Pan Hermės mě nemá rád a tak mi přinesl smutnou zprávu i tentokrát: "ne ani Galop na Tobě nebude vonět,ani tenhle kvapík si neužiješ,jestli chceš můžu ti prodat nějakou naši koženou kabelku ale na parfémy prosimtebe zapomeň,ne neškemrej,nemá to cenu,nic lepšího než žlutě šafránovou plastelínu rozpatlanou po semišových rukavičkách z toho stejně nedostaneš"
(citrusově svěží,šťavnatě nasládlé ovoce v semišovém pytlíčku,štiplavá plastelína,vyprané prádlo,pradivná směs ale nikoli protivná,dokreslující, rozhodně potřebuje teplo,ale stejně ji cítím jen u kůže a po hodině na ni musím volat jak na kočku ,aby se vůbec uráčila přijít,musím ji něčím přelstít,no na meruňky ji nenalákám...potřebuje poryvy vzduchu.)
Shledávám podobnost s vůněmi Vuittona,které na mně ale lépe hrají
Galop je příkladem parfému, který se mě rozhodl bojkotovat. Bojuju s ním už čtvrtý den a stále hledám tu tělovou růži s příjemnými ovocnými akcenty a jemnou semišovou kůži podpořenou šafránem. Věřím tomu, že na někom opravdu takto voní. Na mě jsou to bohužel jen ocumlané zelené Bonpari, nálož sladkého pepře, popel z několik dní nevysypaného popelníku a kabelka z nevzhledné hnědé kůže, kterou jsem nevyhodila jenom proto, že mi připomíná štěně šarpeje
...u roztřikovače je to
slast!
Na kůži -
kdo by si pomyslel, že kombinace šafránu(tak křehkého až opatrného) a
kdoule(něžné až éterické) bude tak
příjemná!..
Současně s nimi vnímám i kůži, kterou už ale znám -
heboučký, smetanových a nude odstínů semiš, ten semiš z Cuir d´Ange...
Na pár vteřin, na chvíli vůně zjemní -
kolem chřípí mi prolétnou prachově pudrová zrnka, zrovna taková chvíle, než bělostný poprašek sfouknete z měkké pokožky pryč...
Galop je zvláštní vůně.
Vnímám kolem sebe jakoby povlávat měkce vláčnou a vlahou vůni pudrového tělového krému prohřého delikátním pižmem...
...ale když chci, abych ten líbezný odér cítila intenzivněji a přiblížím nos ke své navoněné paži, doslova mě probere tureckou růži nakyslá a olejem jemně nasáklá kůže(a už ani nemá ona andělská křídla...).
Není to vyloženě nepříjemné. Možná
překvapivé...
...jak šlehnutí bičíkem koni nad zádí, aby zrychlil tempo a dal se s větrem o závod!
A nezávodíte jen vy o čas, ale i ingredience, kdo z koho...
...kůže má sice převahu, ale těsně v patách ji stíhá kdoule - jemňoulinké podtóny přezrálých letních jablek a moučných hrušek velmi příjemně krotí případnou koženou nezvladatelnost...
Galop je vůně na rozlehlé pláně, do větrného počasí, aby si mohla se sluncem ve vašich vlasech hrát na schovávanou...
24/04/18
Tak pro mě růže a kůže. Nic jiného jsem necítila.Růže se pak ztratila a zůstal jen nádech luxusní kůže - buď rukaviček nebo kabelky. Výdrž je dobrá,vůně nejde do prostoru. Já jsem ji pak použila jako držák pro ostatní vůně, Kombinace s Armani - Arabskou růží byla ideální. Flakon je velice povedený, v butiku Hermes jsem si mohla vybrat i barvu koženého řemínku - mám červený.
Bílo-béžové jemné kozinkové rukavičky, tak jemné, že snesou jen to nejšetrnější zacházení. Ostatní složky jsou natolik provázané, že nejsem schopna je od sebe oddělit, snad jen pudříkový "šafránek" s nádechem ovocnosti z rychlíku. Výdrž výborná, silage nemohu posoudit, zkouším ze vzorku. Unisex ne, spíše hladká ženská intimní vůně, žádná sexuální dračice. Po rozvonění je to moc příjemné, neotřelé, krásné, a vůbec, další superlativy nejnej si dosaďte;-)
Tak dlouho čekám u této značky na vůni pro mne. Musela přijít až Christine Nagel, aby se dočkala. Ano, Galop jde sice hlavně jemným semišem s nádechem citrusové svěžesti ve stopách Elleny, ale přináší mnohem větší barevnost a potřebnou špetku sladkosti, která mi u řady jeho transparentních vůní často chyběla.
