Pro mě naprosto vražedná kombinace hořkosladké zeleně s gurmánským nádechem. Na začátku je troška sklepního závanu, jako kdyby se uprostřed pěkného letního dne rozhodla mladá rodinka vystěhovat sklep zděděného domku. Na prosluněný dvorek vytáhnou zaprášené kožené sofa, potom igelitku s dětskými hračkami ze zteřelého plastu. Vůně jako kyvadlo kmitá v poloze chlad - teplo, svěžest - sladkost. Na dvorku se vrší přehlídka navlhlých bizarností, rodiče se snaží zabavit děti sáčkem hašlerek, aby se jim nepletly pod nohama.
Zklamala mé velké očekávání, je příliš sladká a pačuli v ní nevynikne. Cítím velký ovocný bonbón položený na sladce kořeněné kůži se zemitým podtónem pačuli, ovocná sladkosti sice postupně ustupuje a kůže se stává příjemně oříškovo-vanilkovou, ovšem nevalný dojem z ulepeného úvodu nezažene. Pokud bych si odmyslel ovocný a zemitý akord, zbyl by mi kvalitněji zpracovaný parfém Leather Essence od Ferrari, který stojí desetinu. Po rozvonění také cítím podobnost s PG 10 – Aomassaï.
Pánskejší chľast, než ten Established Cognac. Pačuli je tu zaujímavé, ani hlinito-plesnivé, ani sucho-ľahkodrevové, proste pripomína hutné staré drevo. Ambra s bergamotom zase robia dojem dobre vyzretého brandy, alebo dokonca starej malt whiskey. Koža umocňuje dojem gentlemana usadeného v kvalitnom starom ale kvalitnom kresle, popíjajúceho ušľachtilý alkohol, či už je to v klube, pracovni, alebo knižnici.
Dvě krásné vůně v jedné. Ta první je sofistikovaná pačuliovka s koktejlem z koňaku a sladké ovocné šťávy, s lístky pačuli usušenými na troud a pomalu rozmělněnými mezi dlaněmi a vonící po hořké čokoládě. K druhé vůni - té elegantní kožené pohovce v pánském salonu - se dostaneme pomalu přes balzamickou ambru, a její prachovost a současně vanilková krémovost mi připomíná Byredo 1996.
Jak už sám název naznačuje, je pačuliovkou, do níž se prostě nejde nezamilovat. Pracuje s velmi podobným druhem pačuli jako Suma Oriental, tzn. je jen lehce nazelenalé, ale pak už převážně suché, prašně zemité. Na rozdíl od často obvyklého rumu, je tu, jak jerry přesně vystihla v recenzi, ambrově hřejivý koňak, osvěžený bergamotovou šťávou.
To nejzajímavější přichází ovšem až v další fázi, kdy se společně s pačuli objeví spařené, ještě nevyloupané zelené mandle, které si ke koňaku dopřejeme. A to všechno je zabaleno do luxusně naleštěné hladké kůže - i tady souhlasím s tím křeslem - přičemž v základu jako bonus dostaneme i kostičku bílé čokolády (tonka). Výborná intenzita a výdrž jsou samozřejmostí.
Luxusní koňak, mandle v hořké čokoládě, sladká suchá pačuli a kožené křeslo...prostě božská krása. Ale stačila hodina a vůně potemněla do podoby prachové, ale přitom vcelku jemné, pačuli s přídavkem čerstvě usušeného obilí a jemných oříšků. S pačuli ve vůních si můj nos obvykle příliš nerozumí, ale tato podoba je pro mě vysloveně příjemně uklidňující.
Pro mě naprosto vražedná kombinace hořkosladké zeleně s gurmánským nádechem. Na začátku je troška sklepního závanu, jako kdyby se uprostřed pěkného letního dne rozhodla mladá rodinka vystěhovat sklep zděděného domku. Na prosluněný dvorek vytáhnou zaprášené kožené sofa, potom igelitku s dětskými hračkami ze zteřelého plastu. Vůně jako kyvadlo kmitá v poloze chlad - teplo, svěžest - sladkost. Na dvorku se vrší přehlídka navlhlých bizarností, rodiče se snaží zabavit děti sáčkem hašlerek, aby se jim nepletly pod nohama.
Zklamala mé velké očekávání, je příliš sladká a pačuli v ní nevynikne. Cítím velký ovocný bonbón položený na sladce kořeněné kůži se zemitým podtónem pačuli, ovocná sladkosti sice postupně ustupuje a kůže se stává příjemně oříškovo-vanilkovou, ovšem nevalný dojem z ulepeného úvodu nezažene. Pokud bych si odmyslel ovocný a zemitý akord, zbyl by mi kvalitněji zpracovaný parfém Leather Essence od Ferrari, který stojí desetinu. Po rozvonění také cítím podobnost s PG 10 – Aomassaï.
Pánskejší chľast, než ten Established Cognac. Pačuli je tu zaujímavé, ani hlinito-plesnivé, ani sucho-ľahkodrevové, proste pripomína hutné staré drevo. Ambra s bergamotom zase robia dojem dobre vyzretého brandy, alebo dokonca starej malt whiskey. Koža umocňuje dojem gentlemana usadeného v kvalitnom starom ale kvalitnom kresle, popíjajúceho ušľachtilý alkohol, či už je to v klube, pracovni, alebo knižnici.
Dvě krásné vůně v jedné. Ta první je sofistikovaná pačuliovka s koktejlem z koňaku a sladké ovocné šťávy, s lístky pačuli usušenými na troud a pomalu rozmělněnými mezi dlaněmi a vonící po hořké čokoládě. K druhé vůni - té elegantní kožené pohovce v pánském salonu - se dostaneme pomalu přes balzamickou ambru, a její prachovost a současně vanilková krémovost mi připomíná Byredo 1996.
Jak už sám název naznačuje, je pačuliovkou, do níž se prostě nejde nezamilovat. Pracuje s velmi podobným druhem pačuli jako Suma Oriental, tzn. je jen lehce nazelenalé, ale pak už převážně suché, prašně zemité. Na rozdíl od často obvyklého rumu, je tu, jak jerry přesně vystihla v recenzi, ambrově hřejivý koňak, osvěžený bergamotovou šťávou.
To nejzajímavější přichází ovšem až v další fázi, kdy se společně s pačuli objeví spařené, ještě nevyloupané zelené mandle, které si ke koňaku dopřejeme. A to všechno je zabaleno do luxusně naleštěné hladké kůže - i tady souhlasím s tím křeslem - přičemž v základu jako bonus dostaneme i kostičku bílé čokolády (tonka). Výborná intenzita a výdrž jsou samozřejmostí.
Luxusní koňak, mandle v hořké čokoládě, sladká suchá pačuli a kožené křeslo...prostě božská krása. Ale stačila hodina a vůně potemněla do podoby prachové, ale přitom vcelku jemné, pačuli s přídavkem čerstvě usušeného obilí a jemných oříšků. S pačuli ve vůních si můj nos obvykle příliš nerozumí, ale tato podoba je pro mě vysloveně příjemně uklidňující.