Fíkovka... Aneb zátiší na chorvatský terase, kde na stole, zastíněným vzrostlým keřem fíku, leží - vedle kytice narcisek - dřevěná mísa s právě natrhanými, zralými plody. S výhledem do zahrady, kde paní domu pěstuje citróny... a kde zrovna suší čerstvě vypraný prádlo.
Od této značky jsem zatím vyzkoušela jen Hysteru a moc mě nepřesvědčila, jelikož tady Luca Maffei zcela zřetelně opisuje od byreďácké 1996. Podobně je tomu v první fázi i s Maisií, jelikož s hořkým zeleným fíkem a citrusovou svěžestí pro změnu typově připomíná Philosykos. Nicméně po rozvonění už se podoba vytratí a místo kokosu fík doplní slámově sladká vůně narcisů s jemně kořenitým podtónem. I samotný fík zásluhou santalu zesládne a stává se hezky mléčným. Nejzajímavější je však až základ, kdy fík působením pryskyřičnaté ambry a bílého pižma pro změnu lehce zmoučnatí a opravdu vytvoří dojem, jakoby jej někdo hodil do hromady popela.
Fíkovka... Aneb zátiší na chorvatský terase, kde na stole, zastíněným vzrostlým keřem fíku, leží - vedle kytice narcisek - dřevěná mísa s právě natrhanými, zralými plody. S výhledem do zahrady, kde paní domu pěstuje citróny... a kde zrovna suší čerstvě vypraný prádlo.
Od této značky jsem zatím vyzkoušela jen Hysteru a moc mě nepřesvědčila, jelikož tady Luca Maffei zcela zřetelně opisuje od byreďácké 1996. Podobně je tomu v první fázi i s Maisií, jelikož s hořkým zeleným fíkem a citrusovou svěžestí pro změnu typově připomíná Philosykos. Nicméně po rozvonění už se podoba vytratí a místo kokosu fík doplní slámově sladká vůně narcisů s jemně kořenitým podtónem. I samotný fík zásluhou santalu zesládne a stává se hezky mléčným. Nejzajímavější je však až základ, kdy fík působením pryskyřičnaté ambry a bílého pižma pro změnu lehce zmoučnatí a opravdu vytvoří dojem, jakoby jej někdo hodil do hromady popela.