Suché tabákové listy, sláma, nasládlé dřevo, vymydlený závěr. Lehká, větrová, svobodná. To, co v Un Air d'Apogée (Maison Violet) přebývalo (asi ambroxan), tady není a je to dokonalé (ostatně Pissara deklaruje, že zrovna ambroxan nepoužívá, protože jí způsobuje migrénu). Parfém naprosto splňuje moji představu o dokonalé vůni pro mého muže. Je dostatečně mužský, přesto sladce oblý (prostě žádný macho) a nemá v sobě mořský příboj, který se k mému muži nehodí. Stojí nohama na zemi, má šikovné ruce, přitom v hlavě se mu rodí spousta kreativních nápadů. Nepřekvapuje mě, že Issara je právě jedna z vůní, kterou Pissara namíchala ještě před příchodem do Francie. Líbí se mi nejvíc z celé kolekce.
Jemná, sametově dřevitá vůně. Nahořklé bylinky zapracované v nesladkém kosatcovém prachu, mírně metholové jehličí, stopa hliněného vetiveru, pryskyřičné dřevo virginského cedru a mandlově sladká tonka, která se uhlazuje pižmem. Je v ní něco z parfémů Erawan (Dusita Paris) a Sultan Vetiver (Nishane Istanbul). Projekce je slabší, výdrž přesahuje 5 hodin.
Tady máme taky tabák, ale je to trochu jiné kafe (čaj?) než Erawan. Vůně je po vzoru některých dalších od Dusity něžná a lehce svěží, přitom je zde hodně výrazná tonka. Skoro lékořicová, každopádně do gurmánska. Před očima vidím elegantní vintage křeslo, které vidělo a zažilo ledasco. V nose malinko zaštípou byliny s větvičníkem, ale to se časem usadí. A přesně v téhle fázi, kdybych měla naslepo přičichnout, řekla bych, že je to nějaký Guerlain z exkluzivní řady. Issara je vážně moc povedená a "nejjedlejší" z celé řady. A spíš pro dámy.
Issara je u mě hlavně vůně sladké tonky, vonící po mandlovém krému, vanilce a čerstvém seně. Levandule, jehličí a listy tabáku hrají sice vedlejší, ale ne nezajímavou, roli. Dodají tonce další rozměr a z gurmánky vznikne vůně lesního zátiší a procházky v lukách.
Suché tabákové listy, sláma, nasládlé dřevo, vymydlený závěr. Lehká, větrová, svobodná. To, co v Un Air d'Apogée (Maison Violet) přebývalo (asi ambroxan), tady není a je to dokonalé (ostatně Pissara deklaruje, že zrovna ambroxan nepoužívá, protože jí způsobuje migrénu). Parfém naprosto splňuje moji představu o dokonalé vůni pro mého muže. Je dostatečně mužský, přesto sladce oblý (prostě žádný macho) a nemá v sobě mořský příboj, který se k mému muži nehodí. Stojí nohama na zemi, má šikovné ruce, přitom v hlavě se mu rodí spousta kreativních nápadů. Nepřekvapuje mě, že Issara je právě jedna z vůní, kterou Pissara namíchala ještě před příchodem do Francie. Líbí se mi nejvíc z celé kolekce.
Jemná, sametově dřevitá vůně. Nahořklé bylinky zapracované v nesladkém kosatcovém prachu, mírně metholové jehličí, stopa hliněného vetiveru, pryskyřičné dřevo virginského cedru a mandlově sladká tonka, která se uhlazuje pižmem. Je v ní něco z parfémů Erawan (Dusita Paris) a Sultan Vetiver (Nishane Istanbul). Projekce je slabší, výdrž přesahuje 5 hodin.
Tady máme taky tabák, ale je to trochu jiné kafe (čaj?) než Erawan. Vůně je po vzoru některých dalších od Dusity něžná a lehce svěží, přitom je zde hodně výrazná tonka. Skoro lékořicová, každopádně do gurmánska. Před očima vidím elegantní vintage křeslo, které vidělo a zažilo ledasco. V nose malinko zaštípou byliny s větvičníkem, ale to se časem usadí. A přesně v téhle fázi, kdybych měla naslepo přičichnout, řekla bych, že je to nějaký Guerlain z exkluzivní řady. Issara je vážně moc povedená a "nejjedlejší" z celé řady. A spíš pro dámy.
Ihličie s bylinnými tónmi. Príjemné a upokojujúce.
Bylinné tóny sú v tomto prípade podobné ako v Erawane, do toho ihličnatý les a suchá vetiverová zeleň.
Issara je u mě hlavně vůně sladké tonky, vonící po mandlovém krému, vanilce a čerstvém seně. Levandule, jehličí a listy tabáku hrají sice vedlejší, ale ne nezajímavou, roli. Dodají tonce další rozměr a z gurmánky vznikne vůně lesního zátiší a procházky v lukách.