Seznámení s vůní nezačalo šťastně: ačkoliv byl rozprašovač vzorku namířen na předloktí, dostala jsem zásah přímo do obličeje. Připisuji tuto nehodu zlatým třpytkám, které jsou pro rozprašovač asi příliš velké a částečně jej ucpávají; stisknutí rozprašovače vyžaduje opravdu vynaložit velkou sílu.
U rozprašovače voněla Lune Féline jako makaronka s příchutí slaný karamel. Po nástřiku se ovšem rozvoněl hlavně kardamom - v tomto případě nikoliv mletý, nýbrž nahrubo rozdrcené tobolky s jasně zelenou slupkou. A kůže. Ve složení sice není uvedená, ale já ji zřetelně cítím prosvítat pod kořením zalitým zkaramelizovanou pryskyřičnatou ambrou. Potom se přidává vanilkový lusk vyškrábnutý do horké smetany. Bohužel (pro mě) je ve smetaně i pár zelených lístků. Kůže a pižmo připomenou, že slovo "féline" (kočičí) není v názvu vůně samoúčelně, ale rozhodně nejde o nějaké výrazně animální tóny. Ke konci vanilka ztratí smetanovou hladkost, potemní kouřem a splyne s dřevem. Gurmánka, která odtančila z cukrárny do nočního baru.
Značka Atelier des Ors se prezentuje jako luxusní značka a tento dojem podtrhuje i tím, že do flakonů s vůněmi dává zlatý prach (zabývali se původně uměleckým pozlacováním). Malinké zlaté plíšky plavou i v mém vzorku, ale při zkoušení na ruce žádné zlaté třpytky nejsou vidět. Možná kdybych na sebe vylila všechno. Tak zatím aspoň o tom, jak voní.
Je to vůně ambrová a už tím mi připadá, že ji znám. Ambrová s vanilkou a kořením. Ale co je nové, je úderný kořenitý začátek, ve kterém dominuje kardamom. Hodně kardamomu. A ten se rozplývá velmi pomalu, vůně se stává balzamickou a zároveň sladce vanilkovou, skoro gurmánskou. Přesto je tady i nějaký dřevitě zelený a taky zakouřený tón, připomínající kadidlo, který vyvažuje sladkost vanilky. Zakouřená vanilka se časem vysušuje a stává se z ní vanilkový pudr posypaný prachovou hořkou čokoládou.
Olejovitá skořicová fermež, pudrové citrusy, výrazný sladce kořenitý kardamom, mírně připálený slaný karamel a nakonec prašná vanilka podbarvená jemně drhnoucím kouřem. Při 25 °C výdrž přesahuje 8 hodin.
Seznámení s vůní nezačalo šťastně: ačkoliv byl rozprašovač vzorku namířen na předloktí, dostala jsem zásah přímo do obličeje. Připisuji tuto nehodu zlatým třpytkám, které jsou pro rozprašovač asi příliš velké a částečně jej ucpávají; stisknutí rozprašovače vyžaduje opravdu vynaložit velkou sílu.
U rozprašovače voněla Lune Féline jako makaronka s příchutí slaný karamel. Po nástřiku se ovšem rozvoněl hlavně kardamom - v tomto případě nikoliv mletý, nýbrž nahrubo rozdrcené tobolky s jasně zelenou slupkou. A kůže. Ve složení sice není uvedená, ale já ji zřetelně cítím prosvítat pod kořením zalitým zkaramelizovanou pryskyřičnatou ambrou. Potom se přidává vanilkový lusk vyškrábnutý do horké smetany. Bohužel (pro mě) je ve smetaně i pár zelených lístků. Kůže a pižmo připomenou, že slovo "féline" (kočičí) není v názvu vůně samoúčelně, ale rozhodně nejde o nějaké výrazně animální tóny. Ke konci vanilka ztratí smetanovou hladkost, potemní kouřem a splyne s dřevem. Gurmánka, která odtančila z cukrárny do nočního baru.
Značka Atelier des Ors se prezentuje jako luxusní značka a tento dojem podtrhuje i tím, že do flakonů s vůněmi dává zlatý prach (zabývali se původně uměleckým pozlacováním). Malinké zlaté plíšky plavou i v mém vzorku, ale při zkoušení na ruce žádné zlaté třpytky nejsou vidět. Možná kdybych na sebe vylila všechno. Tak zatím aspoň o tom, jak voní.
Je to vůně ambrová a už tím mi připadá, že ji znám. Ambrová s vanilkou a kořením. Ale co je nové, je úderný kořenitý začátek, ve kterém dominuje kardamom. Hodně kardamomu. A ten se rozplývá velmi pomalu, vůně se stává balzamickou a zároveň sladce vanilkovou, skoro gurmánskou. Přesto je tady i nějaký dřevitě zelený a taky zakouřený tón, připomínající kadidlo, který vyvažuje sladkost vanilky. Zakouřená vanilka se časem vysušuje a stává se z ní vanilkový pudr posypaný prachovou hořkou čokoládou.