Klasická květinová vůně, která ve mně okamžitě vyvolala vzpomínku na dětství někdy v 70. letech, kdy jsem voněla plyšová zvířátka parfémem z malého flakónku... kdybych jen si ho schovala :) Možná to byl skleněný pejsek, s černým kloboučkem? Byl to slavnostní pocit, vůně květin, uchovávaných pro jedinečné příležitosti, vůně květin, utlumených pod skleněným poklopem... takový dojem jsem měla dosud jen z jediné vůně... L'Heure Bleue.
Ach, ano!...
...prachovým vláčným, navanilkovělým pudrem zahuštěná klasická modrá Indulona.
Slastné!
Delikátní bergamotovokosatcový prášek, jenž je tak jemný, že pokud ho máznete prstem po ploše, tvoří téměř našlehanou pastu a v ní - ano, aromatické - téměř bylinné tóny. Ale jsou, ony tóny tak jemňounkaté, jak nádech, že absolutně neruší, ale naopak vůni nadlehčují, opatrně provzdušňují...
...voní mi to jak ohromná duchna z prachového andělského peří, ona mě ale nepřišpendlí k lůžku z masivního dřeva, že se stanu téměř součástí těžké postele,
nýbrž se se mnou vznáší mezi oblaky, objímá mě, chladí mě kolem proudící vzduch,
nasycuje mě lahodností hedvábně hladivého kosatcovojasmínového pudru s vanilkovými ťupinkami a
sofistikovaně elegantně mává metrovým řasami na všechny kolem...
Hmm, takhle nějak by mohla vypadat Nevinnost.
No, vůně se na mně nakonec usadí do polohy
mixu velmi éterické Angelique Noire a troška L´Heure Bleue ve více bylinném provedení, resp. spíše jen jejich doznívajících šepotů...
(rozuměj - bylo to by to kouzelné, kdyby z volume 1 přidali alespoň na 70. ...ze 100)
((proč to nemohlo zůstat usazeno v hlavě.?!. Vrněla bych blahem. A nebo - proč to nemá normální grády aspoň, proč to jen ťuťu šeptá...))
(((...šeptá, ano, vůně sice decentně - no, je to taky dáma přece - šeptá, ale vytrvale, neochvějně a pořád krásně. A z oné spíše bylinné roviny se na úplný závěr usadila do ultra delikátně anýzově navanilkověle plně hebce hutné, étericky nagurmánštělé L´Heure Nuit.
Lahodně kouzelné, kouzelně něžné...)))
Co na to říct... co víc než To nejlepší z Apres l´Ondee a L´Heure Bleue v jednom flakonu!
Tady ten nepřehlédnutelný anýz, který mě tak odrazuje v obou zmíněných, je nejen - pro mě - snesitelný, ale dokonce se mi i téměř líbí! Protože ho válcuje překrásnej kosatec se spoustou zelených listů, lehce podpořen jasmínem i růžičkou.
Vysloveně nóbl vůně, a navíc není ani tak "smutná" jako Apres nebo L´Heure... pro mě samá pozitiva a životní jistoty :-)
Když jsem poprvé přivoněla ke Kadine, tak první, co mě napadlo, bylo: Ano, tato vůně rozhodně drží laťku, kterou nastavila Fol Arôme. Výrazná guerlinade stopa, vysoká kvalita složení a zároveň harmonie a ušlechtilost.. to vše tam rozhodně je. A zároveň v těch úplně prvních okamžicích se mi připomněla Nahema. Cítila jsem růži z Nahemy obklopenou bergamoten. Bergamot mírně nahořklý a také jemný bylinný tón, který popisuje domenica ve své recenzi.
Obrat směrem k pastelově fialkovám tónům u mě nastává až tak za hodinu, Růže se skoro vytrácí a barevný dojem z vůně se mění - najednou je to bledě modrá, fialová a bílá..fialový kosatec a drobné jasmínové kvítky. Lehounký pudr, nedusivý, spíše svěží, labutěnka z peří a něžné květiny. V této fázi musím souhlasit se spřízněností s Après L´Ondée, V konečné fázi vůně mírně zesládne, zaoblí se a zahřeje vanilkou a tonkou. Bohužel pro mě v této fázi už je hodně intimní, prchavá a ztrácí se mi rychleji, než bych si přála. Potvrzuji i velký vliv počasí, nálady na vyznění vůně - celková chemie tady bude hrát velkou roli. Nezbývá mi než závidět těm, kterým svou krásu Kadine ukáže na delší čas než mně.
