značka: |
Lancôme
|
parfumér: |
Goupy, Gerard
|
rok: |
1978
|
určení: |
pro ženy
|
hlava:
|
černý rybíz, hyacint, bergamot, malina
|
srdce:
|
med, kosatec, jasmín, konvalinka, narcis, tuberóza, ylang ylang, orientální růže
|
základ:
|
pačuli, vetiver, cibetka, kastoreum, pižmo, větvičník, benzoin
|
Dřevitá, květinová, mechová, živočišná, chyprová, tajemná … napadá mě plno přívlastků, když cítím Magie Noir.
Z květin vnímám především hyacint, jehož vůně se mísí s nahořkle zeleným galbanem. Cítím také dřevo obrůstající mechem a chladnou zeminu, do které se vsakuje olej z růží. Je zde i trocha sladkosti lesního medu.
Vůně jako z jiného světa, z jiné doby, fascinující, přitažlivá, magická.
Suchá, těžká kouřovka s občasným květinovým zábleskem (narcis, růže). Hodně výrazná, temná až démonická (název dokonale sedí!!!). A superdržák.
Velmi zjednodušeně řečeno by se dalo říct, že čím je Poison pro Dior, tím je Magie Noire pro Lancome. Ale s vintage verzí je to trochu složitější, není to totiž zdaleka jen medová tuberózovka, ale jedna z nejpropracovnějších květinových orientálek s nádherným chypre základem, jaké jsem kdy měla možnost zkusit. V úvodní fázi jde zásluhou rozmačkaných listů rybízu, hyacintu (kromě AA Rosa Magnifica jediná další vůně, kde na mně tahle kytka nehnije) a natrpkle svěžího bergamotu do zelena.
V té další už však rozehraje úchvatný květinový opus medová tuberóza s kapkou malin, tropickým ylangem, slámově žlutá narciska s kořenitými a zemitými podtóny, zemitý kosatec a hlavně orientální růže s kořenitě-medovým nádechem. Všechny květiny se pak usadí na plnokrevný, sametově zelený mechový podklad s příjemnými živočišnými podtóny se špetkou bílého pižma. Tady už k dokonalosti víc netřeba.
To v Magie Noire, prodávané v současnosti v parfumériích, byste tuhle krásku hledali jen těžko. Bylo ubráno na bergamotu, přidáno na svěžesti rybízového listu, nejzásadnější proměnou však prošel hyacint, který už tady na mně vesele a naplno zahnívá. Horší je ovšem to, že z původní květinové symfonie nezůstal kámen na kameni. Osobně rozeznávám jen medovou tuberózu s kořenitou narciskou, ale ty nemají s vintage verzí vůbec co dělat a připomínají mi spíš likérovou/koňakovou náplň do pralinek.
O tom nádherném chyprovém základu si taky už jen nechte zdát. Větvičník je fuč, stejně tak cibetka s kastoreem a samotné pačuli s vetiverem nejsou schopní to celé utáhnout. Navíc je to podobný typ pačuli, jaký se hojně využívá v dnešním mainstreamu, čímž současná Magie Noire vyzní i v kombinaci s větším množstvím použitého bílého pižma jako sladší. Ona to ve své podstatě není špatná vůně, rozhodně se mi líbí víc než Diorův reformulovaný Poison, ale tohle už prostě není Magie Noire.
Prekvapivo sa mi páčila ...som čakala zabiják...ale on je to elegantný, nepresladený, tmavý a nepolapitelný zabiják...