Poprvé jsem se setkal s parfémem Idole v koncetraci EdT v originálním vzorku. Když jsem potom při shánění většího množství narazil na nedostupnost EdT, pořídil jsem si odstřik a později flakón EdP.
Na jedné ruce mám EdT a na druhé EdP. EdT je od začátku opojně rumová, mírně bylinná a nahořklá, zatímco EdP je výrazně šafránově bylinná a hořká a rumu je v ní pomálu. Obě verze postupně přecházejí na jemnou zakouřenou kůži vonící nezbádanými dálkami, přičemž v EdP se cestou mihne štiplavé kadidlo a v EdT mýdlo. EdT je celkově sladší a uhlazenější, a líbí se mi proto o něco víc. Je škoda, že se už nevyrábí. Výdrž obou koncetrací se pohybuje kolem 4 hodin.
Ač by se mohlo zdát, že Idole EdT, předchůdce Idole Eau de Parfum (2011). je prvotinou této značky, není tomu tak. Vůni téhož názvu prodávala firma Lubin už od roku 1962. Jenže jak tomu tak bývá, přišla krize a Lubin před krachem v roce 1998 zachránil současný nový majitel Gilles Thevenin. A byl to právě on, kdo se rozhodl dát značce novou tvář a pojmout nově i koncept této vůně.
Inspirací se staly jeho cestovatelské vzpomínky, kdy jako mladý žil několik let na Jávě, cestoval po západní Indii a čínském moři na tradičních dřevěných plachetnicích, převážejících koření, ryby a dřevo. Vzpomněl si při tom na předky těchto námořníků, kteří po staletí brázdili obchodní trasy mezi Asií a Afrikou (víčko ve tvaru africké masky) a často museli svůj náklad chránit před pirátskými útoky. A já jsem velmi příjemně překvapená, protože Olivia Giacobetti dokázala, že i ona stejně jako Christopher Sheldrake umí skvěle pojmout námořní exotiku
Máme tu znovu dřevěnou loď s nákladem rumu, koření (kmín), pomerančů a šafránu, i když toho vezou ve srovnání např. s Noir de Noir jen malý pytlíček. Kromě toho zde najdeme i rozinky namočené do zahřátého karamelizovaného cukru. Samozřejmě nesmí chybět námořník v kožené zástěře, lehce ušpiněný prachem a načichlý kouřem. A ten štiplavý, lehce "krémový" santal taky není k zahození. Je to hřejivé, je to pojato ve stylu noir se zlatavými slunečnými odlesky, kromě té exotiky je to zároveň i tak trochu civilní, asi že tam chybí ta nálož pačuli, ale je to krásné, k nakousnutí. Velká škoda, že se tak krásná vůně už nevyrábí :/ .
Tak dlouho jsem pátrala po vůni, která by byla podobná AA Exaltant. Shiseidovská Feminite du Bois je sice taky částečně Exaltantu podobná, ale její dostupnost se už taky pomalu blíží nule. Začátek Idole je Exaltantu neuvěřitelně podobný, postupně se vyloupla sušší verze Feminite du Bois. Krásná sladce kořeněná vůně, která má v sobě ještě navíc cosi koňakového z frapinovské 1270. Pouze pro pány je jí škoda…
Poprvé jsem se setkal s parfémem Idole v koncetraci EdT v originálním vzorku. Když jsem potom při shánění většího množství narazil na nedostupnost EdT, pořídil jsem si odstřik a později flakón EdP.
Na jedné ruce mám EdT a na druhé EdP. EdT je od začátku opojně rumová, mírně bylinná a nahořklá, zatímco EdP je výrazně šafránově bylinná a hořká a rumu je v ní pomálu. Obě verze postupně přecházejí na jemnou zakouřenou kůži vonící nezbádanými dálkami, přičemž v EdP se cestou mihne štiplavé kadidlo a v EdT mýdlo. EdT je celkově sladší a uhlazenější, a líbí se mi proto o něco víc. Je škoda, že se už nevyrábí. Výdrž obou koncetrací se pohybuje kolem 4 hodin.
Ač by se mohlo zdát, že Idole EdT, předchůdce Idole Eau de Parfum (2011). je prvotinou této značky, není tomu tak. Vůni téhož názvu prodávala firma Lubin už od roku 1962. Jenže jak tomu tak bývá, přišla krize a Lubin před krachem v roce 1998 zachránil současný nový majitel Gilles Thevenin. A byl to právě on, kdo se rozhodl dát značce novou tvář a pojmout nově i koncept této vůně.
Inspirací se staly jeho cestovatelské vzpomínky, kdy jako mladý žil několik let na Jávě, cestoval po západní Indii a čínském moři na tradičních dřevěných plachetnicích, převážejících koření, ryby a dřevo. Vzpomněl si při tom na předky těchto námořníků, kteří po staletí brázdili obchodní trasy mezi Asií a Afrikou (víčko ve tvaru africké masky) a často museli svůj náklad chránit před pirátskými útoky. A já jsem velmi příjemně překvapená, protože Olivia Giacobetti dokázala, že i ona stejně jako Christopher Sheldrake umí skvěle pojmout námořní exotiku
Máme tu znovu dřevěnou loď s nákladem rumu, koření (kmín), pomerančů a šafránu, i když toho vezou ve srovnání např. s Noir de Noir jen malý pytlíček. Kromě toho zde najdeme i rozinky namočené do zahřátého karamelizovaného cukru. Samozřejmě nesmí chybět námořník v kožené zástěře, lehce ušpiněný prachem a načichlý kouřem. A ten štiplavý, lehce "krémový" santal taky není k zahození. Je to hřejivé, je to pojato ve stylu noir se zlatavými slunečnými odlesky, kromě té exotiky je to zároveň i tak trochu civilní, asi že tam chybí ta nálož pačuli, ale je to krásné, k nakousnutí. Velká škoda, že se tak krásná vůně už nevyrábí :/ .
Tak dlouho jsem pátrala po vůni, která by byla podobná AA Exaltant. Shiseidovská Feminite du Bois je sice taky částečně Exaltantu podobná, ale její dostupnost se už taky pomalu blíží nule. Začátek Idole je Exaltantu neuvěřitelně podobný, postupně se vyloupla sušší verze Feminite du Bois. Krásná sladce kořeněná vůně, která má v sobě ještě navíc cosi koňakového z frapinovské 1270. Pouze pro pány je jí škoda…