Pryskyřicí vonící dřevo, do kterého se opírají horké paprsky slunce, a opodál rozrostlý keř obsypaný červenými květy růží. Jejich sladká vůně se mísí s vůní dřeva a dýmu a také špetkou jehličnaté zeleně. A je to krásné.
Vůně květinově dřevitá, jemně nasládlá, kořeněná, opojná.
...mýdlově klementinková růže,
vyleštěná,
vyblejskaná téměř do oslepujícího jasu jak chromové doplňky na luxusním auťáku.
Delikátní éterické likérovo nadlehčuje podprahově živočišný kosatec, zde
pichlavý jako zvuk Zanotti heels po dlažbě...
Bonbonky,
skleněné bonpari s příchutí vodově cedrové zeleně a
labdanem orientálně laděné, ovšem velmi lehounké růže v křehké mydlinkové bublině.
Děvka kikinovsky běžící na vysokých podpatcích, koulející velikýma naivníma očima za závoji uhlových řas a s hodně dlouho žvýkanou buble gum(= žvejka už bez chuti).
Představte si oblázek...
...totálně průhledný,
ne tvrdý, ale pružný jak bublina v animovaném filmu,
vyplněný labdanem nasládlou mýdlovostí,
odlehčenou chutí okvětních plátků růží a
s křídly,
jak mohérové pohlazení,
utkanými z kadidlového vánku.
Vůně nadpozemsky éterická, ale plná.
Dokonalá.
(oproti mým dřívějším recenzím ji nyní vnímám jako lehounkou, relativně neškodnou, ale s ukrytým tajemstvím...)
V hlavní roli růže - připadá mi zde stejná jako v Rose Flash - hustá, sladká, jako rozinky a portské. Ta v Incense Rosé má ale ze začátku v sobě něco rušivého - jako zmiňuje Fleur slupky od salátových okurek nebo alibi ty malé kuličky ze šumivého Celaskonu. Připomíná mi to i nějakou travinu nebo bylinu - něco mezi koprem, petrželí a libečkem? Naštěstí růže má převahu a postupně se k ní přidává krásné kadidlo. Sladká růže s pryskyřicí přetrvává a je to téměř Rose Flash, kterou tímto doporučuju, jako náhradní Incense Rosé bez divné zeleně na začátku.
Mandarinka, růže a kadidlo. Mandarinka se zde nachází v podobě kandované kůry a perlivých tónů. Růže je hutná, nasládlá, jemně kořeněná a výrazně zelená. Kadidlo, převzaté z parfému No. 05 Incense extrême, je citrusově svěží. Celek drží pohromadě balzamická ambra. Na mé kůži žádné zvířátko nevykukuje. Výdrž přesahuje 8 hodin. K vytvoření této krásné vůně Andyho Tauera inspiroval extrakt z pryskyřice kadidlovníku pilovitého (Boswellia serrata).
Začátek nic moc, je jako vstup do ponurého květinářství: vlhký vzduch prosycený květinami, odstátá voda, kdosi vymývá vázy saponátem a na hromádce, kde končí seřezávané rozmáčené stonky a odtržené ovadlé listy, se válejí i slupky od salátové okurky. Kyselá růže se zasychajícími okvětními plátky v rezavějící plechové nádobě.
A pak někdo přijde, koupí kytici nachových růží vonících po ovoci a v náhlém hnutí mysli s ní vyzdobí kostel. Kadidlo je tu průzračně čisté, téměř odtažitě elegantní, ovšem ve spojení s živočišně teplou, broskvově sametovou růží vytváří jedinečnou kombinaci. Je to do vůně zakletý andělský hlas Farinelliho s ďábelským rozsahem a výdrží na jedno nadechnutí.
Sillage a výdrž jsou odpovědí na to, proč mají hranaté flakónky objem 50 ml - k pořádnému navonění bohatě stačí dva až tři střiky.
Jak jsem poznala parfémy Andyho Tauera, jsou to vůně velmi kvalitní, velmi silné a velmi proměnlivé. Rozhodně nejsou všechny pro každého. Nejinak je to u Incense Rosé - orientální růže s citrusovými tóny, balzamickou pryskyřicí a kadidlem. Měla jsem ji možnost ovonět na pokožce dam, na kterých se rozvoněla nádherně - jako z arabských pohádek o kouzelných létajících kobercích. Ovšem moje kůže si řekla o jiný Tauerův počin, s touto růží si nerozumí. Na mně je to prostě - kyselá růže.