Brzy se před vámi totiž kromě tradičních citrusů objeví mísa kdoulí s vůní červených jablek a kompotovaných hrušek, zavařených s hřebíčkem a kousky manga a meruněk, z nichž se právě chystáte uvařit želé. A zatímco to na plotně příjemně bublá, odskočíte si na chvilku do zahrady natrhat v kožených rukavičkách pár růží.
Souhlasím s Blackviolet, že Galop zapadá do ellenovského kontextu. Dokážu si ji představit jako další ze zahrad, klidně na anglickém venkově v prvních podzimních dnech. Dokvétají růže, ale chladné počasí jim vůbec neubírá na vůni, naopak. Ruce, které pečlivě vybírají ty nejkrásnější květy do vázy, jsou chráněné koženými rukavicemi. Zahrada nabízí vůni červených jablek, zatímco v kuchyni se připravuje hruškové čatní se šafránem a grepovou šťávou. Vzdušná a lehká, přitom hebká a zaoblená vůně. Trošku jako Safran Troublant zkombinovaný s Kelly Caleche, ale s ohlazenými hranami, bez stopy štiplavosti. Je to spíš pár střiků ovocné šťávy (z hrušky, grapefruitu a rybízu), co dodává růži na pikantnosti a nedopustí, aby se stala unylou. Ke konci všechny složky splynou a zůstane hladivý dotek pudrové růže s kůží.
Výdrž je vynikající, ale sillage odpovídá koncentraci extrait - vůni lze zaregistrovat jenom z těsné blízkosti.
Flakón, nabízející možnost opakovaného naplnění, je jednoduchý a krásný.
Kdoule mi vždycky strašně voněla, a šafrán v parfému mě odjakživa "bere". Naopak na růže si většinou moc nepotrpím, ani kůži nevyhledávám. Ale tohle je tak nádherně sladěný - růže jen podkresluje ostatní složky a kůže je tak jemňoučká a luxusní - inu Hermés nezklamal. Jediný co mě trochu odrazuje, je (na extrait) malá průraznost, resp. ta celková jemnost, i když jinak drží dobře. A pak taky cena :-) Přála bych si, aby časem vydali i jinou koncentraci...
Jemná kůže (blížící se semiši, ale vysloveně semiš to není) poprášená ambro-ovocně sladkým šafránovým pudrem, s několika suchými okvětními plátky růže. Mezi tím chvílemi povlávají jemné závany sladkého bílého šeříku. Po několika hodinách ale zbyl jen nasládlý základ s jemným ovocným nádechem, což sice je pro mě malinko zklamání, ale ne zas natolik velké, abych ji "nepotřebovala".
Myslím, že Galop se Christine Nagel opravdu moc povedl, je to krásná vůně, ale je jasné, že zůstává úplně na linii Elleny a celkově domu Hermès. Mohl ji klidně ještě dělat Jean Claude, je to lehká, minimalistická až průzračná vůně. Christine si vybrala ke zpodobnění semišovou kůži Doblis, jednu z luxusních kůží používaných na kožených výrobcích firmy.
Všechno se odehrává kolem růže a kůže. Růžové okvětní plátky se objeví hned a s nimi sladkokyselý ovocný tón, kysele citrusový a zároveň sladký, může to být i ta kdoule, i když ta by měla vonět spíše po jablku. Ale mohlo by to být ovocné sladkokyselé želé, které se často z kdoulí dělá.
Brzy se objeví jemná kůže, semišová, ale úplně bez pudrového tónu, měkounká a luxusní, a s ní náznak orientálna v podobě šafránu. Ovocný tón se pomalu ztrácí, ale růže s kůží si spolu hrají, až nakonec kožený tón zvítězí.
Jedná se o extrait s dlouhou výdrží, i když do prostoru moc nejde.
