlo duo větvičník+vetiver, citrón se ztlumil, zeleň mírně zvadla a vyloupla se jemná chyprovka, chladivá jak sprška vody z kropicího vozu na rozpálené ulici. Typově připomíná hodně, ale opravdu hodně odlehčeného křížence No. 19 a Cristalle eau Verte. Bohužel chyprovitosti je na můj vkus moc....
Je to tak dávno, dobrý tři roky, věčnost na entou, my dva a Provence-Alpes-Côte d´Azur, Cannes a Golfe de la Napoule, pod mraky rozvláčně a lenivě mdlá sluneční mlha, vody po kotníky a každý ráno shiver na kůži a Shiver v uších, ´cause when you tell me stupid things like you do, I have to change the rules, ´cause I can´t lose, ale ještě nenadešel ten správnej čas, ne, ještě ne, ještě se bojím, tak vody po kotníky, je mi v ní zima, ale jdu jí dál, vítr mě bere za vlasy, studí a hořkne taky, zemitě a zeleně všude kolem, ta barva se mi usazuje v očích a v myšlenkách jako sedlina zeleného čaje na dně rozbité misky, vedle jejíchž střepů vítr, ten vítr, udělal kříž ze stébel citronové trávy a ozdobil ho aureolou běláskových lístků, které si bude po jednom den po dni brát zpět.
V téhle vůni, i po letech, stále jsem to já, stále jsme to my...
Vůně zeleně, oceánsky chladná a chladivá, nahořkle nasládlá, vítr je v ní...
Zeleň, hodně zeleně, moře zeleně.... a do toho ostrý citrón. Postupně ale převládlo duo větvičník+vetiver, citrón se ztlumil, zeleň mírně zvadla a vyloupla se jemná chyprovka, chladivá jak sprška vody z kropicího vozu na rozpálené ulici. Typově připomíná hodně, ale opravdu hodně odlehčeného křížence No. 19 a Cristalle eau Verte. Bohužel chyprovitosti je na můj vkus moc....