...koňak.
Zlatavý, s delikátní vintage suše prachovou stopou,
po chvilince začíná houstnout.
Vůně jemně hutní něčím měkce hustě zeleným a prašně nahořklým...
...jó, tak tohle je originální a příjemné!, a zvláštní, a určitě se to každému nelíbí.
Jakoby chlebové moučno a k tomu tmavě pastelově zelenkavý hořko nasládlý absinth.
Kafe.?
A kde jako.?!.
Leda surové, syrové, ještě zelené kávové boby.
...a fakt možná že jo -
stojím v pražírně, kolem mě pach nezralých kávových fazolek se mísí i se jakoby vzdálenějším odérem už velmi tmavých bobulek a taky tabákové listy, jež nějaký požitkář nacpal do silnostěnné skleněné karafy
s koňakem.
Začátek vůně je krásný. Prostředek mě trochu otrávil tím chlebově moučným dojmem.
Konec = best of.
Ano, je to pánská vůně.
pro dámu v dandy stylu,
nebo holky, co maj´všechny na háku,
vůně na ženě prostě potřebuje kontrast...
...vláčně měkká hořkost
Vůně espressa? Ale kdeže. To jen útroby komnaty zámku, přestavěného podle zásad historizujícího romantismu odhalily masivní dobový stůl z růžového dřeva, pokrytý letitým zázvorovým prachem, mezi který se vmísilo i pár mikroskopických zrnek kávových bobů, když se na něm kdysi naposled mlelo, jehož zásuvky odhalí nečekaný poklad. Tím je krabice kvalitních doutníků a karafa s archivní brandy. Nezbývá, než se s nimi usadit do křesla z živočišné kůže a patřičně si obojí užít.
Kdo hledá parfém s vůní kávy, která se hned nepromění v příliš sladké cappucino, je tu správně. Minimálně mezi 20. a 40. minutou (měřeno mou pokožkou). Nahrubo rozemletá zrnka kávy a nic jiného? Skoro.
Přece jenom je přítomna určitá sladkost. Vůně se zaobluje tak dlouho, až ji spolkne pižmo... ale pojďme to vzít od začátku.
Poté, co si alkoholovo-chemická směs sedne (1-2 minuty), otevírá vůni čerstvě umletá káva se zázvorem. A to celé uhlazené a zaoblené bergamotem (jako u Devine Bergamote od The different company). Pepř? Ano. Dá namíchané kávové směsi trochu šťávu. A i přesto zůstává celek zaoblený, hladký, harmonický.
Postupem času bergamot v pozadí ustupuje okvětním listkům růže. Vůně kávy přebírá otěže. A sem tam z pozadí problesknou balzamické tóny. Tabák se projevuje jen velmi decentně a podtrhuje vůni drcených kávových zrn (5. až 10. minuta). Zázvor je nyní utlumený, jakoby za průhlednou stěnou z oleje. A po chvíli zmizí. Strjně tak pepř, který se jakožto fixátor stará o výdrž a intenzitu.
Asi po 20 minutách kávový rituál vrcholí. Barista již obřadně napěchoval páku a pára vytlačila v mžiku z umleté kávy silnou vůni espressa. Káva je sice lehce oslazena, kompenzuje to ale lehce zhrublý vetiver. Takže vůně vydrží pěkná ještě dalších 20 minut. Poté sládne, sládne a sládne. Typický výraz vetiveru se ztrácí v sílícím květinovém tónu. Ale žel už nejde o růže ale indiferentní květinovou sladkost, spíše temnější.
Po celou dobu (60 min.) zaoblená vůně se začíná podbarvovat balzamickými tóny. Po 80 až 90 minutách začíná vůně lineárně slábnout než pižmo zcela převládne. V duchu písně kávu si osladím o trochu víc někdo mezitím do kávy nasypal až příliš cukru a nalil příliš mléka (včetně napěněného klobouku). Na stole stojí slabé přeslazené cappuccino a ve vzduchu je už jen jemný opar pižma.
Uvedená cibetka (animálni tóny) ani kůže (labdanum absolue) se na mé kůži neprojevili nebo jen nepostřehnutelně.
Závěr: pěkná zoblená vůně kávy s permantně přítomným květinovým tónem na pozadí. Dobře vyvážená, vybraná, nositelná. Jen možná až příliš líbivá až podbízivá (díky květinovým podtónům). A při opakovaném nošení až obtěžuje (stejný důvod). Zrnka jsou semleta, presso se ale zvrhne v kapučínko. Nic pro kávonácky a kafašisty. Parfumér je Ital, tak mu nelze nic vyčítat. Výdrž 4 až 5 hodin, ale za mne stojí za to jen ta první!
