Modrej flakon,tak to asi voní vodnatě,ambrovanilka mi připomíná Dalího Laguna M. ve snesitelnější podobě,bobule by klidně mohly být bílým nebo červeným rybízem s jeho sladkotrpkostí,slaměnka s karamelem jsou jediným ostrůvkem v celým tomhle moři ,na kterej bych se ráčila doplavat ,ale protože nejsem Venclovský ani Hlaváčová tak na to prdím a zůstanu si na zahradě s bobulema a unyle si budem sládnout ve spolek,monotónně degradující ovoce...
edit: po vyzkoušení Luna Blossom musím uznat kvality tohoto jablka,(dávám za pravdu jerry),ovocná kyselost se vytratila a zůstal příjemný karamelový ocásek,modrá vysublimovala a zůstal odstín krémové,vůně není pro mě ale alespoň ji beru jako nositelnou
Na začátku to sice vypadalo na další z dlouhé řady klonů La Vie Est Belle, ale naštěstí zůstalo jen u prvních 5 minut. poté nastoupil postupně se karamelizující cukr a vůně nabrala směr ke sladké gurmánce. Po úplném rozvonění se přidal dřevitý prach smísený s vanilkovým pudrem. Podzim a zima jí rozhodně budou svědčit. Mezi jablíčky od N. R. je to vcelku ojedinělé a nezaměnitelné zjevení.
Hohó, tohle modré jablko je pro mne obrovsky příjemným překvapením. Nepodobá se totiž vůbec ničemu, co dosud tahle značka v poslední době vypustila do světa a že to, snad až s výjimkou Ricci Ricci a Mademoiselle Ricci nebyly žádné zázraky. Už samotný úvodní slaďoučký pomerančový květ s rozmačkaným bobulovým lesním ovocem působí příjemně, avšak ani zdaleka se nemůže rovnat slaměnce, která se objeví po rozvonění.
Žádný ulepený cukr jako v Immortelle de Corse, ale stejná slaměnka s vůní sušeného tabáku a jemných dřevitých pilin, jemně podpořená špetkou santalu jako v L'Être Aimé Femme (Divine), kterou někdo položil vedle hromádky oříškových karamelek. Madagaskarská vanilka s typickým tónem sušené smetany v základu pak už jenom dodá karamelu hladkost a měkkost. Zajímavé je, že i přes tu sladkost vlastně vůbec nepůsobí jako gurmánka, ale díky slaměnce opravdu jako orientální vanilka. Tleskám.
Modrej flakon,tak to asi voní vodnatě,ambrovanilka mi připomíná Dalího Laguna M. ve snesitelnější podobě,bobule by klidně mohly být bílým nebo červeným rybízem s jeho sladkotrpkostí,slaměnka s karamelem jsou jediným ostrůvkem v celým tomhle moři ,na kterej bych se ráčila doplavat ,ale protože nejsem Venclovský ani Hlaváčová tak na to prdím a zůstanu si na zahradě s bobulema a unyle si budem sládnout ve spolek,monotónně degradující ovoce...
edit: po vyzkoušení Luna Blossom musím uznat kvality tohoto jablka,(dávám za pravdu jerry),ovocná kyselost se vytratila a zůstal příjemný karamelový ocásek,modrá vysublimovala a zůstal odstín krémové,vůně není pro mě ale alespoň ji beru jako nositelnou
Na začátku to sice vypadalo na další z dlouhé řady klonů La Vie Est Belle, ale naštěstí zůstalo jen u prvních 5 minut. poté nastoupil postupně se karamelizující cukr a vůně nabrala směr ke sladké gurmánce. Po úplném rozvonění se přidal dřevitý prach smísený s vanilkovým pudrem. Podzim a zima jí rozhodně budou svědčit. Mezi jablíčky od N. R. je to vcelku ojedinělé a nezaměnitelné zjevení.
Hohó, tohle modré jablko je pro mne obrovsky příjemným překvapením. Nepodobá se totiž vůbec ničemu, co dosud tahle značka v poslední době vypustila do světa a že to, snad až s výjimkou Ricci Ricci a Mademoiselle Ricci nebyly žádné zázraky. Už samotný úvodní slaďoučký pomerančový květ s rozmačkaným bobulovým lesním ovocem působí příjemně, avšak ani zdaleka se nemůže rovnat slaměnce, která se objeví po rozvonění.
Žádný ulepený cukr jako v Immortelle de Corse, ale stejná slaměnka s vůní sušeného tabáku a jemných dřevitých pilin, jemně podpořená špetkou santalu jako v L'Être Aimé Femme (Divine), kterou někdo položil vedle hromádky oříškových karamelek. Madagaskarská vanilka s typickým tónem sušené smetany v základu pak už jenom dodá karamelu hladkost a měkkost. Zajímavé je, že i přes tu sladkost vlastně vůbec nepůsobí jako gurmánka, ale díky slaměnce opravdu jako orientální vanilka. Tleskám.