MON PRECIEUX NECTAR
u rozprašovače – fialky, Insolence…
na kůži obrat o 180 stupňů.!
pomerančový květ, ale měkký jako ženská náruč
naskočil mi QVLP.! – nedělal to také Thierry Wasser?! Ne.
Ale nad oběma vůněmi bděla kreativní ředitelka Sylvaine Delacourte
(mmch – ona miluje pomerančový květ, a když má tu možnost, tak ho asi, kam může, přidá… Vůně LRPN 2 – ta je převážně o pomerančovém květu… Ale v každé zde zmiňované vůni je onen květ jinak zpracovaný, s jinými složkami, jinak intenzivní, jenže rukopis jedné osoby tam je…, Nectar, QVLP, LPRN 2 jsou spojeny neviditelnou nitkou…)...
Až když jsem se dnes podívala do složení – bylo mi jasno…:
cítila jsem tam totiž jakoby obilí, určitou moučnost,
takový ten pach suché mouky, nebo horký vzduch ze stodoly,
do které praží slunce a vůně obilí se protlačuje skrz dřevěné spáry mezi prkny…
…a ano – je tam petitgrain…
A ten v kombinaci s mandlemi vytváří delikátní gurmánský tón
(jenže sladké to je díky vanilce, a hořkost mandlí dodává v kombinaci s ostatními složkami bylinný tón – opět přiblížení se k QVLP).
Je to namakaná vůně.!
Působí na mě jako skromná STAR.
Přijde na interview, pohodlně se usadí v křesle a vyčkává první otázku.
A vám vlastně stačí i jen se na ni koukat.!.
Je to klidná a samozřejmá síla osobnosti,
ale s onou skromností a vědomím vlastní ceny a schopností.
Ve složení je kadidlo, pižmo.
Není to ani kadidlová ani pižmová vůně.
Obě složky „jen“ vykouzlí rafinovaně skryté erotično, prosté krásno, lidské teplo…
Je to opravdu VZÁCNÁ vůně.!
Proč.?
Protože je MAXIMÁLNĚ univerzální v tom nejlepším slova smyslu, jaký je vůbec možný.!
Vsadím se, že neexistuje člověk, který by prohlásil, že je Mon Precieux Nectar ošklivý.!
Někomu se „jen“ líbí, někdo je nadšený, někdo po něm šílí. Ale nikdo neřekne, že by nebyl schopen se s ním vonět..!
Působí tak neokázale, dalo by se říci obyčejně. Ale omyl – je neobyčejný. A i když v prvotním momentu nepadnete na zadek – cítíte, že je určen pro zvláštní, významnější okamžiky…
To vynikne a poslouží nejlépe…
…proto je ta vůně tak vzácná, chápete.?…
Je risk kupovat něco naslepo – ale pokud jsou indicie:
petitgrain, hořká mandle, jasmín, pomerančový květ, smyslná dřeva, kadidlo, vanilka, bílé pižmo, a pak
Sylvaine Delacourte, Randa Hammami,
Guerlain -
je to téměř sázka na jistotu.
05/05/11
...........................
…výše - popisováno cca před dvěma lety.
A teď.?.,
popsat.?.
Jen dodám:
Je to měkké, vláčné, nadýchaně husté, podprahově prachové – jakoby nějaký hladký likér(ale likér to není, jen ty jeho vlastnosti) stékal po pudru…
Je to nasládlé,
mandlemi,
ty jsou ale paradoxně nesladké, resp. jen ta přírodní mandlová nasládlost.
K tomu nádech pomerančového květu
(pomerančový květ se nejlépe vyčenichá třeba u Yves Rocher takové to tělové mléko, cca 200kč.?.,
kdy ten yvesrocherovský je oproti tomuhle „tvrdý“),
hebká vanilka s pižmem a k tomu
nádech sametových fialek a ještě
k tomu jakýsi lehoulinký pikantně bylinný tón, nebo něco jako sušené seno…
Takže v podstatě žádná změna, za ty dva roky…
Jen…,
jen ty fialky.
Jsou tam jaksi navíc,
vnímám je tam
(nebo vlastně tu magickou guerlinade, nyní hlavně s fialkami).
Jejich hebkost, křehkost, hloubka…
Je to, jak když se vám nechce přestat nasávat tu jejich vůni,
je to jak probouzení, když se vám ještě nechce odhrnovat pokrývku a zatím jen chodidla opatrně překonávají strach ze světla…
…když sluneční paprsky
nadzvedávají mi řasy
a já
za víčky
vězním
vzpomínky
co neměly být
skutkem
asi…
A já
strach
propustit
je
na světlo,
za svobodou…,
strach,
že
jen ty chvějící se řasy
mi
jen
zbudou…
Je to určitě moc pěkná vůně,
resp. buď se nelíbí a nebo – ten, komu se líbí je z ní nadšen…
06/08/13
…pouze vytahuji z paměti pár poznámek..:
MON PRECIEUX NECTAR
u rozprašovače – fialky, Insolence…
na kůži obrat o 180 stupňů.!
pomerančový květ, ale měkký jako ženská náruč
naskočil mi QVLP.! – nedělal to také Thierry Wasser?! Ne.
