Stroj casu existuje. A vynalezl ho Claude Dir (pri vsi ucte, Kim z toho tak uplne nepodeziram). Genialni napady ostatne byvaji jednoduche - par kapek vune tam, kde pod kuzi tepe krev, zavrit oci, nadechnout se, otevrit oci... A vse je najednou cernobile, jste uplne jina a uplne jinde, letmy pohled - ano, tohle je Sunset Boulevard... ne, to neni mozne... to je prece Rita Hayworth... a nese si kytici bilych kvetu. S lehkym usmevem projde kolem me, kytice je tak velka, ze se me paze dotkne nekolik okvetnich listku. Vidim a citim tuberozu, gardenie, jasmin... Rita prechazi na druhou stranu bulvaru, ale vune stale zustava... Ziva, bohata, prirozena, jednotlive druhy kvetin nesouperi bezohledne o pozornost, naopak se doplnuji, propletaji, splyvaji v jedinecnou kompozici. Aby te opojnosti a sladkosti nebylo prilis, pridaji se v pravou chvili jemne citrusove tony, velmi svezi, k tomu kremova (uplne hmatatelna) vanilka... nakonec vetsinu kvetinovych tonu nahradi zemite, lehce nahorkle drevo, po kterem ke konci pomalu stekaji kapky lesniho medu...
Cesta je u konce, barvy se pomalu vraceji, ale vune zustava... ke konci jemne mydlova, ale stale elegantni, sebevedoma, dospela. Velmi prijemny zazitek. Rada si ho zopakuji. Kim proste umi prekvapit, tentokrat je to (pro zmenu) prekvapeni prijemne, vcetne intenzity a vydrze.
Stroj casu existuje. A vynalezl ho Claude Dir (pri vsi ucte, Kim z toho tak uplne nepodeziram). Genialni napady ostatne byvaji jednoduche - par kapek vune tam, kde pod kuzi tepe krev, zavrit oci, nadechnout se, otevrit oci... A vse je najednou cernobile, jste uplne jina a uplne jinde, letmy pohled - ano, tohle je Sunset Boulevard... ne, to neni mozne... to je prece Rita Hayworth... a nese si kytici bilych kvetu. S lehkym usmevem projde kolem me, kytice je tak velka, ze se me paze dotkne nekolik okvetnich listku. Vidim a citim tuberozu, gardenie, jasmin... Rita prechazi na druhou stranu bulvaru, ale vune stale zustava... Ziva, bohata, prirozena, jednotlive druhy kvetin nesouperi bezohledne o pozornost, naopak se doplnuji, propletaji, splyvaji v jedinecnou kompozici. Aby te opojnosti a sladkosti nebylo prilis, pridaji se v pravou chvili jemne citrusove tony, velmi svezi, k tomu kremova (uplne hmatatelna) vanilka... nakonec vetsinu kvetinovych tonu nahradi zemite, lehce nahorkle drevo, po kterem ke konci pomalu stekaji kapky lesniho medu...
Cesta je u konce, barvy se pomalu vraceji, ale vune zustava... ke konci jemne mydlova, ale stale elegantni, sebevedoma, dospela. Velmi prijemny zazitek. Rada si ho zopakuji. Kim proste umi prekvapit, tentokrat je to (pro zmenu) prekvapeni prijemne, vcetne intenzity a vydrze.