Název Kadine má v turečtině význam "žena", konkrétněji žena-konkubína. Titul Kadine byl udělován konkubínám sultánů Osmanské říše. Ale jakkoli název parfému odkazuje k Orientu, jedná se o orientálku spíše jemnou, aromatickou, květinovou. Podobně jako parfémy Jacquesa Guerlaina, které vznikaly ve stejném období – Après l´Ondée (1906), Fol Arôme (1912), L´Heure Bleue (1912). Společným jmenovatelem těchto vůní je použití bylin a anýzu, a dále karafiátu, kosatce, vanilky…. Jsou to všechno variace na podobné téma a je evidentní, jak asi musel být Jacques těmito složkami a jejich dávkováním a propojením fascinován, protože mu to zaujetí vydrželo několik dlouhých let.
Úvodní tóny Kadine jsou prosyceny anýzem s fialkou a bylinkami. Lze vnímat lehounce a příjemně nahořklý tón, který ale v kombinaci s rozmarýnem a tymiánem působí téměř svěže. Objevuje se i tenká, jemná, kožená linka. Po odeznění svrchních vrstev se stopa hořkosti rychle vytrácí a nechá volný prostor fialce… následované růží a jasmínem. Je zajímavé, jak proměnlivě se parfém chová v souvislosti s teplotou, náladou, soustředěností… někdy je jasmín vyloženě výrazný, plný, šťavnatý, jindy převládá fialka… a pudrový kosatec. Určitou svěžest, švih a neusedlost dodávají zelené fialkové lístky. Ke konci se všechny složky přemění v hebký modro-fialovo-bílý dotek květů se špetkou pudru, prohřátý karafiátem, vanilkou a tonkou.
Tak, jak je Fol Arôme významně spřízněná s L´Heure Bleue (a novodobou Quand vient la pluie), tak je Kadine spřízněná s Après L´Ondée, a to spíš s čistým parfémem, tedy původní verzí, kterou jsem měla to štěstí poznat.
Více i s fotografiemi na blogu Guerlinade: http://guerlinade.cz/2021/09/05/guerlain-kadine-recenze/
Klasická květinová vůně, která ve mně okamžitě vyvolala vzpomínku na dětství někdy v 70. letech, kdy jsem voněla plyšová zvířátka parfémem z malého flakónku... kdybych jen si ho schovala :) Možná to byl skleněný pejsek, s černým kloboučkem? Byl to slavnostní pocit, vůně květin, uchovávaných pro jedinečné příležitosti, vůně květin, utlumených pod skleněným poklopem... takový dojem jsem měla dosud jen z jediné vůně... L'Heure Bleue.
Ach, ano!...
...prachovým vláčným, navanilkovělým pudrem zahuštěná klasická modrá Indulona.
Slastné!
Delikátní bergamotovokosatcový prášek, jenž je tak jemný, že pokud ho máznete prstem po ploše, tvoří téměř našlehanou pastu a v ní - ano, aromatické - téměř bylinné tóny. Ale jsou, ony tóny tak jemňounkaté, jak nádech, že absolutně neruší, ale naopak vůni nadlehčují, opatrně provzdušňují...
...voní mi to jak ohromná duchna z prachového andělského peří, ona mě ale nepřišpendlí k lůžku z masivního dřeva, že se stanu téměř součástí těžké postele,
nýbrž se se mnou vznáší mezi oblaky, objímá mě, chladí mě kolem proudící vzduch,
nasycuje mě lahodností hedvábně hladivého kosatcovojasmínového pudru s vanilkovými ťupinkami a
sofistikovaně elegantně mává metrovým řasami na všechny kolem...
Hmm, takhle nějak by mohla vypadat Nevinnost.
No, vůně se na mně nakonec usadí do polohy
mixu velmi éterické Angelique Noire a troška L´Heure Bleue ve více bylinném provedení, resp. spíše jen jejich doznívajících šepotů...
(rozuměj - bylo to by to kouzelné, kdyby z volume 1 přidali alespoň na 70. ...ze 100)
((proč to nemohlo zůstat usazeno v hlavě.?!. Vrněla bych blahem. A nebo - proč to nemá normální grády aspoň, proč to jen ťuťu šeptá...))