Pan Hermės mě nemá rád a tak mi přinesl smutnou zprávu i tentokrát: "ne ani Galop na Tobě nebude vonět,ani tenhle kvapík si neužiješ,jestli chceš můžu ti prodat nějakou naši koženou kabelku ale na parfémy prosimtebe zapomeň,ne neškemrej,nemá to cenu,nic lepšího než žlutě šafránovou plastelínu rozpatlanou po semišových rukavičkách z toho stejně nedostaneš"
(citrusově svěží,šťavnatě nasládlé ovoce v semišovém pytlíčku,štiplavá plastelína,vyprané prádlo,pradivná směs ale nikoli protivná,dokreslující, rozhodně potřebuje teplo,ale stejně ji cítím jen u kůže a po hodině na ni musím volat jak na kočku ,aby se vůbec uráčila přijít,musím ji něčím přelstít,no na meruňky ji nenalákám...potřebuje poryvy vzduchu.)
Shledávám podobnost s vůněmi Vuittona,které na mně ale lépe hrají
Galop je příkladem parfému, který se mě rozhodl bojkotovat. Bojuju s ním už čtvrtý den a stále hledám tu tělovou růži s příjemnými ovocnými akcenty a jemnou semišovou kůži podpořenou šafránem. Věřím tomu, že na někom opravdu takto voní. Na mě jsou to bohužel jen ocumlané zelené Bonpari, nálož sladkého pepře, popel z několik dní nevysypaného popelníku a kabelka z nevzhledné hnědé kůže, kterou jsem nevyhodila jenom proto, že mi připomíná štěně šarpeje
...u roztřikovače je to
slast!
Na kůži -
kdo by si pomyslel, že kombinace šafránu(tak křehkého až opatrného) a
kdoule(něžné až éterické) bude tak
příjemná!..
Současně s nimi vnímám i kůži, kterou už ale znám -
heboučký, smetanových a nude odstínů semiš, ten semiš z Cuir d´Ange...
Na pár vteřin, na chvíli vůně zjemní -
kolem chřípí mi prolétnou prachově pudrová zrnka, zrovna taková chvíle, než bělostný poprašek sfouknete z měkké pokožky pryč...
Galop je zvláštní vůně.
Vnímám kolem sebe jakoby povlávat měkce vláčnou a vlahou vůni pudrového tělového krému prohřého delikátním pižmem...
...ale když chci, abych ten líbezný odér cítila intenzivněji a přiblížím nos ke své navoněné paži, doslova mě probere tureckou růži nakyslá a olejem jemně nasáklá kůže(a už ani nemá ona andělská křídla...).
Není to vyloženě nepříjemné. Možná
překvapivé...
...jak šlehnutí bičíkem koni nad zádí, aby zrychlil tempo a dal se s větrem o závod!
A nezávodíte jen vy o čas, ale i ingredience, kdo z koho...
...kůže má sice převahu, ale těsně v patách ji stíhá kdoule - jemňoulinké podtóny přezrálých letních jablek a moučných hrušek velmi příjemně krotí případnou koženou nezvladatelnost...
Galop je vůně na rozlehlé pláně, do větrného počasí, aby si mohla se sluncem ve vašich vlasech hrát na schovávanou...
24/04/18
Tak pro mě růže a kůže. Nic jiného jsem necítila.Růže se pak ztratila a zůstal jen nádech luxusní kůže - buď rukaviček nebo kabelky. Výdrž je dobrá,vůně nejde do prostoru. Já jsem ji pak použila jako držák pro ostatní vůně, Kombinace s Armani - Arabskou růží byla ideální. Flakon je velice povedený, v butiku Hermes jsem si mohla vybrat i barvu koženého řemínku - mám červený.
Bílo-béžové jemné kozinkové rukavičky, tak jemné, že snesou jen to nejšetrnější zacházení. Ostatní složky jsou natolik provázané, že nejsem schopna je od sebe oddělit, snad jen pudříkový "šafránek" s nádechem ovocnosti z rychlíku. Výdrž výborná, silage nemohu posoudit, zkouším ze vzorku. Unisex ne, spíše hladká ženská intimní vůně, žádná sexuální dračice. Po rozvonění je to moc příjemné, neotřelé, krásné, a vůbec, další superlativy nejnej si dosaďte;-)
Tak dlouho čekám u této značky na vůni pro mne. Musela přijít až Christine Nagel, aby se dočkala. Ano, Galop jde sice hlavně jemným semišem s nádechem citrusové svěžesti ve stopách Elleny, ale přináší mnohem větší barevnost a potřebnou špetku sladkosti, která mi u řady jeho transparentních vůní často chyběla.
