Po hořkých bylinách oslazených pomerančovým květem a po nasládlém senu následuje sametový narcis, jehož vyznění se na mé kůži pohříchu blíží pomočeným pánským záchodkům. Teprve po několika hodinách jej zjemní hřejivá balzamická ambra. Celková výdrž přesahuje 6 hodin. Pro mě nenositelné.
Tahle romantika má trochu hořkou příchuť... na jaře vás nadějný protějšek zahrnuje kyticemi narcisů a hyacintů, v létě vás zláká na procházku lesní mýtinou a rozkvetlou loukou a vy už si říkáte, že je to ten pravý. Takže když se ocitnete u kupky sena, neváháte :-) Milovník ale po pěkně stráveném odpoledni mizí v dál, a vy už jen roníte slzy do vlastnoručně natrhané kytičky fialek...
Hořké byliny se suchým sladkým senem, ze kterých kromě pár pomerančových kvítků postupně vykvetly narcisky se šťavnatými zelenými lodyhami, a to vše doplnila nasládle živočišné dřevo pokryté čerstvě utrženými fialkovými listy. Po rozvonění vše zahalil nasládlý zeleně bílokvětinový pavučinkový závoj. Zpočátku zasněná, nostalgická, později sebevědomá a průbojná...prostě vůně několika tváří.
Docela hodně dlouho mi trvalo, než jsem tuhle vůni pořádně pochopila. Zpočátku se mi dokonce nelíbila. Nicméně nedávno se mi shodou okolností omylem dostal do ruky vzorek a já se rozhodla jí dát ještě šanci a tentokrát mi odhalila i jinou než jen odtažitou tvář.. Ukázala mi studené podzimní ráno v sadu s pomerančovníky a hořkou zelení za ranního rozbřesku, který je ale stále ještě přikrytý mlžným vetiverovým oparem. V tom sem z přilehlé louky, porostlé andělikou, lopuchy a pampeliškami, zavane vůně vlhkého sena. A čím je tak zajímavá? Přesně v jejím prostředku totiž vyrostl mohutný ořešák, obklopený mechovým paloučkem, na němž právě vykvetlo pár fialek. Romanza tak není jen o nostalgii. To není úplně přesné. Je to nostalgická romantika pro velký holky!
Pomiňme nabízené příběhy kreativních ředitelů značky Masque Milano (Alessandro Brun a Riccardo Tedeschi) a parfuméra (tentokrát Cristiano Canali). Parfém na sebe nechme prostě jen působit, případně si vytvořme vlastní příběh podle toho, jakou strunu v nás jednotlivé složky nebo jejich výsledný akord rozezní. Mě například Romanza zavádí do kavárny Slavia.
Likérově zelený úvod mi totiž okamžitě připomíná častá vysedávání ve Slavii v dobách, kdy byl poměr počtu místních versus zahraničních návštěvníků opačný než je teď. Milovala jsem tu atmosféru, nejkrásnější výhledy na nábřeží, na Hradčany a na divadlo, a taky podmanivou melodii, tvořenou cinkáním skleníček, tlumenými i hlasitými hovory u vedlejších stolků, břinkotem výhybek při projíždění tramvají zatáčkou z Národní na nábřeží a obráceně, živé piáno… V zadní části kavárny visí obraz Viktora Olivy Piják absintu, zachycující atmosféru noční kavárny s posledním hostem. Na stolku před sebou má nejen sklenku se zeleným silným a hořkým dryákem, ale také božskou, průsvitně zelenou Múzu. Možná. Ten obraz naproto souzní s pocitem z parfému. A nejen barevně.
K zelené likérové vůni se velmi brzy přidají zelené části rostlin, aby pak z té vší zeleně, včetně rozmačkaných stonků, začala prosvítat náruč celých, čerstvě natrhaných narcsů. Snoubí se tu hned dvě polohy jejich vůně. Jedna je slunečná, ale tlumená, jako slunce za tabulkou z mléčného skla, druhá je smyslná, trochu hypnotická a až živočišně vyzývavá. Zeleň a zemitost stále přetrvávají na pozadí, později jsou podpořené fialkovými lístky a ambrovou vřelostí se špetkou slanosti, prolínají se celou kompozicí a zůstávají až do konce. Asi po půl hodině od začátku se objevují také dva velmi příjemné tóny – nasládlá vůně tabáku a vůně vlhkého sena s medovým nádechem. I to může mít minimálně z části na svědomí ambra. Tato fáze mi velmi připomíná některé Lutensovy vůně (Une Voix Noire nebo Chergui).
Romanza zůstává po celou dobu velmi klasickou zelenou květinovkou, vábivou a zadumanou, obrácenou do sebe. Nešíří se nijak příliš drze do prostoru, zůstává spíše v blízkosti nositelky, ale vzhledem k typu vůně je to ideální. Výdrž je velmi solidní, spíš nadprůměrná (kolem deseti hodin). Volbou ingrediencí a jejich kvalitou může Romanza připomínat staré parfémové časy a vůně typu Spellbound nebo Knowing (Estée Lauder), střih je však moderní a celé vyznění nadčasové.
