to je.. dokonalé. voda jako živel, jako povodeň, jako rozbouřené moře, jako gejzír v sopečné oblasti, jako mraky za bouřky
krvavě řízné citrusy, aldehydy ostře spalující jako úlomky palčivě chladného ledu, vroucí sopečné magma žhnoucí hlíny
Krása od samého začátku - květy citroníku jsou svěžejší než pomerančové květy a přitom aromatické, člověk nemůže té vůni skoro uvěřit. Na chvíli se mihne i náznak tauerovského drsného podtónu (kožená brašna a spálené dřevo), ale vůně se naštěstí vydá mýdlovým směrem a ponechá si opojnost citroníkových květů a vlahost tlumené vůně citrusové šťávy. Nabízí se přirovnání k Lutensově Fleurs de Citronnier, ale tam mi připadá mýdlo příliš jelenovité a "staré". V Tauerově L'Eau je mýdlo moderní a hebké. Po rozvonění se objeví lehký náznak hladkého santalového dřeva, vůně je stále mýdlová, lehce nasládlá a maličko kořeněná (jako něco jedlého - třeba vánoční mléčná čokoláda s koriandrem nebo perníčky). Kdyby se mýdlo dalo jíst a připravil se z něj dortík s lahodným našlehaným mýdlovým krémem, voněl a chutnal by takhle.
Kolem toaletního stolku se vznáší mlha citrusové svěžesti a dáma sedící na sametem potažené stoličce se krátce zahledí na svůj odraz v zrcadle. Pak se ještě párkrát dotkne pleti hebkou labutěnkou vonící po kosatcovém pudru, bříšky prstů přejede reliéf vzácné kameje, která zdobí její šíji, a zatímco je myšlenkami už dávno jinde, natáhne si s klidem pevného odhodlání bílé rukavičky. Poslední letmý pohled na sebe samu a otázka nevyřčená, zda láska je pravdou či úlitbou klamu, jak němý otazník stále zde zůstavá, přestože dáma s kamejí už jinde je a pravdu svou poznává …
Úvodní aldehydy s citrusy ustoupily zeleným citroníkovým větvičkám zasypaným pudrovým kosatcem, který spolu se smetanovým santalem a hořkosladkou ambrou vytvořil krémový závěr. Na začátku L'Eau připomíná Tabac Original (Mäurer & Wirtz), v závěru Bois de Santal (Keiko Mecheri). Od Tauera jsem čekal trochu víc. Výdrž se při 25 °C pohybuje kolem 3 hodin.
Ááách...
Slast!
Pro mě od Tauera.?!
Neuvěřitelné...
Ultra lahodná nasládlá mléčně pudrová pižmová vůně s něžnými kvítky a hebkou čerstvostí.
Vzdušná a plná.
N e n a b a ž i t e l n á.
Ano, wendulka má pravdu - ta vůně je
Andělská...
Tu chci.
L'Eau po tauerovsku, takže úplně něco jiného, než by člověk čekal a to je dobře, kolínských jsou tisíce. Jenom čistě aldehydově citrusový úvod by se dal nazvat l'eau, pak už tu je citroník vonící hebce po sametových květech a dřevitém kmínku s proudící pryskyřicí. Pudrový kosatec a suchý teplý santal dodají ještě víc hebkosti a vzdušnosti.
Jestli něco Andymu doopravdy umí, jdou to aldehydovky. Zatímco Miriam a Noontide Petals jsou z větší části stále klasické, L´Eau už je čistokrevně moderní, ovšem tentokrát se pan Tauer vysloveně překonal. Jásavé lehoučké aldehydy tu tančí jako svěží ranní vánek mezi rozkvetlými citroníky a pomerančovníky. Některé z nich už mají zralé sladké plody, takže neodoláte a utrhnete je. Když je rozříznete na jednotlivé plátky, dužina uvnitř přímo zajiskří.
