Sladký teplý likér přelitý přes hustý vyšlehaný vanilkový krém a drobné krystaly cukru, které se blíží ke karamelizaci. Do toho ryhlé máchnutí suchou snítkou levandule (škoda, že se víc nepozdržela). Rozvoněla se do poctivého dávného sladového dropsu (možná si některé pamětnice vzpomenou na 80. léta minulého století), dá se přirovnat ke karamelkám Choclairs. A karamelková tonka s jemným nádechem suché levandule a několika molekulami hřebíčku a kardamomu okouzlila i mě, která sladkým či gurmánským vůním rozhodně neholduje (ale chce to lehkou ruku pří nástřiku).
nejdřív cítím jehličí,
pak mentolky,
už už jsem začínala pochybovat o správnosti nepopsaného odstřiku, ale za minutku se hbitě objevila i vanilka v nějaké jedlé směsi cukrlat.
krabička barevných, hodně sladkých cukrlat s vůní vanilky, do které se omylem přimíchalo taky pár Lesněnek.. a vida, cukrlata jsou uložená ne v krabičce, ale v koženém pytlíku, to není špatné. bohužel mléko, které by z nich mohlo udělat karamelky, se nějak neráčilo dostavit. kožené pačuli dělá vůni trochu snesitelnější, jinak je opravdu vůní jídla víc než parfému.. no a za pár hodin vysloveně práškový vanilinový cukr.
hezká, hřejivá, mohla by být vánoční, ale - podobných vůní je spousta a hezčích s větší výdrží. jediné, co ji dělá trochu "jinou" - ale asi jen pro můj nos, jsou ty mentolky, nevím kde se vzaly? možná ten hřebíček:-)
Musím říct, že mě osobně Mirabile docela mile překvapila. Vůni creme brulée s flambovaným vanilkovým cukrem navrchu znám sice už díky Vanitas, ale tady jej navíc smíchali dohromady se sladem, kapkou rumu a švestkového likéru (davana). Sladkost pak na chvilku odlehčí nadýchaná levandule, avšak jen do momentu, než k tomu dostanete ještě sklenici kondenzovaného mléka, okořeněného palčivě dřevitým hřebíčkem. Vanilkářky by určitě měly pro zajímavost vyzkoušet.
Sladký teplý likér přelitý přes hustý vyšlehaný vanilkový krém a drobné krystaly cukru, které se blíží ke karamelizaci. Do toho ryhlé máchnutí suchou snítkou levandule (škoda, že se víc nepozdržela). Rozvoněla se do poctivého dávného sladového dropsu (možná si některé pamětnice vzpomenou na 80. léta minulého století), dá se přirovnat ke karamelkám Choclairs. A karamelková tonka s jemným nádechem suché levandule a několika molekulami hřebíčku a kardamomu okouzlila i mě, která sladkým či gurmánským vůním rozhodně neholduje (ale chce to lehkou ruku pří nástřiku).
nejdřív cítím jehličí,
pak mentolky,
už už jsem začínala pochybovat o správnosti nepopsaného odstřiku, ale za minutku se hbitě objevila i vanilka v nějaké jedlé směsi cukrlat.
krabička barevných, hodně sladkých cukrlat s vůní vanilky, do které se omylem přimíchalo taky pár Lesněnek.. a vida, cukrlata jsou uložená ne v krabičce, ale v koženém pytlíku, to není špatné. bohužel mléko, které by z nich mohlo udělat karamelky, se nějak neráčilo dostavit. kožené pačuli dělá vůni trochu snesitelnější, jinak je opravdu vůní jídla víc než parfému.. no a za pár hodin vysloveně práškový vanilinový cukr.
hezká, hřejivá, mohla by být vánoční, ale - podobných vůní je spousta a hezčích s větší výdrží. jediné, co ji dělá trochu "jinou" - ale asi jen pro můj nos, jsou ty mentolky, nevím kde se vzaly? možná ten hřebíček:-)
Musím říct, že mě osobně Mirabile docela mile překvapila. Vůni creme brulée s flambovaným vanilkovým cukrem navrchu znám sice už díky Vanitas, ale tady jej navíc smíchali dohromady se sladem, kapkou rumu a švestkového likéru (davana). Sladkost pak na chvilku odlehčí nadýchaná levandule, avšak jen do momentu, než k tomu dostanete ještě sklenici kondenzovaného mléka, okořeněného palčivě dřevitým hřebíčkem. Vanilkářky by určitě měly pro zajímavost vyzkoušet.