(((...šeptá, ano, vůně sice decentně - no, je to taky dáma přece - šeptá, ale vytrvale, neochvějně a pořád krásně. A z oné spíše bylinné roviny se na úplný závěr usadila do ultra delikátně anýzově navanilkověle plně hebce hutné, étericky nagurmánštělé L´Heure Nuit.
Lahodně kouzelné, kouzelně něžné...)))
Co na to říct... co víc než To nejlepší z Apres l´Ondee a L´Heure Bleue v jednom flakonu!
Tady ten nepřehlédnutelný anýz, který mě tak odrazuje v obou zmíněných, je nejen - pro mě - snesitelný, ale dokonce se mi i téměř líbí! Protože ho válcuje překrásnej kosatec se spoustou zelených listů, lehce podpořen jasmínem i růžičkou.
Vysloveně nóbl vůně, a navíc není ani tak "smutná" jako Apres nebo L´Heure... pro mě samá pozitiva a životní jistoty :-)
Když jsem poprvé přivoněla ke Kadine, tak první, co mě napadlo, bylo: Ano, tato vůně rozhodně drží laťku, kterou nastavila Fol Arôme. Výrazná guerlinade stopa, vysoká kvalita složení a zároveň harmonie a ušlechtilost.. to vše tam rozhodně je. A zároveň v těch úplně prvních okamžicích se mi připomněla Nahema. Cítila jsem růži z Nahemy obklopenou bergamoten. Bergamot mírně nahořklý a také jemný bylinný tón, který popisuje domenica ve své recenzi.
Obrat směrem k pastelově fialkovám tónům u mě nastává až tak za hodinu, Růže se skoro vytrácí a barevný dojem z vůně se mění - najednou je to bledě modrá, fialová a bílá..fialový kosatec a drobné jasmínové kvítky. Lehounký pudr, nedusivý, spíše svěží, labutěnka z peří a něžné květiny. V této fázi musím souhlasit se spřízněností s Après L´Ondée, V konečné fázi vůně mírně zesládne, zaoblí se a zahřeje vanilkou a tonkou. Bohužel pro mě v této fázi už je hodně intimní, prchavá a ztrácí se mi rychleji, než bych si přála. Potvrzuji i velký vliv počasí, nálady na vyznění vůně - celková chemie tady bude hrát velkou roli. Nezbývá mi než závidět těm, kterým svou krásu Kadine ukáže na delší čas než mně.
Název Kadine má v turečtině význam "žena", konkrétněji žena-konkubína. Titul Kadine byl udělován konkubínám sultánů Osmanské říše. Ale jakkoli název parfému odkazuje k Orientu, jedná se o orientálku spíše jemnou, aromatickou, květinovou. Podobně jako parfémy Jacquesa Guerlaina, které vznikaly ve stejném období – Après l´Ondée (1906), Fol Arôme (1912), L´Heure Bleue (1912). Společným jmenovatelem těchto vůní je použití bylin a anýzu, a dále karafiátu, kosatce, vanilky…. Jsou to všechno variace na podobné téma a je evidentní, jak asi musel být Jacques těmito složkami a jejich dávkováním a propojením fascinován, protože mu to zaujetí vydrželo několik dlouhých let.
Úvodní tóny Kadine jsou prosyceny anýzem s fialkou a bylinkami. Lze vnímat lehounce a příjemně nahořklý tón, který ale v kombinaci s rozmarýnem a tymiánem působí téměř svěže. Objevuje se i tenká, jemná, kožená linka. Po odeznění svrchních vrstev se stopa hořkosti rychle vytrácí a nechá volný prostor fialce… následované růží a jasmínem. Je zajímavé, jak proměnlivě se parfém chová v souvislosti s teplotou, náladou, soustředěností… někdy je jasmín vyloženě výrazný, plný, šťavnatý, jindy převládá fialka… a pudrový kosatec. Určitou svěžest, švih a neusedlost dodávají zelené fialkové lístky. Ke konci se všechny složky přemění v hebký modro-fialovo-bílý dotek květů se špetkou pudru, prohřátý karafiátem, vanilkou a tonkou.
Tak, jak je Fol Arôme významně spřízněná s L´Heure Bleue (a novodobou Quand vient la pluie), tak je Kadine spřízněná s Après L´Ondée, a to spíš s čistým parfémem, tedy původní verzí, kterou jsem měla to štěstí poznat.
Více i s fotografiemi na blogu Guerlinade: http://guerlinade.cz/2021/09/05/guerlain-kadine-recenze/