|
složení:
|
galbanum, kalifornský tavolníkovec, poupě hřebíčku, černý čaj, seno, bobule jalovce, slaměnka, absolut bulharské růže, boronie, kručinka, andělika, vetiver, pačuli, cedr, mastixová pryskyřice, sandarak (druh pryskyřice), šáchor, tabák, jedlový balzám, větvičník
|
Lesní vůně to se mnou mají až výjimky jako Vetiver Oriental těžký a já s nimi. Velký podíl na tom má nejspíš můj otec, díky němuž jsem vyrůstala sledováním úchvatné chorvatské přírody, představující rozlehlé prérie, horské lesy a travnaté louky amerického Západu ve filmech o Old Shatterhandovi a Vinnetouovi. Představovala jsem si, kterak jako Nšoči cválám na koni prašnou prérií, u týpí vyhřátém kůžemi a kožešinami a vystlaném slámou vařím v kotlíku černý čaj a s bratrem Vinnetouem kouřím dýmku míru.
Tahle moje romantická představa totiž ostře kontrastovala s realitou, v níž mě babička nutila o víkendu, kdy bych radši bývala vyspávala, časně brzo vstávat a vyrazit s ní důkladně naimpregnovaná repelentem ve staré šusťákovce, teplákách a odporných gumákách do českého lesa na borůvky nebo sběr hub, které jsem našla leda tak, že jsem o ně zakopla.
Od té doby uplynula už pořádná spousta vody. Mayovkám už dávno neholduji, v lese jsem nebyla, ani nepamatuji. Jsem skrz naskrz městská turistka. Až teď mi Paul Kiler tenhle jeden z těchto mých dětských snů svojí geniální vůní černého čaje, galbanových travin, jehličí, sena, vetiveru, citrusově pryskyřičnatého mastixu a tabákové slaměnky zase připomněl.