Pár kapek rosy se třpytí v sametovém objetí voňavého květu a několik tenkých broskvových plátků leží zapomenutých na bílém talířku. Dřevěný stolek s olupující se barvou stojí poněkud vratce na svých starých nohách a stejně rozvrzaně působí i židle, na které sedím já. Napadá mě, že i život sám je podobně vratký jako tento letitý zahradní nábytek. Stačí málo a vše ztratí svou dosavadní formu. A tak se snažím zachytit tu příjemně poklidnou atmosféru lenošivého prázdninového dne. Vstřebat ji do sebe každým pórem těla a uložit si ji do zásoby na horší časy. Bylo by fajn, kdyby i vůně okamžiku šla zakonzervovat, protože zrovna teď svět kolem nádherně voní …
Vůně růže lehce drhnoucí jako broskvová slupka, když po ní přejíždím bříšky prstů. A stejně tak voňavá. Nektarově sladce květinově broskvová, měkce hřejivě pižmová, elegantně odtažitá a skrytě mazlivá ... krásná a návyková.
...je to jak přejíždět prstem nebo jazykem ostří nože tím špatným způsobem -
bolavě štípavé, ale nasládlé krví...
Nebo jak pačuliový smirkový papír oblévaný pouze přírodně nasládlým růžovým nektarem.
Vůně "jehla".
Vůně vymezovací.
Vymezovací vůči ostatním, okolí, vůči všem.
Voním, ale nikdo neotravuje...
Je to mix růže, změklého mýdla, sloupaných nedozrálých broskvových hebce drhnoucích slupek a živého/rostoucího pačuli.
Ambra se mezi tím vším snaží nenápadně proplétat a strhávat trny, ohlazovat vůni alespoň trochou měkké sladkosti...
Drsné, rozkošně zvrácené elegantní chypré.
19/09/14
Broskvová růže …
Pár kapek rosy se třpytí v sametovém objetí voňavého květu a několik tenkých broskvových plátků leží zapomenutých na bílém talířku. Dřevěný stolek s olupující se barvou stojí poněkud vratce na svých starých nohách a stejně rozvrzaně působí i židle, na které sedím já. Napadá mě, že i život sám je podobně vratký jako tento letitý zahradní nábytek. Stačí málo a vše ztratí svou dosavadní formu. A tak se snažím zachytit tu příjemně poklidnou atmosféru lenošivého prázdninového dne. Vstřebat ji do sebe každým pórem těla a uložit si ji do zásoby na horší časy. Bylo by fajn, kdyby i vůně okamžiku šla zakonzervovat, protože zrovna teď svět kolem nádherně voní …
Vůně růže lehce drhnoucí jako broskvová slupka, když po ní přejíždím bříšky prstů. A stejně tak voňavá. Nektarově sladce květinově broskvová, měkce hřejivě pižmová, elegantně odtažitá a skrytě mazlivá ... krásná a návyková.
Veľmi jemná, decentná telovka na úrovni, ružová voda s jemným pižmom...veľmi univerzálna, elegantná, nerušivá vôňa.
...je to jak přejíždět prstem nebo jazykem ostří nože tím špatným způsobem -
bolavě štípavé, ale nasládlé krví...
Nebo jak pačuliový smirkový papír oblévaný pouze přírodně nasládlým růžovým nektarem.
Vůně "jehla".
Vůně vymezovací.
Vymezovací vůči ostatním, okolí, vůči všem.
Voním, ale nikdo neotravuje...
Je to mix růže, změklého mýdla, sloupaných nedozrálých broskvových hebce drhnoucích slupek a živého/rostoucího pačuli.
Ambra se mezi tím vším snaží nenápadně proplétat a strhávat trny, ohlazovat vůni alespoň trochou měkké sladkosti...
Drsné, rozkošně zvrácené elegantní chypré.
19/09/14