databáze 126890 vůní od 8715 značek a 1654 parfumérů

Imiza Imiza

Imiza
značka: Imiza
parfumér: Benoit, Anne
rok: 2010
určení: unisex
hlava: levandule, pomeranč
srdce: růže, jasmín, pomeranč, ovocné tóny
základ: slaměnka, labdanum, santalové dřevo, pižmo, pačuli, benzoin
Tito uživatelé vůni
Diskuze:
Komentáře k vůni (3)
Avatar
andry (21.10.2016 )

Vůně podivného krému s trochu plastikovým nádechem a jehličím - do té doby, než se promění v úžasný, hebký, hladký samet barvy hlubokého lesa. Cítíte tu strukturu, tu jemnost, každé jedno vlákno, jak ruka klouže po látce, jak si maluje vzory, když jde proti směru vláken a zase je smazává, když vlákna uhladí. Cítíte hutnou sladkost labdana a benzoinu zjemněnou bílým pižmem, stále to borovicové jehličí z lesa, kde se mezi větvemi slunce už ani neproplete, a špetku kadidla, která dodává tíhu a sladkost tlumí. Hluboký les dokresluje zemité pačuli se santalem, který díky sladkosti a vláčné hebkosti pryskyřic působí velmi příjemně. Samet barvy nejtemnější zelené. Samet labužnický.

Avatar
Miru (02.5.2015 )

...ledová a horká.
(před chvílí jsem psala o původní vůni Venezia..., a
nyní, při zkoušení vůně jiné, mi opět, Venezia naskočila...)
...v do ledova vychlazené sklenici je čerstvě vymačkaná pomerančová šťáva
(ale bez jediné drobné dužninky)
a v tom extrahovaná vůně levandule.
Ta neobvyklá, ale přitažlivá, krásná, kombinace je zvláštně ledově horká, hladká, plná a čistá
jak povětří u útesů skalnatého pobřeží...
Po chvíli vůně zpomalí, houstne - ale nevím, čím.?.,
nestává se sladší ani více pomerančovější nebo levandulovější...
Možná, spíš jakoby do té kompozice byla vmíchávána směs z rozvařené růže, jasmínu, neurčitého ovoce,
a vše je bez přidaného cukru,
a je to hladké...
Nejdou jednotlivě rozpitvat, ale hustotu, stabilitu, klid a objímající teplo do Imizy určitě dodává spolupráce santalu, pačuli a zlatavě praskavých slamněnek zahřívaných pižmem topících se v pomalu tavených pryskyřicích.
Ve vůni jsou dálky...,
výpravy korzárů na širá moře...,
teplo z hořících loučí a středozemního slunce,
tlumená šťavnatost jižních lehce přezrálých plodů, a
pak - stačí přimhouřit oči na horizont a
naskakují vzpomínky...
16/10/14

Avatar
wendulka (02.5.2015 )

Tahle vůně je úplně jiná, než jak jsem si jí představovala. Začíná ostrou svěžestí levandule, jíž vzápětí zchladí ledová pomerančová šťáva. Pak střih, následuje fáze, která trochu připomíná Lutensovu Encens et Lavande: levandule, rozemletá na jemný prach s chladnoucím "mramorovým" kadidlem a hřejivou ambrou, avšak tohle je trochu vřelejší a celkově lehčí, ne tak majestátní.

Tohle je spíše nějaký přímořský kostelík s dřevěnými lavicemi. Otevřenými dveřmi sem proudí čerstvý, příjemně teplý vánek a pohrává si se slaměnkami v ozdobné váze, co stojí na oltáři hned vedle bible v kožené vazbě a vyluzují suchou prachovou vůni (jo slaměnka v Immortal Beloved má tímto tvrdého konkurenta).

Kromě toho s sebou tento větřík přináší i nasládlý labdanový kouř a návštěvníka s pomerančovými dropsy, které jsou zvláštní tím, že ač se teplem rozpouštějí, nepůsobí (snad právě díky kombinaci s ostatními složkami) ani náznakem ulepeně. Intenzita i výdrž jsou navýsost uspokojující. Pevně doufám, že nezůstane jen u jedné vůně, protože tahle se rozhodně povedla.