První, co mi po přičichnutí blesklo hlavou, byla Modrá hodina (čistý parfém). A nejenom moje oči nelžou, nelžou ani moje čichové buňky, protože styčných bodů ve složení opravdu pár je. Netrvalo dlouho a Attrape se vydala svojí vlastní cestou - lehkým santalem dlážděnou a jemnou jelenicí leštěnou.
Tmavomodrý zamat - hladká, teplá, mäkká vôňa, cítim v ne fialky, ale takú mnou idealizovanú si vôňu fialiek, akú vždy hľadám, lenže tu je spolu s ďalšími kvetmi, určite ružou, možno a nejakým jemným ovocím, ale napriek jemnosti ma svoju hĺbku a solídny teplý základ...nádherná vôňa, ktorú by som určite rada doma mala.
Na stránkách Monsieur Guerlaina (i jinde) se dočtete, že název této vůně by se dal volně přeložit jako léčka a ono to tak skutečně je. V mém případě je to past na smysly. Samotná „modrá lucerna“ potom představuje flakon, ve kterém byla u Guerlainu od roku 1936 prodávaná Jicky.
Ale zpět k této podmanivé vůni, která vás přivítá růží posypanou skořicí. Po ní následuje broskev z Mitsouko, i když tato není tak zelená a je tím pádem i o něco šťavňatější. Přichází v doprovodu podobných jasmínových kvítků s velmi příjemnou lehounkou živočišností, jaké jsem objevila i v pozdější Plus que Jamais. To je ta světlejší část.
V další fázi vůně začíná být bližší barvě flakonu – efekt noční oblohy, kdy se před vámi rozevře plášť z broušeného sametu a odhalí temnou fialku, jakou můžete najít např. v Black Violet, jen ne tolik šťavnatě ovocnou a sladkou, protože broskev mezitím stačila decentně odstoupit do pozadí.
Ani jsem nepostřehla kdy a najednou už temně fialové krásce v této pozdní hodině dělá společnost i nachový kosatec. Náhle noční oblohu nad nimi prozáří vanilkový prach, má ovšem jen chvilkový prosvětlující efekt, protože obě květiny vzápětí pohltí zpět do přítmí chypré tóny větvičníku. Nevím, zda je to jen jeho zásluhou, ale z vůně najednou zavane mrazivý chlad.
Protože jsme však u vůní Guerlain, nesmí chybět trocha ambry, jemně drhnoucí dřeva a navrátivší se „pudrová“ vanilka – všichni vůni zlehka prohřejí a zachrání obě květiny před zmrznutím. Tuto nádhernou vůni samozřejmě zdobí i uchvatná intenzita a výdrž. A mně nezbývá nic jiného, než si Mathilde Laurent zařadit do svého soukromého žebříčku TOP parfumérů.
...včera v noci na ruce.
Mmch – několikahodinový držák.!
To je prostě TAK NÁDHERNÁ vůně.
A čím déle je na ruce, tím hezčí. Ona se pomalu postupně dostává do větší a větší sladkosti. Jenže tak příjemné.
Ty složky, které jsou ve vůni, zhoustnou, max splynou,
vpijí se do sebe navzájem a vanilka se postará o dokonalé proslazení.
Jenže NE přeslazení.!
Asi díky té kůži se tím nedá přejíst.!, neotravuje to. „Jen“ je to božské…
Je to vůně opravdu na rande, na důležitou(…) schůzku s chlapem.
Protože ta vůně je přesně taková, jak se večer vyvíjí…
Napřed normální, příjemná, decentní
(– skoro nepatrný a chvilková nádech až chypré díky broskvi a kůži.
A chypré – to je vůně pro dámu, ne pro „davajku“),
ale výrazná/zaujme, pak začíná svádět. Nepřímo.
No, prostě, víte, jak to j/chodí na randeti…
Ale ten konec je nejhezčí.!(vůně i rande…)
Plný, sladký, nešizený, ztěžklý, ale vy se vznášíte…
Mám na jedné ruce L´Heure Bleue a na druhé Guet Apens.
Každá je diametrálně jiná.! A přesto mají znatelný stejný rukopis, rukopis Guerlain…
Každá vyvolává jiné emoce, asociace.