Na andělskou úroveň ji po rozvonění pozvedá nadýchaný obláček bílého pižma s něžným pudrovým kosatcem, do něhož se vůně zahalí. Mléčný santal svou smyslnou hřejivostí společně s balzamickou ambrou v základu pak vzdáleně připomene starší sestřenici Noontide Petals. L´Eau je naprosto dokonalá Andyho svěženka, která by mohla být odpovědí pro ty, pro něž je Shalimar Cologne na léto už příliš sladký a málo svěží a zároveň jim dochází Eau de Shalimar.
to je.. dokonalé. voda jako živel, jako povodeň, jako rozbouřené moře, jako gejzír v sopečné oblasti, jako mraky za bouřky
krvavě řízné citrusy, aldehydy ostře spalující jako úlomky palčivě chladného ledu, vroucí sopečné magma žhnoucí hlíny
Krása od samého začátku - květy citroníku jsou svěžejší než pomerančové květy a přitom aromatické, člověk nemůže té vůni skoro uvěřit. Na chvíli se mihne i náznak tauerovského drsného podtónu (kožená brašna a spálené dřevo), ale vůně se naštěstí vydá mýdlovým směrem a ponechá si opojnost citroníkových květů a vlahost tlumené vůně citrusové šťávy. Nabízí se přirovnání k Lutensově Fleurs de Citronnier, ale tam mi připadá mýdlo příliš jelenovité a "staré". V Tauerově L'Eau je mýdlo moderní a hebké. Po rozvonění se objeví lehký náznak hladkého santalového dřeva, vůně je stále mýdlová, lehce nasládlá a maličko kořeněná (jako něco jedlého - třeba vánoční mléčná čokoláda s koriandrem nebo perníčky). Kdyby se mýdlo dalo jíst a připravil se z něj dortík s lahodným našlehaným mýdlovým krémem, voněl a chutnal by takhle.
Dáma s kamejí …
Kolem toaletního stolku se vznáší mlha citrusové svěžesti a dáma sedící na sametem potažené stoličce se krátce zahledí na svůj odraz v zrcadle. Pak se ještě párkrát dotkne pleti hebkou labutěnkou vonící po kosatcovém pudru, bříšky prstů přejede reliéf vzácné kameje, která zdobí její šíji, a zatímco je myšlenkami už dávno jinde, natáhne si s klidem pevného odhodlání bílé rukavičky. Poslední letmý pohled na sebe samu a otázka nevyřčená, zda láska je pravdou či úlitbou klamu, jak němý otazník stále zde zůstavá, přestože dáma s kamejí už jinde je a pravdu svou poznává …
Pudrově krémová, smetanově hladká, lehce starosvětská, vyzrálá, ženská vůně.
Úvodní aldehydy s citrusy ustoupily zeleným citroníkovým větvičkám zasypaným pudrovým kosatcem, který spolu se smetanovým santalem a hořkosladkou ambrou vytvořil krémový závěr. Na začátku L'Eau připomíná Tabac Original (Mäurer & Wirtz), v závěru Bois de Santal (Keiko Mecheri). Od Tauera jsem čekal trochu víc. Výdrž se při 25 °C pohybuje kolem 3 hodin.
Ááách...
Slast!
Pro mě od Tauera.?!
Neuvěřitelné...
Ultra lahodná nasládlá mléčně pudrová pižmová vůně s něžnými kvítky a hebkou čerstvostí.
Vzdušná a plná.
N e n a b a ž i t e l n á.
Ano, wendulka má pravdu - ta vůně je
Andělská...
Tu chci.
L'Eau po tauerovsku, takže úplně něco jiného, než by člověk čekal a to je dobře, kolínských jsou tisíce. Jenom čistě aldehydově citrusový úvod by se dal nazvat l'eau, pak už tu je citroník vonící hebce po sametových květech a dřevitém kmínku s proudící pryskyřicí. Pudrový kosatec a suchý teplý santal dodají ještě víc hebkosti a vzdušnosti.
Jestli něco Andymu doopravdy umí, jdou to aldehydovky. Zatímco Miriam a Noontide Petals jsou z větší části stále klasické, L´Eau už je čistokrevně moderní, ovšem tentokrát se pan Tauer vysloveně překonal. Jásavé lehoučké aldehydy tu tančí jako svěží ranní vánek mezi rozkvetlými citroníky a pomerančovníky. Některé z nich už mají zralé sladké plody, takže neodoláte a utrhnete je. Když je rozříznete na jednotlivé plátky, dužina uvnitř přímo zajiskří.
Na andělskou úroveň ji po rozvonění pozvedá nadýchaný obláček bílého pižma s něžným pudrovým kosatcem, do něhož se vůně zahalí. Mléčný santal svou smyslnou hřejivostí společně s balzamickou ambrou v základu pak vzdáleně připomene starší sestřenici Noontide Petals. L´Eau je naprosto dokonalá Andyho svěženka, která by mohla být odpovědí pro ty, pro něž je Shalimar Cologne na léto už příliš sladký a málo svěží a zároveň jim dochází Eau de Shalimar.