"Nikdy to nedokážu!" zprudka postavil šálek na dřevěný ponk, až káva vystříkla, vpila se do dřeva a na povrchu zanechala jen zrnka lógru. Skvrn od kávy bylo na pracovní desce nespočet. Musí přemýšlet. Znovu zvedl šálek k ústům. Znovu v naději, že mu po další probdělé noci silná hořká káva do hlavy vlije i "silný" nápad. "Otec by ti uměl poradit, ten řemeslo ovládal dokonale," pomyslel si. Ale otce už se nezeptá. Prsty přejel po ladných záhybech na draperii vyřezané z narůžovělého dřeva halící její útlé tělo. Své vysněné dívky. Múzy. Jednou se rozhodl, že když ji dodnes nepotkal, stvoří si ji sám. Dokonalou. Jako živou. Kéž by živou. Zatím je jen dřevěnou loutkou, i když nádhernou. Ale on to přece musí zvládnout. A zvládne! Otec to dokázal. Nešťastně zabořil hlavu do dlaní. "Víš, že tě v tomhle stavu nerada vidím," řekne vyčítavým tónem právě vstoupivší žena. "Přestaň se užírat nesmysly a pojď na snídani, Pinokio."
Zjednodušeně: hořký lógr ze silné kávy, růžový kvítek uprostřed, v řezbářské dílně pod dřevem ladné sochy tepající vůně ženy.
Hned v začátku káva s náloží tabáku. Zatím co káva se vytrácí, tabák nabere na síle. Bohužel je to tabák typu popelníček. Teprve mnohem později se ke slovu dostanou ostatní složky, ale pouze v omezeném množství. Od všeho trochu. Okvětní lístek růže, plátek citrónu, špetka zázvoru a pižma. Je to takový pánský klub. Doutníky a luxusní alkohol. Líbí se mi, ale zdá se mi naopak víc pánská.
pepřové kafe! nakládaný sušený zázvor, prosypaný kávovými zrny. mletý kafe se sušeným zázvorem. pepř, pepř.. a růže a šalvěj. a a... všecko. píseň o lodi, jež dováží čaj a kávu. námořníci žvýkají tabák a pijí karibský rum. vezou kávu, čaj, koření a sušené byliny, růžový a bergamotový olej, okolo lodi se vznáší oblak vůně, který vítr odnáší daleko, daleko až na pevninu. i ten, kdo si nic z cizokrajného nákladu nemůže dovolit koupit, může aspoň dýchat tu krásnou vůni:-)
no a pak si koupí alespoň theissovy pastilky proti kašli, na tuberu jsou sice slabé, ale pro tu chvilkovou iluzi lepší budoucnosti..
...koňak.
Zlatavý, s delikátní vintage suše prachovou stopou,
po chvilince začíná houstnout.
Vůně jemně hutní něčím měkce hustě zeleným a prašně nahořklým...
...jó, tak tohle je originální a příjemné!, a zvláštní, a určitě se to každému nelíbí.
Jakoby chlebové moučno a k tomu tmavě pastelově zelenkavý hořko nasládlý absinth.
Kafe.?
A kde jako.?!.
Leda surové, syrové, ještě zelené kávové boby.
...a fakt možná že jo -
stojím v pražírně, kolem mě pach nezralých kávových fazolek se mísí i se jakoby vzdálenějším odérem už velmi tmavých bobulek a taky tabákové listy, jež nějaký požitkář nacpal do silnostěnné skleněné karafy
s koňakem.
Začátek vůně je krásný. Prostředek mě trochu otrávil tím chlebově moučným dojmem.
Konec = best of.
Ano, je to pánská vůně.
pro dámu v dandy stylu,
nebo holky, co maj´všechny na háku,
vůně na ženě prostě potřebuje kontrast...
...vláčně měkká hořkost
Vůně espressa? Ale kdeže. To jen útroby komnaty zámku, přestavěného podle zásad historizujícího romantismu odhalily masivní dobový stůl z růžového dřeva, pokrytý letitým zázvorovým prachem, mezi který se vmísilo i pár mikroskopických zrnek kávových bobů, když se na něm kdysi naposled mlelo, jehož zásuvky odhalí nečekaný poklad. Tím je krabice kvalitních doutníků a karafa s archivní brandy. Nezbývá, než se s nimi usadit do křesla z živočišné kůže a patřičně si obojí užít.
Niche coffeenazzi scent?
Kdo hledá parfém s vůní kávy, která se hned nepromění v příliš sladké cappucino, je tu správně. Minimálně mezi 20. a 40. minutou (měřeno mou pokožkou). Nahrubo rozemletá zrnka kávy a nic jiného? Skoro.
Přece jenom je přítomna určitá sladkost. Vůně se zaobluje tak dlouho, až ji spolkne pižmo... ale pojďme to vzít od začátku.
Poté, co si alkoholovo-chemická směs sedne (1-2 minuty), otevírá vůni čerstvě umletá káva se zázvorem. A to celé uhlazené a zaoblené bergamotem (jako u Devine Bergamote od The different company). Pepř? Ano. Dá namíchané kávové směsi trochu šťávu. A i přesto zůstává celek zaoblený, hladký, harmonický.