Ale vlastně nakonec zase skončí u jednoho tématu…
To jsou opravdu mistrovská díla…
09/06/11
První, co mi po přičichnutí blesklo hlavou, byla Modrá hodina (čistý parfém). A nejenom moje oči nelžou, nelžou ani moje čichové buňky, protože styčných bodů ve složení opravdu pár je. Netrvalo dlouho a Attrape se vydala svojí vlastní cestou - lehkým santalem dlážděnou a jemnou jelenicí leštěnou.
Tmavomodrý zamat - hladká, teplá, mäkká vôňa, cítim v ne fialky, ale takú mnou idealizovanú si vôňu fialiek, akú vždy hľadám, lenže tu je spolu s ďalšími kvetmi, určite ružou, možno a nejakým jemným ovocím, ale napriek jemnosti ma svoju hĺbku a solídny teplý základ...nádherná vôňa, ktorú by som určite rada doma mala.
Na stránkách Monsieur Guerlaina (i jinde) se dočtete, že název této vůně by se dal volně přeložit jako léčka a ono to tak skutečně je. V mém případě je to past na smysly. Samotná „modrá lucerna“ potom představuje flakon, ve kterém byla u Guerlainu od roku 1936 prodávaná Jicky.
Ale zpět k této podmanivé vůni, která vás přivítá růží posypanou skořicí. Po ní následuje broskev z Mitsouko, i když tato není tak zelená a je tím pádem i o něco šťavňatější. Přichází v doprovodu podobných jasmínových kvítků s velmi příjemnou lehounkou živočišností, jaké jsem objevila i v pozdější Plus que Jamais. To je ta světlejší část.
V další fázi vůně začíná být bližší barvě flakonu – efekt noční oblohy, kdy se před vámi rozevře plášť z broušeného sametu a odhalí temnou fialku, jakou můžete najít např. v Black Violet, jen ne tolik šťavnatě ovocnou a sladkou, protože broskev mezitím stačila decentně odstoupit do pozadí.
Ani jsem nepostřehla kdy a najednou už temně fialové krásce v této pozdní hodině dělá společnost i nachový kosatec. Náhle noční oblohu nad nimi prozáří vanilkový prach, má ovšem jen chvilkový prosvětlující efekt, protože obě květiny vzápětí pohltí zpět do přítmí chypré tóny větvičníku. Nevím, zda je to jen jeho zásluhou, ale z vůně najednou zavane mrazivý chlad.
Protože jsme však u vůní Guerlain, nesmí chybět trocha ambry, jemně drhnoucí dřeva a navrátivší se „pudrová“ vanilka – všichni vůni zlehka prohřejí a zachrání obě květiny před zmrznutím. Tuto nádhernou vůni samozřejmě zdobí i uchvatná intenzita a výdrž. A mně nezbývá nic jiného, než si Mathilde Laurent zařadit do svého soukromého žebříčku TOP parfumérů.
...včera v noci na ruce.
Mmch – několikahodinový držák.!
To je prostě TAK NÁDHERNÁ vůně.
A čím déle je na ruce, tím hezčí. Ona se pomalu postupně dostává do větší a větší sladkosti. Jenže tak příjemné.
Ty složky, které jsou ve vůni, zhoustnou, max splynou,
vpijí se do sebe navzájem a vanilka se postará o dokonalé proslazení.
Jenže NE přeslazení.!
Asi díky té kůži se tím nedá přejíst.!, neotravuje to. „Jen“ je to božské…
Je to vůně opravdu na rande, na důležitou(…) schůzku s chlapem.
Protože ta vůně je přesně taková, jak se večer vyvíjí…
Napřed normální, příjemná, decentní
(– skoro nepatrný a chvilková nádech až chypré díky broskvi a kůži.
A chypré – to je vůně pro dámu, ne pro „davajku“),
ale výrazná/zaujme, pak začíná svádět. Nepřímo.
No, prostě, víte, jak to j/chodí na randeti…
Ale ten konec je nejhezčí.!(vůně i rande…)
Plný, sladký, nešizený, ztěžklý, ale vy se vznášíte…
Mám na jedné ruce L´Heure Bleue a na druhé Guet Apens.
Každá je diametrálně jiná.! A přesto mají znatelný stejný rukopis, rukopis Guerlain…
Každá vyvolává jiné emoce, asociace.
Ale vlastně nakonec zase skončí u jednoho tématu…
To jsou opravdu mistrovská díla…
09/06/11