Pamatujete si ještě ty šumivé C-vitamíny za totality? Prodávaly se v kratších tubách, které měly ve víčku pod tuhým papírem schránku s kuličkami pohlcujícími vlhkost. Jako malá holka jsem si hrála na zahradnici a semínka zasetá mezi lopuším u vlhké zídky za domem jsem „hnojila“ právě těmito kuličkami. Není divu, že mi žádné semínko nikdy nevyklíčilo.
Na mně Incense Rosé voní přesně tak. Jako otevřená tuba šumivého C-vitamínu a ty chemické kuličky s lopuším dohromady. Když se soustředím a ten neuspořádaný začátek odvane, můžu tušit, že někde pod tím bincem je tam krásná růže. Taková, jakou jsem si jako malá holka vysnila, že mi vyroste na mojí podivné zahrádce :-)
...souhlasím s Vendulkou.
Resp. z její recenze beru vše - ale jen to kladné.
Na mně je vůně intenzity akorát/průměr, a během vývoje tam nemám ani spálenou gumu či puchnoucího živočicha.
Ovšem - živočišná ta vůně je.
Je to zlatá živočišná vůně růže dovezená z orientu, líná, chlípná, trochu dirty a velmi, nikoliv však nepříjemně, olejovitě balzamická.
Ano, mezi naducané brokátové polštáře všech barev se zvonivými střapci, mezi vodní dýmky a mezi tácy prohýbající se pod všelikými laskominami s afrodisiakálními účinky a ve stínu mušelínových závěsů - proč ne.?..
Jinam ne.
z 23/08/11
…hmmm, prvotní dojem –
růže v temné koňské stáji a k tomu zlý smích…
Ponurá vůně.
Jak jinak…
…je to Tauer.
Kadidlo, růže, nasládlý živočišný až téměř animální pach,
který skoro protivně dráždí čichové buňky a
současně přitahuje.
Je v tom něco zvrhlého, zvrhle bláznivého…
…houpat se na vlastních střevech nad propastí,
řezavý smích nad
vlastní pastí…
Je to jak pít šampaňské nad vlastním hrobem zasypaným růžemi…
…ta vůně šumí.!.
Jako máte anděly a padlé anděly,
tak jsou vůně a padlé vůně…
…a tohle je padlá Paestum Rose Eau d´Italie…
Prostě temná chrámovka.
Při prvních tónech sladce šťavnatých a zároveň mydlinkových citrusů, jemně štiplavého kardamomu a květinově sladkého muškátu, kteří doprovází Andyho růži jsem skoro až zajásala. Jenže hned za ní si to přihopkalo zvířátko kastoreum, utíkající před hustým kadidlovým dýmem z nedaleké skládky, kde se pálí pneumatiky. Sice se nezdrželo moc dlouho, ale stačilo ze sebe oklepat popel na chladnou kamennou zem, na níž nám růže leží.
A co se nestalo mezitím? Růže se nám pobytem v kouřovém oblaku vysušila. Díky pačuli však získala i trochu té chyprové sametovosti. Chladná ovšem nezůstává, neboť ji v drydownu prohřívá hořkoslaná "balzámová" ambergris a teplo z doutnajícího pikantního cedru. Nyní je mi jasné, odkud vzala Une Rose Chyprée svoje základy. Zaplaťpánbůh, že se cestou zbavila té spálené gumy a živočicha, protože především tím je pro mě v kombinaci s ohromující intenzitou a výdrží tato růže nenositelná.
Tak tahle kadidlovka se vážně povedla. Začíná svěžím až jásavým slaďounkým pomerančem s trochou zemitosti i nedrhnoucí kůže. Na krátký okamžik probleskne stejně svěží růže a už se valí mraky kadidla v plné své kráse a tajemnosti. Je ho pořádná dávka ale není to vůbec nadmíru, naopak se s pomerančem i tím málem růže, kterou tady dokážu zachytit, výborně doplňuje. Nakonec se objevuje pomeranč kandovaný s tenkou medovou krustou a vysušené dřevo. Intenzita vůně je nadprůměrná, ale mě naštěstí neporazí.