Postupem času bergamot v pozadí ustupuje okvětním listkům růže. Vůně kávy přebírá otěže. A sem tam z pozadí problesknou balzamické tóny. Tabák se projevuje jen velmi decentně a podtrhuje vůni drcených kávových zrn (5. až 10. minuta). Zázvor je nyní utlumený, jakoby za průhlednou stěnou z oleje. A po chvíli zmizí. Strjně tak pepř, který se jakožto fixátor stará o výdrž a intenzitu.
Asi po 20 minutách kávový rituál vrcholí. Barista již obřadně napěchoval páku a pára vytlačila v mžiku z umleté kávy silnou vůni espressa. Káva je sice lehce oslazena, kompenzuje to ale lehce zhrublý vetiver. Takže vůně vydrží pěkná ještě dalších 20 minut. Poté sládne, sládne a sládne. Typický výraz vetiveru se ztrácí v sílícím květinovém tónu. Ale žel už nejde o růže ale indiferentní květinovou sladkost, spíše temnější.
Po celou dobu (60 min.) zaoblená vůně se začíná podbarvovat balzamickými tóny. Po 80 až 90 minutách začíná vůně lineárně slábnout než pižmo zcela převládne. V duchu písně kávu si osladím o trochu víc někdo mezitím do kávy nasypal až příliš cukru a nalil příliš mléka (včetně napěněného klobouku). Na stole stojí slabé přeslazené cappuccino a ve vzduchu je už jen jemný opar pižma.
Uvedená cibetka (animálni tóny) ani kůže (labdanum absolue) se na mé kůži neprojevili nebo jen nepostřehnutelně.
Závěr: pěkná zoblená vůně kávy s permantně přítomným květinovým tónem na pozadí. Dobře vyvážená, vybraná, nositelná. Jen možná až příliš líbivá až podbízivá (díky květinovým podtónům). A při opakovaném nošení až obtěžuje (stejný důvod). Zrnka jsou semleta, presso se ale zvrhne v kapučínko. Nic pro kávonácky a kafašisty. Parfumér je Ital, tak mu nelze nic vyčítat. Výdrž 4 až 5 hodin, ale za mne stojí za to jen ta první!
#niche #unisex
"Nikdy to nedokážu!" zprudka postavil šálek na dřevěný ponk, až káva vystříkla, vpila se do dřeva a na povrchu zanechala jen zrnka lógru. Skvrn od kávy bylo na pracovní desce nespočet. Musí přemýšlet. Znovu zvedl šálek k ústům. Znovu v naději, že mu po další probdělé noci silná hořká káva do hlavy vlije i "silný" nápad. "Otec by ti uměl poradit, ten řemeslo ovládal dokonale," pomyslel si. Ale otce už se nezeptá. Prsty přejel po ladných záhybech na draperii vyřezané z narůžovělého dřeva halící její útlé tělo. Své vysněné dívky. Múzy. Jednou se rozhodl, že když ji dodnes nepotkal, stvoří si ji sám. Dokonalou. Jako živou. Kéž by živou. Zatím je jen dřevěnou loutkou, i když nádhernou. Ale on to přece musí zvládnout. A zvládne! Otec to dokázal. Nešťastně zabořil hlavu do dlaní. "Víš, že tě v tomhle stavu nerada vidím," řekne vyčítavým tónem právě vstoupivší žena. "Přestaň se užírat nesmysly a pojď na snídani, Pinokio."
Zjednodušeně: hořký lógr ze silné kávy, růžový kvítek uprostřed, v řezbářské dílně pod dřevem ladné sochy tepající vůně ženy.
Hned v začátku káva s náloží tabáku. Zatím co káva se vytrácí, tabák nabere na síle. Bohužel je to tabák typu popelníček. Teprve mnohem později se ke slovu dostanou ostatní složky, ale pouze v omezeném množství. Od všeho trochu. Okvětní lístek růže, plátek citrónu, špetka zázvoru a pižma. Je to takový pánský klub. Doutníky a luxusní alkohol. Líbí se mi, ale zdá se mi naopak víc pánská.
pepřové kafe! nakládaný sušený zázvor, prosypaný kávovými zrny. mletý kafe se sušeným zázvorem. pepř, pepř.. a růže a šalvěj. a a... všecko. píseň o lodi, jež dováží čaj a kávu. námořníci žvýkají tabák a pijí karibský rum. vezou kávu, čaj, koření a sušené byliny, růžový a bergamotový olej, okolo lodi se vznáší oblak vůně, který vítr odnáší daleko, daleko až na pevninu. i ten, kdo si nic z cizokrajného nákladu nemůže dovolit koupit, může aspoň dýchat tu krásnou vůni:-)
no a pak si koupí alespoň theissovy pastilky proti kašli, na tuberu jsou sice slabé, ale pro tu chvilkovou iluzi lepší budoucnosti..