I've been waiting all the night for you to tell me, tell me that you want me, tell me that you need me...
V některých nocích neprší na neony, některé noci nejsou černé madony, některé noci jsou tiché a prázdné a chladné a teskné, ty noci, kdy se po ulicích potulují lišky s ebonitově lesklýma očima, vlhký vzduch je stoicky klidný, nehnutě vyčkává, nic se neděje, jen na zrcadle v koupelně měsíčně poblikává mlhavý nápis "please don't stop caring now", všechno je stejný jako včera, jen včera tu před mýma očima neplula mlžná myšlenka, že je zbytečné něco měnit, všechno se opakuje, všichni kluci milujou gumový medvídky, colu a Emmu Watson, tak proč pokoušet osud, noci jsou stejné, v nich ten nasládlý, kosatcový, lehce neosobní chlad /s podzimem je v něm něco velmi neživého/, sladkost a hebkost fialkově sametových slov /"... vypadáš jako múza, víš to...?"/, na nočním stolku polaroidová fotka, my dva v soumraku plném meruňkového světla, je to dávno, je to včera, pozdě pro nás, zase myslím na to, co mi prastrýc Jiří vepsal do památníku, slova o tom, že velké duše trpí tiše.
Do nové kolekce čistých parfémů jsem vkládala velké naděje a nakonec se mým favoritem stala ta, od níž jsem to podle názvu původně očekávala nejméně. Ani pro mne nehraje hlavní roli jasmín, vlastně až na nepatrný náznak zelených podtónů bych o něm skoro vůbec nevěděla. Jak už naznačila domenica, Midnight Candy má nádherný rozjezd s mrkvovým kosatcem. Tedy ona je to spíš sladká mrkvová šťáva, která dodává vlahost zemitému kosatci.
A je opravdu velká škoda, že tahle část nemá ve vůni víc prostoru, jelikož během dvaceti minut musí začít pozvolna dělat prostor sametové fialce. Ta má sama o sobě tendenci k bonbónkovatění, nicméně díky zmiňovaným zeleným podtónům jasmínu a stále ještě doznívajícímu zemitému kosatci s mrkví nesklouzne do té intenzivní sladkosti, jako to dělá např. Insolence. Sladkost nakonec přijde odjinud a to od vonokvětky v základu s kapkou vanilky.
A právě u té se musím zastavit. Všude jinde mi vždycky připomínala spíš broskve, ale tady musím dát za pravdu domenice, protože tady je to poprvé, kdy mi voní po přezrálých meruňkách. I já osobně bych byla radši, kdyby byl celý ten průběh otočený a kosatec čekal až v základu, případně v srdci a člověk si ho užil déle, nicméně na fialkovou vůni je Midnight Candy podle mě povedená, není tak intenzivní jako Insolence, avšak okolí o ní i tak ví a oproti ní mi přijde dospělejší a elegantnější. Pořídila bych si ji ale jen v případě, že by byla součástí běžné kolekce za běžnou cenu.
V hlavní roli má být jasmín, ale pro mě není. Já vnímám především kosatec s fialkou a vzdušný, neindolický jasmín s čistě sladkým, meruňkově vonícím osmanthem, jen dotvářejícím fialovo-bílou květinovou mozaiku, kde ovšem fialové a modro-temně fialové kamínky převládají. Počáteční tóny jsou poctou kosatci, který je tady přesně v té podobě, ve které ho mám nejradši: směsice sušších, zemitých, nasládlých a sametových tónů. Přála bych si, aby tahle, asi dvacetiminutová fáze, trvala ještě o něco (o hodně!) déle. S příchodem filaky se objeví vůně rtěnky, načež kompozice lehce zpudrovatí, ale ne tak, aby z ní člověk kýchal a asi hodinu je výrazně podobná fialkové Météorites (Guerlain). Jasmín a trocha zelených tónů udržují vůni ve spíše nesladké poloze, i přes přítomnost odlehčené vanilky a osmanthu s přírodním nasládlým meruňkovým aroma. Midnight Candy je elegantní (v první polovině) a milá (v té druhé). Osobně bych uvítala trochu víc sladkost na úkor zelenosti a tím přiblížení se více směrem ke sladším a teplejším kosatcovkám, tedy někam tam, kde kraluje třeba taková Sable Or (Armani Privé). Ale kdo má rád rtěnkové a jemné fialkovo-pudrové vůně, ten si Midnight Candy vychutná.
Trochu obšírněji a s fotkami na blogu Guerlinade:
http://guerlinade.cz/2015/12/29/byredo-night-veils-reine-de-nuit-casablanca-lily-a-midnight-candy-recenze/
I've been waiting all the night for you to tell me, tell me that you want me, tell me that you need me...
