| značka: |
Neela Vermeire Créations
|
| parfumér: |
Duchaufour, Bertrand
|
| rok: |
2011
|
| určení: |
unisex
|
|
hlava:
|
mošusové semínko, pryskyřice elemi, kardamom, mrkvová semínka, semínka koriandru, černý pepř
|
|
srdce:
|
bílý hloh, kosatec, jasmín, kůže, mandlové mléko, turecká růže, marocká růže, fialka
|
|
základ:
|
ambra, benzoin, světlá dřeva, oud, pačuli, santalové dřevo, tonka, vanilka
|
Inspirací pro tuto vůni se stala Mehr-un-Nissa, později známá jako Nur Jahan, která coby nejoblibenější manželka indického vladaře Jahangira z dynastie Mughal patřila k nejcharismatičtějším, nejvzdělanějším a nejmocnějším ženám 17. století. Mimo jiné byla i tetou vám známější Mumtaz Mahal, pro níž Shah Jahan postavil Taj Mahal. Nabyla až takového vlivu, že ji po manželově smrti její mužští příbuzní raději odstavili a umístili do domácího vězení. Na nuceném odpočinku (samozřejmě v patřičném komfortu) se prý pak věnovala parfemářství, kterému se naučila od své matky.
No ač se o ní oficiálně hovoří jako o kořenité růži s kůží, na mně jsou to ze začátku spíš bílé květiny s vařenou mrkví, kořeněné jemně pikantním pepřem a koriandrem. Pak najednou nám vše zalije sladké mandlové mléko s kapkou hřejivého medu. Teprve to s sebou zároveň přináší ovocnou marmeládu s okvětními plátky růže. Opatrně je vyjmeme a mneme je v kožených rukavicích, abychom je očistili od marmelády a místo toho je zlehka posypeme kosatcovým pudrem.
Jak vůně postupuje dál, růže nám postupně nabývá na síle a jednotlivé okvětní plátky se nám spojují v jeden mohutný květ. Lehce živočišný oud, pálená dřeva a pryskyřice a zemitost pačuli jí dodávají temnější hloubku. Ale aby to nebylo příliš temné, máme tu na proslazení i špetku vanilky a „bíločokoládové“ tonky. No vývoj to sice má, ale když budu chtít pořádnou orientální růži s oudem, zůstanu raději u Rose Nacrée du Désert a nemusím na ni čekat až do základu. A hlavně mi před ní není servírován dort, co vařili pejsek s kočičkou.
Mohur, to není vůně, která hned odhalí svou tvář. To není melodie s jednoduchým tématem, která poklidně plyne od začátku do konce. Mohur, to je sbírka různých hudebních motivů, které přicházejí a odcházejí, aniž by se v nich dala hned rozklíčovat melodie.
Nejdřív se objeví mošusové semínko a začínáme tušit, že tu půjde o růži, i když s kardamomem a sladkými mandlemi je to vlastně marcipánová růže. A už je tu fialka a s růží nám vytvoří rtěnkový akord. Jako další motiv je tu růže s oudem a pak růže s kůží. I kosatec se tady dá vystopovat. A příště si třeba zase všimnete něčeho jiného. A pak finále - to je růže santalová a balzamická. Perdendosi.