Ale nad oběma vůněmi bděla kreativní ředitelka Sylvaine Delacourte
(mmch – ona miluje pomerančový květ, a když má tu možnost, tak ho asi, kam může, přidá… Vůně LRPN 2 – ta je převážně o pomerančovém květu… Ale v každé zde zmiňované vůni je onen květ jinak zpracovaný, s jinými složkami, jinak intenzivní, jenže rukopis jedné osoby tam je…, Nectar, QVLP, LPRN 2 jsou spojeny neviditelnou nitkou…)...
Až když jsem se dnes podívala do složení – bylo mi jasno…:
cítila jsem tam totiž jakoby obilí, určitou moučnost,
takový ten pach suché mouky, nebo horký vzduch ze stodoly,
do které praží slunce a vůně obilí se protlačuje skrz dřevěné spáry mezi prkny…
…a ano – je tam petitgrain…
A ten v kombinaci s mandlemi vytváří delikátní gurmánský tón
(jenže sladké to je díky vanilce, a hořkost mandlí dodává v kombinaci s ostatními složkami bylinný tón – opět přiblížení se k QVLP).
Je to namakaná vůně.!
Působí na mě jako skromná STAR.
Přijde na interview, pohodlně se usadí v křesle a vyčkává první otázku.
A vám vlastně stačí i jen se na ni koukat.!.
Je to klidná a samozřejmá síla osobnosti,
ale s onou skromností a vědomím vlastní ceny a schopností.
Ve složení je kadidlo, pižmo.
Není to ani kadidlová ani pižmová vůně.
Obě složky „jen“ vykouzlí rafinovaně skryté erotično, prosté krásno, lidské teplo…
Je to opravdu VZÁCNÁ vůně.!
Proč.?
Protože je MAXIMÁLNĚ univerzální v tom nejlepším slova smyslu, jaký je vůbec možný.!
Vsadím se, že neexistuje člověk, který by prohlásil, že je Mon Precieux Nectar ošklivý.!
Někomu se „jen“ líbí, někdo je nadšený, někdo po něm šílí. Ale nikdo neřekne, že by nebyl schopen se s ním vonět..!
Působí tak neokázale, dalo by se říci obyčejně. Ale omyl – je neobyčejný. A i když v prvotním momentu nepadnete na zadek – cítíte, že je určen pro zvláštní, významnější okamžiky…
To vynikne a poslouží nejlépe…
…proto je ta vůně tak vzácná, chápete.?…
Je risk kupovat něco naslepo – ale pokud jsou indicie:
petitgrain, hořká mandle, jasmín, pomerančový květ, smyslná dřeva, kadidlo, vanilka, bílé pižmo, a pak
Sylvaine Delacourte, Randa Hammami,
Guerlain -
je to téměř sázka na jistotu.
05/05/11
...........................
…výše - popisováno cca před dvěma lety.
A teď.?.,
popsat.?.
Jen dodám:
Je to měkké, vláčné, nadýchaně husté, podprahově prachové – jakoby nějaký hladký likér(ale likér to není, jen ty jeho vlastnosti) stékal po pudru…
Je to nasládlé,
mandlemi,
ty jsou ale paradoxně nesladké, resp. jen ta přírodní mandlová nasládlost.
K tomu nádech pomerančového květu
(pomerančový květ se nejlépe vyčenichá třeba u Yves Rocher takové to tělové mléko, cca 200kč.?.,
kdy ten yvesrocherovský je oproti tomuhle „tvrdý“),
hebká vanilka s pižmem a k tomu
nádech sametových fialek a ještě
k tomu jakýsi lehoulinký pikantně bylinný tón, nebo něco jako sušené seno…
Takže v podstatě žádná změna, za ty dva roky…
Jen…,
jen ty fialky.
Jsou tam jaksi navíc,
vnímám je tam
(nebo vlastně tu magickou guerlinade, nyní hlavně s fialkami).
Jejich hebkost, křehkost, hloubka…
Je to, jak když se vám nechce přestat nasávat tu jejich vůni,
je to jak probouzení, když se vám ještě nechce odhrnovat pokrývku a zatím jen chodidla opatrně překonávají strach ze světla…
…když sluneční paprsky
nadzvedávají mi řasy
a já
za víčky
vězním
vzpomínky
co neměly být
skutkem
asi…
A já
strach
propustit
je
na světlo,
za svobodou…,
strach,
že
jen ty chvějící se řasy
mi
jen
zbudou…
Je to určitě moc pěkná vůně,
resp. buď se nelíbí a nebo – ten, komu se líbí je z ní nadšen…
06/08/13