Brzy se před vámi totiž kromě tradičních citrusů objeví mísa kdoulí s vůní červených jablek a kompotovaných hrušek, zavařených s hřebíčkem a kousky manga a meruněk, z nichž se právě chystáte uvařit želé. A zatímco to na plotně příjemně bublá, odskočíte si na chvilku do zahrady natrhat v kožených rukavičkách pár růží.
Souhlasím s Blackviolet, že Galop zapadá do ellenovského kontextu. Dokážu si ji představit jako další ze zahrad, klidně na anglickém venkově v prvních podzimních dnech. Dokvétají růže, ale chladné počasí jim vůbec neubírá na vůni, naopak. Ruce, které pečlivě vybírají ty nejkrásnější květy do vázy, jsou chráněné koženými rukavicemi. Zahrada nabízí vůni červených jablek, zatímco v kuchyni se připravuje hruškové čatní se šafránem a grepovou šťávou. Vzdušná a lehká, přitom hebká a zaoblená vůně. Trošku jako Safran Troublant zkombinovaný s Kelly Caleche, ale s ohlazenými hranami, bez stopy štiplavosti. Je to spíš pár střiků ovocné šťávy (z hrušky, grapefruitu a rybízu), co dodává růži na pikantnosti a nedopustí, aby se stala unylou. Ke konci všechny složky splynou a zůstane hladivý dotek pudrové růže s kůží.
Výdrž je vynikající, ale sillage odpovídá koncentraci extrait - vůni lze zaregistrovat jenom z těsné blízkosti.
Flakón, nabízející možnost opakovaného naplnění, je jednoduchý a krásný.
Kdoule mi vždycky strašně voněla, a šafrán v parfému mě odjakživa "bere". Naopak na růže si většinou moc nepotrpím, ani kůži nevyhledávám. Ale tohle je tak nádherně sladěný - růže jen podkresluje ostatní složky a kůže je tak jemňoučká a luxusní - inu Hermés nezklamal. Jediný co mě trochu odrazuje, je (na extrait) malá průraznost, resp. ta celková jemnost, i když jinak drží dobře. A pak taky cena :-) Přála bych si, aby časem vydali i jinou koncentraci...
Veľmi jemná, vypracovaná koža, zásluhou šafránu pripomínajúca semiš. Do toho jemný ovocneružový závan. Krásna, elegantná, luxusná.
Jemná kůže (blížící se semiši, ale vysloveně semiš to není) poprášená ambro-ovocně sladkým šafránovým pudrem, s několika suchými okvětními plátky růže. Mezi tím chvílemi povlávají jemné závany sladkého bílého šeříku. Po několika hodinách ale zbyl jen nasládlý základ s jemným ovocným nádechem, což sice je pro mě malinko zklamání, ale ne zas natolik velké, abych ji "nepotřebovala".
Myslím, že Galop se Christine Nagel opravdu moc povedl, je to krásná vůně, ale je jasné, že zůstává úplně na linii Elleny a celkově domu Hermès. Mohl ji klidně ještě dělat Jean Claude, je to lehká, minimalistická až průzračná vůně. Christine si vybrala ke zpodobnění semišovou kůži Doblis, jednu z luxusních kůží používaných na kožených výrobcích firmy.
Všechno se odehrává kolem růže a kůže. Růžové okvětní plátky se objeví hned a s nimi sladkokyselý ovocný tón, kysele citrusový a zároveň sladký, může to být i ta kdoule, i když ta by měla vonět spíše po jablku. Ale mohlo by to být ovocné sladkokyselé želé, které se často z kdoulí dělá.
Brzy se objeví jemná kůže, semišová, ale úplně bez pudrového tónu, měkounká a luxusní, a s ní náznak orientálna v podobě šafránu. Ovocný tón se pomalu ztrácí, ale růže s kůží si spolu hrají, až nakonec kožený tón zvítězí.
Jedná se o extrait s dlouhou výdrží, i když do prostoru moc nejde.