databáze 107530 vůní od 8122 značek a 1491 parfumérů

Green Byredo

Green
značka: Byredo
parfumér: Epinette, Jérôme
rok: 2008
určení: unisex
hlava: pomerančový petitgrain, šalvěj
srdce: jasmín, růže, zimolez, fialka
základ: tonka, mandle, pižmo

výroba ukončena

Tito uživatelé vůni
Diskuze:
Komentáře k vůni (6)
Avatar
jerry (12.7.2019 )

Zeleň zelená, kopřiva rozšmelcovaná, trochu nakyslá - hotová zelená úderná jednotka. "Úder zelení" se postupně zjemnil do podoby čerstvě uříznutých mokrých lodyh v květinářství, ze kterých vyrašily narcisy a tulipány i s prachovým sladkým pylem. Ovšem to nejlepší přišlo na konec - hebká pižmová vůně s nasládlým mandlovým prachem.

Avatar
ModestMourek (27.12.2018 )

Hořký bylinný úvod se prolíná se sametovými zelenými lístky fialek, které sládnou květy a uhlazují se jemně mýdlovým pudrovým pižmem. Projekce je spíše slabší a výdrž se pohybuje kolem 3 hodin. Těm, kdo želí ukončení výroby, doporučuji vyzkoušet Grey Flannel (Geoffrey Beene).

Avatar
Renusatko (18.12.2017 )

Výroba ukončena, to se mi jistě bude líbit..a taky ano. Green. Ten název ji sedí. Je to opravdu zelená, květinová vůně. Taková trpce, hořce zelená. Květiny z ní udělají světlejší kytici, prozářenou bílou a fialovou. Pomalu přechází jen do fialky, kterou nepřekřičí ani růže ani jasmín. Je silná, sladce voňavá, malinko pudrová, podpořená hořkou mandlí a jemností vanilky. Hodně podařená, takže konec výroby je šlápnutí mimo.

Avatar
evik77 (30.5.2015 )

Výrazně zelený a trpký začátek. Poté se mírní, vůni prostoupí těžký krémový tón zastřený jemným kouřovým oparem. Sládne a je hutnější a hutnější. Med se mísí s jasmínem. Vůně je v samém závěru omamná a květinově sladká s poctivým mošusovým základem. Dost neočekávaná proměna.

Avatar
wendulka (02.5.2015 )

Tohle je další případ, kdy jsem si říkala, že zelené vůně nejsou nic pro mě. A zase přišel Ben a přesvědčil mě o opaku. V jeho podání jde o zahradu se svěžími zelenými citrusy, s větvičkami keřů, obtěžkanými hořkými zelenými lístky. Rostou tu bylinky a najdete tu i hořký pomerančový květ. Vezmete do ruky několik těch zelených lístků, vlahých od ranní rosy a rozdrtíte je tak, až z nich začne vytékat šťavnatá míza.

Jak postupujete dál, narazíte na mlžný/jemně kouřový opar, za nímž se kromě dalšího vlahé zeleně ukrývá lán jiskřivě "medový" zimolez, na nějž se jako drobné sněhové vločky snáší zrnka jemného "pudrového" pižma. Zahrada však neschovává pouze hořkou zeleň, ale i jednu malou, přesto dospělou "sametově" zelenou fialku a dokonce i hromádku zrovna vyloupaných čerstvých mandlí s nasládle mléčnými podtóny, o nichž psala andry. Vše zdobí skvělá výdrž, neznám žádnou jí podobnou, tak nějak nechápu ukončení výroby.

Avatar
andry (20.1.2015 )

Začátek je výrazně trpce zelený, jako když trháte hodně dužnaté listy a rostliny na břehu potůčku, pod hustým keřem, kde je celý den stín a vlhko. Brzo se zmírní, potom se rozvíjí v závislosti na počasí. Buď zůstane vůně převážně dužnatě nahořkle zelená, zdůraznila bych hlavně tu nahořklost, která je v popředí před zeleností (nejde o suchost nebo bylinnost). Další variantou jsou bílé loupané mandle, hladké a nasládlé, trochu zapudrované fialkami. Nebo se můžete dočkat křehké marcipánové krusty. Tak či tak, vůně inklinuje ke zvláštní zelené gurmánskosti. Ale ať už se vydá daný den kteroukoli cestou, v závěru všechny míří stejným směrem: výrazný květ zimolezu se skoro hmatatelným medově nasládlým pylem, lehce doplněný zvlhlým jetelem (trpká zeleň zmírní zhruba z úrovně „lopuch a kapradí“ :) ). A v této podobě vydrží dlooouho…