Miluju vůni kvetoucího šeříku, fialek a pajasmínu (neboli pustorylu). Zatímco fialky a šeřík se v parfémech vyskytují, pustoryl v podobě solifloru (nebo aspoň skorosolifloru) aby pohledal... Ať teď - z počátečních květinek ve svěžím větříku vanoucím od moře se vyloupl ON - větvička pajasmínu se zelenými lístky, obsypaná trsy květů naplněných sladkým nektarem. Ostatní květiny se diskrétně drží vpovzdálí. Lehká svěží květinovka, která se hodí do tepla.
...osvěžující vodní sprcha.
Tyrkysová a
všehny odstíny aquamarinu a opálu blyštící se ve slunci...
Vonící voda...
Zpočátku delikátně hladce nasládlý až sladký citron
(bez nakyslosti či citrusovosti),
jemné bergamotové drhnutí a
šťáva z pomerančů -
stoprocentní,
ale bez jakýchkoliv stop z dužninových vlásků a bez sebemenší štiplavosti citrusových plodů.
Je to prostě ultra hladké.
Fleur de Portofino voní
po slunci teplém vzduchu,
po medově nasládlé akácii,
po čistém teplém ženském těle,
po tlumeně sametově hrubém hlasu muže,
který hladí jako prachově pylová zrnka mimozy ulpívající v ženiných vlasech s téměř neviditelným třpytem hvězd...
Tahle vůně se zpočátku jeví jako naprosto obyčejná,
tuctovka.
Omyl.
Je to promakaná podprahová léčka, u které stačí dívat se zpod přimhouřených očí...
Letní vůně.
...na, nejen, letní svádění...
Když jsem loni na jaře recenzovala Tomovy kolínské, zakončovala jsem článek právě zmínkou o této vůni, která měla jeho kolekci rozšířit a byla pochopitelně zvědavá, jestli bude v podobném duchu jako její tři předchůdkyně. A nakonec to dopadlo tak, že Fleur de Portofino mi způsobila hned dvojnásobný šok. Začala jiskřivě svěžími citrusy a vypadalo to na další klasickou kolínskou, ovšem když se vzápětí přidalo hořké nazelenalé neroli s rozmačkanými listy rybízu, najednou jsem měla rázem na kůži čistič koupelen a málem jsem si myslela, že se Tom pomátl.
Po pár minutách však vůně udělala další kotrmelec a najednou se rozvoněla do něžné, hřejivě pudrové vůně s chomáčky čerstvě rozkvetlé mimózy, k níž se postupně přidaly plně obsypané broskvoně se třpytivým lučním medem, evokujicí sluncem rozpálenou letní zahradu nedaleko mořské pláže (nepatrný náznak osvěžujících slaných mořských podtónů v drydownu). Proč takhle jinak krásnou vůni odbyl takovým laciným začátkem, sakra?!
Miluju vůni kvetoucího šeříku, fialek a pajasmínu (neboli pustorylu). Zatímco fialky a šeřík se v parfémech vyskytují, pustoryl v podobě solifloru (nebo aspoň skorosolifloru) aby pohledal... Ať teď - z počátečních květinek ve svěžím větříku vanoucím od moře se vyloupl ON - větvička pajasmínu se zelenými lístky, obsypaná trsy květů naplněných sladkým nektarem. Ostatní květiny se diskrétně drží vpovzdálí. Lehká svěží květinovka, která se hodí do tepla.
...osvěžující vodní sprcha.
Tyrkysová a
všehny odstíny aquamarinu a opálu blyštící se ve slunci...
Vonící voda...
Zpočátku delikátně hladce nasládlý až sladký citron
(bez nakyslosti či citrusovosti),
jemné bergamotové drhnutí a
šťáva z pomerančů -
stoprocentní,
ale bez jakýchkoliv stop z dužninových vlásků a bez sebemenší štiplavosti citrusových plodů.
Je to prostě ultra hladké.
Fleur de Portofino voní
po slunci teplém vzduchu,
po medově nasládlé akácii,
po čistém teplém ženském těle,
po tlumeně sametově hrubém hlasu muže,
který hladí jako prachově pylová zrnka mimozy ulpívající v ženiných vlasech s téměř neviditelným třpytem hvězd...
Tahle vůně se zpočátku jeví jako naprosto obyčejná,
tuctovka.
Omyl.
Je to promakaná podprahová léčka, u které stačí dívat se zpod přimhouřených očí...
Letní vůně.
...na, nejen, letní svádění...
Když jsem loni na jaře recenzovala Tomovy kolínské, zakončovala jsem článek právě zmínkou o této vůni, která měla jeho kolekci rozšířit a byla pochopitelně zvědavá, jestli bude v podobném duchu jako její tři předchůdkyně. A nakonec to dopadlo tak, že Fleur de Portofino mi způsobila hned dvojnásobný šok. Začala jiskřivě svěžími citrusy a vypadalo to na další klasickou kolínskou, ovšem když se vzápětí přidalo hořké nazelenalé neroli s rozmačkanými listy rybízu, najednou jsem měla rázem na kůži čistič koupelen a málem jsem si myslela, že se Tom pomátl.
Po pár minutách však vůně udělala další kotrmelec a najednou se rozvoněla do něžné, hřejivě pudrové vůně s chomáčky čerstvě rozkvetlé mimózy, k níž se postupně přidaly plně obsypané broskvoně se třpytivým lučním medem, evokujicí sluncem rozpálenou letní zahradu nedaleko mořské pláže (nepatrný náznak osvěžujících slaných mořských podtónů v drydownu). Proč takhle jinak krásnou vůni odbyl takovým laciným začátkem, sakra?!