Tohle je temná vanilka. Je sladká a lehce větrově svěží, ale vůbec mi neevokuje světležlutou barvu jak je obvyklé, tohle je tmavohnědý, skoro černý vanilkový lusk. Jistě tu temnou barvu má na svědomí oud a další dřeva ve složení, i temně fialová švestka. Cítím uzené dřevo, kůži i spálenou pneumatiku. Po počátečním mírném šoku (milovnice pudinkové vanilky) vůni přicházím na chuť, baví mě, je to čirá radost z pocitu objevení neobvyklého. Nakonec se ale přece jen kouř rozptýlí a vanilka se vybarví do medovo-karamelova.
Začíná docela pěkným bergamotem a slaďoučkou šťavnatou švestkou. To by bylo docela fajn i spolu se samotným oudem s koženými a živočišnými podtóny, který se objeví vzápětí, kdyby se mezi to nevkradl ylang ylang, jehož kvalita evidentně nebude nejlepší, protože mi zde vůní připomíná lehce nahnilé banánové slupky.
No a i když oud po rozvonění zkrotili, tak podle mě ho mohli umravnit něčím jiným než tunou karamelu, po němž vám nejen trnou zuby, ale dokonce se svírají útroby. A nezůstane jen u karamelu. Přidá se k němu i samotná vanilka s "medovým" benzoinem a špetkou bílého pižma a společně mi na kůži vytvoří angelovskou cukrovou vatu, jen místo pačuli je tu ten oud a chybí ovoce.
…jeden z mála pro mě krásných aoudů.
Vanilkový aoud.
Sice první závan je trošku více nos protahující – aoud, bergamot, ylang.
Ale v zápětí to začíná teplat, vanilkovatět, gurmánsky se proslazovat…
…začíná vás to dostávat do transu…
V této vůni je aoud v roli pikantní špičky.
Jemný, svým způsobem upozaděný, přesto nepřehlédnutelný.
Vanilka přechází jakoby do medova – možná díky karamelu, který na jednu stranu(vanilce) přidává onu lehkou medovost a na stranu druhou ještě s benzoinem obrušuje aoud svým karamelovo-kakaovým tónem.
Dráždivá vůně. Svůdná. Laškovná. Osobitá.
Navozuje lenivou, požitkářskou náladu…
Ke všemu – vůně v nádherných flakonech firmy Micallef z českého křišťálu zdobeny kamínky Swarovski,
to je komplexní klenot…
Skoro po dvou hodinách je aoud téměř pryč a „zbývá“ krémová nadýchaná vanilka.
Ale pořád pikantní.
26/07/10
Tohle je temná vanilka. Je sladká a lehce větrově svěží, ale vůbec mi neevokuje světležlutou barvu jak je obvyklé, tohle je tmavohnědý, skoro černý vanilkový lusk. Jistě tu temnou barvu má na svědomí oud a další dřeva ve složení, i temně fialová švestka. Cítím uzené dřevo, kůži i spálenou pneumatiku. Po počátečním mírném šoku (milovnice pudinkové vanilky) vůni přicházím na chuť, baví mě, je to čirá radost z pocitu objevení neobvyklého. Nakonec se ale přece jen kouř rozptýlí a vanilka se vybarví do medovo-karamelova.
Začíná docela pěkným bergamotem a slaďoučkou šťavnatou švestkou. To by bylo docela fajn i spolu se samotným oudem s koženými a živočišnými podtóny, který se objeví vzápětí, kdyby se mezi to nevkradl ylang ylang, jehož kvalita evidentně nebude nejlepší, protože mi zde vůní připomíná lehce nahnilé banánové slupky.
No a i když oud po rozvonění zkrotili, tak podle mě ho mohli umravnit něčím jiným než tunou karamelu, po němž vám nejen trnou zuby, ale dokonce se svírají útroby. A nezůstane jen u karamelu. Přidá se k němu i samotná vanilka s "medovým" benzoinem a špetkou bílého pižma a společně mi na kůži vytvoří angelovskou cukrovou vatu, jen místo pačuli je tu ten oud a chybí ovoce.
…jeden z mála pro mě krásných aoudů.
Vanilkový aoud.
Sice první závan je trošku více nos protahující – aoud, bergamot, ylang.
Ale v zápětí to začíná teplat, vanilkovatět, gurmánsky se proslazovat…
…začíná vás to dostávat do transu…
V této vůni je aoud v roli pikantní špičky.
Jemný, svým způsobem upozaděný, přesto nepřehlédnutelný.
Vanilka přechází jakoby do medova – možná díky karamelu, který na jednu stranu(vanilce) přidává onu lehkou medovost a na stranu druhou ještě s benzoinem obrušuje aoud svým karamelovo-kakaovým tónem.
Dráždivá vůně. Svůdná. Laškovná. Osobitá.
Navozuje lenivou, požitkářskou náladu…
Ke všemu – vůně v nádherných flakonech firmy Micallef z českého křišťálu zdobeny kamínky Swarovski,
to je komplexní klenot…
Skoro po dvou hodinách je aoud téměř pryč a „zbývá“ krémová nadýchaná vanilka.
Ale pořád pikantní.
26/07/10