Pryskyřicí vonící dřevo, do kterého se opírají horké paprsky slunce, a opodál rozrostlý keř obsypaný červenými květy růží. Jejich sladká vůně se mísí s vůní dřeva a dýmu a také špetkou jehličnaté zeleně. A je to krásné.
Vůně květinově dřevitá, jemně nasládlá, kořeněná, opojná.
...mýdlově klementinková růže,
vyleštěná,
vyblejskaná téměř do oslepujícího jasu jak chromové doplňky na luxusním auťáku.
Delikátní éterické likérovo nadlehčuje podprahově živočišný kosatec, zde
pichlavý jako zvuk Zanotti heels po dlažbě...
Bonbonky,
skleněné bonpari s příchutí vodově cedrové zeleně a
labdanem orientálně laděné, ovšem velmi lehounké růže v křehké mydlinkové bublině.
Děvka kikinovsky běžící na vysokých podpatcích, koulející velikýma naivníma očima za závoji uhlových řas a s hodně dlouho žvýkanou buble gum(= žvejka už bez chuti).
Představte si oblázek...
...totálně průhledný,
ne tvrdý, ale pružný jak bublina v animovaném filmu,
vyplněný labdanem nasládlou mýdlovostí,
odlehčenou chutí okvětních plátků růží a
s křídly,
jak mohérové pohlazení,
utkanými z kadidlového vánku.
Vůně nadpozemsky éterická, ale plná.
Dokonalá.
(oproti mým dřívějším recenzím ji nyní vnímám jako lehounkou, relativně neškodnou, ale s ukrytým tajemstvím...)
V hlavní roli růže - připadá mi zde stejná jako v Rose Flash - hustá, sladká, jako rozinky a portské. Ta v Incense Rosé má ale ze začátku v sobě něco rušivého - jako zmiňuje Fleur slupky od salátových okurek nebo alibi ty malé kuličky ze šumivého Celaskonu. Připomíná mi to i nějakou travinu nebo bylinu - něco mezi koprem, petrželí a libečkem? Naštěstí růže má převahu a postupně se k ní přidává krásné kadidlo. Sladká růže s pryskyřicí přetrvává a je to téměř Rose Flash, kterou tímto doporučuju, jako náhradní Incense Rosé bez divné zeleně na začátku.
Mandarinka, růže a kadidlo. Mandarinka se zde nachází v podobě kandované kůry a perlivých tónů. Růže je hutná, nasládlá, jemně kořeněná a výrazně zelená. Kadidlo, převzaté z parfému No. 05 Incense extrême, je citrusově svěží. Celek drží pohromadě balzamická ambra. Na mé kůži žádné zvířátko nevykukuje. Výdrž přesahuje 8 hodin. K vytvoření této krásné vůně Andyho Tauera inspiroval extrakt z pryskyřice kadidlovníku pilovitého (Boswellia serrata).
Začátek nic moc, je jako vstup do ponurého květinářství: vlhký vzduch prosycený květinami, odstátá voda, kdosi vymývá vázy saponátem a na hromádce, kde končí seřezávané rozmáčené stonky a odtržené ovadlé listy, se válejí i slupky od salátové okurky. Kyselá růže se zasychajícími okvětními plátky v rezavějící plechové nádobě.
A pak někdo přijde, koupí kytici nachových růží vonících po ovoci a v náhlém hnutí mysli s ní vyzdobí kostel. Kadidlo je tu průzračně čisté, téměř odtažitě elegantní, ovšem ve spojení s živočišně teplou, broskvově sametovou růží vytváří jedinečnou kombinaci. Je to do vůně zakletý andělský hlas Farinelliho s ďábelským rozsahem a výdrží na jedno nadechnutí.
Sillage a výdrž jsou odpovědí na to, proč mají hranaté flakónky objem 50 ml - k pořádnému navonění bohatě stačí dva až tři střiky.
Jak jsem poznala parfémy Andyho Tauera, jsou to vůně velmi kvalitní, velmi silné a velmi proměnlivé. Rozhodně nejsou všechny pro každého. Nejinak je to u Incense Rosé - orientální růže s citrusovými tóny, balzamickou pryskyřicí a kadidlem. Měla jsem ji možnost ovonět na pokožce dam, na kterých se rozvoněla nádherně - jako z arabských pohádek o kouzelných létajících kobercích. Ovšem moje kůže si řekla o jiný Tauerův počin, s touto růží si nerozumí. Na mně je to prostě - kyselá růže.
