Obracím času proud
sfouknu prach z obrazů ztracených
duši svou nechám v bezčasí plout
k mladosti lásek věkem tak znavených.
Obracím času proud
vdechnu pel hebkosti poznáním do vrásek vpletených
zbavím se těžkých stárnutí pout
rozeznít nechám tóny krás srdcem mým šeptaných.
Ach, Mitsouko … vůně dávných časů. Stejně jako L´Heure Bleue ji nedokáži a ani nechci skládat z dílků stavebnice ingrediencí. Mitsouko je pocit, jeden, druhý … mnoho dalších klíčících v lůně myšlenek a rodících se jako barevné obrazy na plátně vědomí.
Omlouvám se, ale jinak zde nemohu …
Broskev zase jiná. Člověk si na ni musí trochu počkat - na začátku je to trošku smršť starobylých vůní větvičníku a vetiveru, který mi vždycky na nějaký čas vše překryjí. Ale až se jednotlivé složky uklidní a propletou do proutěného košíku s růžovým potpouri a špetkou koření, broskev se objeví. Není šťavnatá, ani příliš zralá, nebo dokonce nahnilá. Spíš z ní slunce vysušilo vláhu, ale díky němu je její vůně koncentrovanější. A sálá z ní slunce. Zakonzervovaná prosluněná podzimní procházka lesem.
Vôňa "chameleón", každú chvíľu úplne iná, najprv svieža, potom romantická, nakoniec skoro ťaživá...veľmi nostalgická, staromódna, ale nie "zatuchnutá"...nadčasová... na začiatku chypre akord, spolu s bergamotom, niekedy sa mi tiahne celou vôňou, niekedy cítim len bergamot a za tým už ide jemne ovocie...a niekedz sú to proste staré olejnaté oriešky po záruke...je to svojhlavá vôňa...
Mitsouko jsem si pořídila jako náladovou vůni, která mi evokuje atmosféru 20. let, fotografií v sépiovém odstínu, emancipovaných žen s moderním mikádem. Líbil se mi i příběh vzniku vůně, která byla inspirována románem Lq Bataille, jenž napsal Claude Farrère na základě vzpomínek námořního důstojníka během rusko-japonské války v roce 1905. Hrdinka knížky, Japonka zamilovaná do důstojníka, se jmenovala Mitsouko.
Pro běžné nošení mi Mitsouko připadala příliš výlučná a nechtěla jsem dráždit okolí, které ji často komentovalo jako "prababiččinu skříň". Když se ovšem zvolí ve vhodném počasí, dokáže oslnit i naprosto necvičené nosy, takže na podzim ji používám velmi často. Následující postřehy se váží k EdP (vyrobena v roce 2010). Začátek vůně je citrusový, ale do oranžova, neboť mezi kolečka citrónu se přimíchalo i pár dílků kyselé mandarinky. Potom začíná vůně houstnout a stává se olejovou, ne však mastnou. Je to olej neroli, v němž plavou sušené meruňky, jejichž chuť se zintenzivnila, a hřebíček. Vůně vysychá, vystupuje z ní koření a vetiver, trvale přítomný je rovněž citrusový podkres. Není sladká, i když občas se v ní mihne šťavnatější ovocný tón.
Zpočátku docela razantní, ale pak se rozležela do milé, klidné, teplé, obláčkové vůně.
Obracím času proud
sfouknu prach z obrazů ztracených
duši svou nechám v bezčasí plout
k mladosti lásek věkem tak znavených.
Obracím času proud
vdechnu pel hebkosti poznáním do vrásek vpletených
zbavím se těžkých stárnutí pout
rozeznít nechám tóny krás srdcem mým šeptaných.
Ach, Mitsouko … vůně dávných časů. Stejně jako L´Heure Bleue ji nedokáži a ani nechci skládat z dílků stavebnice ingrediencí. Mitsouko je pocit, jeden, druhý … mnoho dalších klíčících v lůně myšlenek a rodících se jako barevné obrazy na plátně vědomí.
Omlouvám se, ale jinak zde nemohu …
Broskev zase jiná. Člověk si na ni musí trochu počkat - na začátku je to trošku smršť starobylých vůní větvičníku a vetiveru, který mi vždycky na nějaký čas vše překryjí. Ale až se jednotlivé složky uklidní a propletou do proutěného košíku s růžovým potpouri a špetkou koření, broskev se objeví. Není šťavnatá, ani příliš zralá, nebo dokonce nahnilá. Spíš z ní slunce vysušilo vláhu, ale díky němu je její vůně koncentrovanější. A sálá z ní slunce. Zakonzervovaná prosluněná podzimní procházka lesem.
Vôňa "chameleón", každú chvíľu úplne iná, najprv svieža, potom romantická, nakoniec skoro ťaživá...veľmi nostalgická, staromódna, ale nie "zatuchnutá"...nadčasová... na začiatku chypre akord, spolu s bergamotom, niekedy sa mi tiahne celou vôňou, niekedy cítim len bergamot a za tým už ide jemne ovocie...a niekedz sú to proste staré olejnaté oriešky po záruke...je to svojhlavá vôňa...
Mitsouko jsem si pořídila jako náladovou vůni, která mi evokuje atmosféru 20. let, fotografií v sépiovém odstínu, emancipovaných žen s moderním mikádem. Líbil se mi i příběh vzniku vůně, která byla inspirována románem Lq Bataille, jenž napsal Claude Farrère na základě vzpomínek námořního důstojníka během rusko-japonské války v roce 1905. Hrdinka knížky, Japonka zamilovaná do důstojníka, se jmenovala Mitsouko.
Pro běžné nošení mi Mitsouko připadala příliš výlučná a nechtěla jsem dráždit okolí, které ji často komentovalo jako "prababiččinu skříň". Když se ovšem zvolí ve vhodném počasí, dokáže oslnit i naprosto necvičené nosy, takže na podzim ji používám velmi často. Následující postřehy se váží k EdP (vyrobena v roce 2010). Začátek vůně je citrusový, ale do oranžova, neboť mezi kolečka citrónu se přimíchalo i pár dílků kyselé mandarinky. Potom začíná vůně houstnout a stává se olejovou, ne však mastnou. Je to olej neroli, v němž plavou sušené meruňky, jejichž chuť se zintenzivnila, a hřebíček. Vůně vysychá, vystupuje z ní koření a vetiver, trvale přítomný je rovněž citrusový podkres. Není sladká, i když občas se v ní mihne šťavnatější ovocný tón.