(31.5.2016)
S několika dalšími informacemi a s obrázky na blogu Guerlinade:
http://guerlinade.cz/2016/05/31/masque-milano-romanza-recenze/
Po hořkých bylinách oslazených pomerančovým květem a po nasládlém senu následuje sametový narcis, jehož vyznění se na mé kůži pohříchu blíží pomočeným pánským záchodkům. Teprve po několika hodinách jej zjemní hřejivá balzamická ambra. Celková výdrž přesahuje 6 hodin. Pro mě nenositelné.
Tahle romantika má trochu hořkou příchuť... na jaře vás nadějný protějšek zahrnuje kyticemi narcisů a hyacintů, v létě vás zláká na procházku lesní mýtinou a rozkvetlou loukou a vy už si říkáte, že je to ten pravý. Takže když se ocitnete u kupky sena, neváháte :-) Milovník ale po pěkně stráveném odpoledni mizí v dál, a vy už jen roníte slzy do vlastnoručně natrhané kytičky fialek...
Hořké byliny se suchým sladkým senem, ze kterých kromě pár pomerančových kvítků postupně vykvetly narcisky se šťavnatými zelenými lodyhami, a to vše doplnila nasládle živočišné dřevo pokryté čerstvě utrženými fialkovými listy. Po rozvonění vše zahalil nasládlý zeleně bílokvětinový pavučinkový závoj. Zpočátku zasněná, nostalgická, později sebevědomá a průbojná...prostě vůně několika tváří.
Docela hodně dlouho mi trvalo, než jsem tuhle vůni pořádně pochopila. Zpočátku se mi dokonce nelíbila. Nicméně nedávno se mi shodou okolností omylem dostal do ruky vzorek a já se rozhodla jí dát ještě šanci a tentokrát mi odhalila i jinou než jen odtažitou tvář.. Ukázala mi studené podzimní ráno v sadu s pomerančovníky a hořkou zelení za ranního rozbřesku, který je ale stále ještě přikrytý mlžným vetiverovým oparem. V tom sem z přilehlé louky, porostlé andělikou, lopuchy a pampeliškami, zavane vůně vlhkého sena. A čím je tak zajímavá? Přesně v jejím prostředku totiž vyrostl mohutný ořešák, obklopený mechovým paloučkem, na němž právě vykvetlo pár fialek. Romanza tak není jen o nostalgii. To není úplně přesné. Je to nostalgická romantika pro velký holky!
Pomiňme nabízené příběhy kreativních ředitelů značky Masque Milano (Alessandro Brun a Riccardo Tedeschi) a parfuméra (tentokrát Cristiano Canali). Parfém na sebe nechme prostě jen působit, případně si vytvořme vlastní příběh podle toho, jakou strunu v nás jednotlivé složky nebo jejich výsledný akord rozezní. Mě například Romanza zavádí do kavárny Slavia.
Likérově zelený úvod mi totiž okamžitě připomíná častá vysedávání ve Slavii v dobách, kdy byl poměr počtu místních versus zahraničních návštěvníků opačný než je teď. Milovala jsem tu atmosféru, nejkrásnější výhledy na nábřeží, na Hradčany a na divadlo, a taky podmanivou melodii, tvořenou cinkáním skleníček, tlumenými i hlasitými hovory u vedlejších stolků, břinkotem výhybek při projíždění tramvají zatáčkou z Národní na nábřeží a obráceně, živé piáno… V zadní části kavárny visí obraz Viktora Olivy Piják absintu, zachycující atmosféru noční kavárny s posledním hostem. Na stolku před sebou má nejen sklenku se zeleným silným a hořkým dryákem, ale také božskou, průsvitně zelenou Múzu. Možná. Ten obraz naproto souzní s pocitem z parfému. A nejen barevně.
K zelené likérové vůni se velmi brzy přidají zelené části rostlin, aby pak z té vší zeleně, včetně rozmačkaných stonků, začala prosvítat náruč celých, čerstvě natrhaných narcsů. Snoubí se tu hned dvě polohy jejich vůně. Jedna je slunečná, ale tlumená, jako slunce za tabulkou z mléčného skla, druhá je smyslná, trochu hypnotická a až živočišně vyzývavá. Zeleň a zemitost stále přetrvávají na pozadí, později jsou podpořené fialkovými lístky a ambrovou vřelostí se špetkou slanosti, prolínají se celou kompozicí a zůstávají až do konce. Asi po půl hodině od začátku se objevují také dva velmi příjemné tóny – nasládlá vůně tabáku a vůně vlhkého sena s medovým nádechem. I to může mít minimálně z části na svědomí ambra. Tato fáze mi velmi připomíná některé Lutensovy vůně (Une Voix Noire nebo Chergui).
Romanza zůstává po celou dobu velmi klasickou zelenou květinovkou, vábivou a zadumanou, obrácenou do sebe. Nešíří se nijak příliš drze do prostoru, zůstává spíše v blízkosti nositelky, ale vzhledem k typu vůně je to ideální. Výdrž je velmi solidní, spíš nadprůměrná (kolem deseti hodin). Volbou ingrediencí a jejich kvalitou může Romanza připomínat staré parfémové časy a vůně typu Spellbound nebo Knowing (Estée Lauder), střih je však moderní a celé vyznění nadčasové.
(31.5.2016)
S několika dalšími informacemi a s obrázky na blogu Guerlinade:
http://guerlinade.cz/2016/05/31/masque-milano-romanza-recenze/