Třaskavý aldehydový začátek kombinovaný s mýdlem může působit jako rána na solar a do hlavy zároveň. Ovšem po přečkání aldehydového pekla nastalo parfémové nebe. Zůstal lehký mýdlový obláček linoucí se z otevřeného prádelníku s povlečením vypraném ve vločkovém mýdle. A do toho se postupně vkrádají lehké okvětní plátky květů pomerančovníku, růže a čehosi dalšího. Co to je, je úplně jedno - protože výsledkem je KRÁSA. Jemná, hebká, nostalgická a uklidňující.
Zelené aldehydy a mýdlo, nesladké, kysele pomerančové. Vůně postupně zjemňuje, pomerančové mýdlo je pořád znatelné a k tomu po rozvonění cítím sušené růže a lehký nádech santalu, vetiveru a kadidlo (ve složení uvedené není, ale jestli tam kadidlo není, tak sním svůj klobouk). Nocturnes voní velmi klasicky, elegantně, svým způsobem rezervovaně. Přitom by nemusela být jenom "do společnosti", hodila by se i na doma - je zároveň i konejšivá, jako oddechnout a poležet si v peřinách. To bude tím prostěradlem. Mýdlové aldehydy mi totiž připomínají White Linen, které jsou ale tvrdé, Nocturnes je měkký mýdlový polštářek, trochu perlivý, typicky "caronovský". Spolu s nádechem růžového pot-pourri mi také připomněla vůni Nuit de Noël.
Připadá mi, že Nocturnes funguje podobně jako alkohol - říká se, že alkohol nevyléčí, ale prohloubí náladu, s kterou se začíná pít. Když je člověk v dobré náladě, alkohol ji podpoří a člověk pak má veselou opičku. Když člověk začne nasávat, aby se dostal ze špatné nálady, alkohol jen prohloubí chmury a depresi. Nocturnes může prohloubit nostalgické a přitom hezké a pohodové vzpomínání, nebo naopak při smutné náladě dodá vzpomínkám ještě silnější pocit ubíhajících let a neradostné budoucnosti (stáří). Raději s touhle vůní opatrně :)
Třaskavý aldehydový začátek kombinovaný s mýdlem může působit jako rána na solar a do hlavy zároveň. Ovšem po přečkání aldehydového pekla nastalo parfémové nebe. Zůstal lehký mýdlový obláček linoucí se z otevřeného prádelníku s povlečením vypraném ve vločkovém mýdle. A do toho se postupně vkrádají lehké okvětní plátky květů pomerančovníku, růže a čehosi dalšího. Co to je, je úplně jedno - protože výsledkem je KRÁSA. Jemná, hebká, nostalgická a uklidňující.
Zelené aldehydy a mýdlo, nesladké, kysele pomerančové. Vůně postupně zjemňuje, pomerančové mýdlo je pořád znatelné a k tomu po rozvonění cítím sušené růže a lehký nádech santalu, vetiveru a kadidlo (ve složení uvedené není, ale jestli tam kadidlo není, tak sním svůj klobouk). Nocturnes voní velmi klasicky, elegantně, svým způsobem rezervovaně. Přitom by nemusela být jenom "do společnosti", hodila by se i na doma - je zároveň i konejšivá, jako oddechnout a poležet si v peřinách. To bude tím prostěradlem. Mýdlové aldehydy mi totiž připomínají White Linen, které jsou ale tvrdé, Nocturnes je měkký mýdlový polštářek, trochu perlivý, typicky "caronovský". Spolu s nádechem růžového pot-pourri mi také připomněla vůni Nuit de Noël.
Připadá mi, že Nocturnes funguje podobně jako alkohol - říká se, že alkohol nevyléčí, ale prohloubí náladu, s kterou se začíná pít. Když je člověk v dobré náladě, alkohol ji podpoří a člověk pak má veselou opičku. Když člověk začne nasávat, aby se dostal ze špatné nálady, alkohol jen prohloubí chmury a depresi. Nocturnes může prohloubit nostalgické a přitom hezké a pohodové vzpomínání, nebo naopak při smutné náladě dodá vzpomínkám ještě silnější pocit ubíhajících let a neradostné budoucnosti (stáří). Raději s touhle vůní opatrně :)