V některých nocích neprší na neony, některé noci nejsou černé madony, některé noci jsou tiché a prázdné a chladné a teskné, ty noci, kdy se po ulicích potulují lišky s ebonitově lesklýma očima, vlhký vzduch je stoicky klidný, nehnutě vyčkává, nic se neděje, jen na zrcadle v koupelně měsíčně poblikává mlhavý nápis "please don't stop caring now", všechno je stejný jako včera, jen včera tu před mýma očima neplula mlžná myšlenka, že je zbytečné něco měnit, všechno se opakuje, všichni kluci milujou gumový medvídky, colu a Emmu Watson, tak proč pokoušet osud, noci jsou stejné, v nich ten nasládlý, kosatcový, lehce neosobní chlad /s podzimem je v něm něco velmi neživého/, sladkost a hebkost fialkově sametových slov /"... vypadáš jako múza, víš to...?"/, na nočním stolku polaroidová fotka, my dva v soumraku plném meruňkového světla, je to dávno, je to včera, pozdě pro nás, zase myslím na to, co mi prastrýc Jiří vepsal do památníku, slova o tom, že velké duše trpí tiše.
Do nové kolekce čistých parfémů jsem vkládala velké naděje a nakonec se mým favoritem stala ta, od níž jsem to podle názvu původně očekávala nejméně. Ani pro mne nehraje hlavní roli jasmín, vlastně až na nepatrný náznak zelených podtónů bych o něm skoro vůbec nevěděla. Jak už naznačila domenica, Midnight Candy má nádherný rozjezd s mrkvovým kosatcem. Tedy ona je to spíš sladká mrkvová šťáva, která dodává vlahost zemitému kosatci.
A je opravdu velká škoda, že tahle část nemá ve vůni víc prostoru, jelikož během dvaceti minut musí začít pozvolna dělat prostor sametové fialce. Ta má sama o sobě tendenci k bonbónkovatění, nicméně díky zmiňovaným zeleným podtónům jasmínu a stále ještě doznívajícímu zemitému kosatci s mrkví nesklouzne do té intenzivní sladkosti, jako to dělá např. Insolence. Sladkost nakonec přijde odjinud a to od vonokvětky v základu s kapkou vanilky.
A právě u té se musím zastavit. Všude jinde mi vždycky připomínala spíš broskve, ale tady musím dát za pravdu domenice, protože tady je to poprvé, kdy mi voní po přezrálých meruňkách. I já osobně bych byla radši, kdyby byl celý ten průběh otočený a kosatec čekal až v základu, případně v srdci a člověk si ho užil déle, nicméně na fialkovou vůni je Midnight Candy podle mě povedená, není tak intenzivní jako Insolence, avšak okolí o ní i tak ví a oproti ní mi přijde dospělejší a elegantnější. Pořídila bych si ji ale jen v případě, že by byla součástí běžné kolekce za běžnou cenu.
V hlavní roli má být jasmín, ale pro mě není. Já vnímám především kosatec s fialkou a vzdušný, neindolický jasmín s čistě sladkým, meruňkově vonícím osmanthem, jen dotvářejícím fialovo-bílou květinovou mozaiku, kde ovšem fialové a modro-temně fialové kamínky převládají. Počáteční tóny jsou poctou kosatci, který je tady přesně v té podobě, ve které ho mám nejradši: směsice sušších, zemitých, nasládlých a sametových tónů. Přála bych si, aby tahle, asi dvacetiminutová fáze, trvala ještě o něco (o hodně!) déle. S příchodem filaky se objeví vůně rtěnky, načež kompozice lehce zpudrovatí, ale ne tak, aby z ní člověk kýchal a asi hodinu je výrazně podobná fialkové Météorites (Guerlain). Jasmín a trocha zelených tónů udržují vůni ve spíše nesladké poloze, i přes přítomnost odlehčené vanilky a osmanthu s přírodním nasládlým meruňkovým aroma. Midnight Candy je elegantní (v první polovině) a milá (v té druhé). Osobně bych uvítala trochu víc sladkost na úkor zelenosti a tím přiblížení se více směrem ke sladším a teplejším kosatcovkám, tedy někam tam, kde kraluje třeba taková Sable Or (Armani Privé). Ale kdo má rád rtěnkové a jemné fialkovo-pudrové vůně, ten si Midnight Candy vychutná.
Trochu obšírněji a s fotkami na blogu Guerlinade:
http://guerlinade.cz/2015/12/29/byredo-night-veils-reine-de-nuit-casablanca-lily-a-midnight-candy-recenze/