Pamatujete si ještě ty šumivé C-vitamíny za totality? Prodávaly se v kratších tubách, které měly ve víčku pod tuhým papírem schránku s kuličkami pohlcujícími vlhkost. Jako malá holka jsem si hrála na zahradnici a semínka zasetá mezi lopuším u vlhké zídky za domem jsem „hnojila“ právě těmito kuličkami. Není divu, že mi žádné semínko nikdy nevyklíčilo.
Na mně Incense Rosé voní přesně tak. Jako otevřená tuba šumivého C-vitamínu a ty chemické kuličky s lopuším dohromady. Když se soustředím a ten neuspořádaný začátek odvane, můžu tušit, že někde pod tím bincem je tam krásná růže. Taková, jakou jsem si jako malá holka vysnila, že mi vyroste na mojí podivné zahrádce :-)
...souhlasím s Vendulkou.
Resp. z její recenze beru vše - ale jen to kladné.
Na mně je vůně intenzity akorát/průměr, a během vývoje tam nemám ani spálenou gumu či puchnoucího živočicha.
Ovšem - živočišná ta vůně je.
Je to zlatá živočišná vůně růže dovezená z orientu, líná, chlípná, trochu dirty a velmi, nikoliv však nepříjemně, olejovitě balzamická.
Ano, mezi naducané brokátové polštáře všech barev se zvonivými střapci, mezi vodní dýmky a mezi tácy prohýbající se pod všelikými laskominami s afrodisiakálními účinky a ve stínu mušelínových závěsů - proč ne.?..
Jinam ne.
z 23/08/11
…hmmm, prvotní dojem –
růže v temné koňské stáji a k tomu zlý smích…
Ponurá vůně.
Jak jinak…
…je to Tauer.
Kadidlo, růže, nasládlý živočišný až téměř animální pach,
který skoro protivně dráždí čichové buňky a
současně přitahuje.
Je v tom něco zvrhlého, zvrhle bláznivého…
…houpat se na vlastních střevech nad propastí,
řezavý smích nad
vlastní pastí…
Je to jak pít šampaňské nad vlastním hrobem zasypaným růžemi…
…ta vůně šumí.!.
Jako máte anděly a padlé anděly,
tak jsou vůně a padlé vůně…
…a tohle je padlá Paestum Rose Eau d´Italie…
Prostě temná chrámovka.
Při prvních tónech sladce šťavnatých a zároveň mydlinkových citrusů, jemně štiplavého kardamomu a květinově sladkého muškátu, kteří doprovází Andyho růži jsem skoro až zajásala. Jenže hned za ní si to přihopkalo zvířátko kastoreum, utíkající před hustým kadidlovým dýmem z nedaleké skládky, kde se pálí pneumatiky. Sice se nezdrželo moc dlouho, ale stačilo ze sebe oklepat popel na chladnou kamennou zem, na níž nám růže leží.
A co se nestalo mezitím? Růže se nám pobytem v kouřovém oblaku vysušila. Díky pačuli však získala i trochu té chyprové sametovosti. Chladná ovšem nezůstává, neboť ji v drydownu prohřívá hořkoslaná "balzámová" ambergris a teplo z doutnajícího pikantního cedru. Nyní je mi jasné, odkud vzala Une Rose Chyprée svoje základy. Zaplaťpánbůh, že se cestou zbavila té spálené gumy a živočicha, protože především tím je pro mě v kombinaci s ohromující intenzitou a výdrží tato růže nenositelná.
Tak tahle kadidlovka se vážně povedla. Začíná svěžím až jásavým slaďounkým pomerančem s trochou zemitosti i nedrhnoucí kůže. Na krátký okamžik probleskne stejně svěží růže a už se valí mraky kadidla v plné své kráse a tajemnosti. Je ho pořádná dávka ale není to vůbec nadmíru, naopak se s pomerančem i tím málem růže, kterou tady dokážu zachytit, výborně doplňuje. Nakonec se objevuje pomeranč kandovaný s tenkou medovou krustou a vysušené dřevo. Intenzita vůně je nadprůměrná, ale mě naštěstí neporazí.