Povedená květinová orientálka. Hutná pryskyřice osvěžená jasmínem přechází přes mýdlový ylang-ylang na starou pudrovou kůži, která končí dřevitou vanilkou uhlazenou prašným pačuli. Je to trochu jako Betrothal (Grossmith) šmrncnutý Knize Ten (Knize).
Ač mi s výjimkou Lumiere Noire současná tvorba Francise Kurkdjiana nic moc neříká, "únos ze Serailu" a "příslib úsvitu" jsou čestnou výjimkou. Znovu je to nádherná květinově-orientální kompozice, tentokrát i s moderními tóny chypre (pačuli, vetiver).´
Citrusový úvod je velmi podobný Promesse, možná malinko víc nahořklý a o chlup méně svěží. Květinová část je však mnohem plnější a trochu víc omamnější, v jistém smyslu má v sobě i tmavší hloubku, jak se na vůni velkých prostor sluší. Ylang je nejen krémový, ale v kombinaci s tuberózou i lehce mýdlový.
A pak je tu především jasmín, oproti Promesse znatelně intenzivnější (i když zase ne příliš, pro mne je ta hranice nastavená akorát) i se zelenými lístečky, krásně medový. Řekla bych, že tady jeho medovosti pomáhá i ta tuberóza, která pak zároveň ztlumí i ten jeho nazelenalý odstín a mění ho na elegantní červenozlatý.
Špetka pudrové vanilky potom vůni zlehka uhladí. Tóny chypre i přes jejich sametovost zde nejsou tak typicky chladivé, spíš jen tak v náznacích umravňují hřejivý kouřový orientálně dřevitý základ.
Musím souhlasit s tím, že je to dokonalá vůně a i s tím, že je to příliš dokonalá vůně, stvořená výhradně pro galavečery, cokoliv menšího by bylo asi nedůstojné. A snad právě pro to mi víc (jako denní a zároveň pořád luxusní varianta) vyhovuje Promesse de l´Aube.
Povedená květinová orientálka. Hutná pryskyřice osvěžená jasmínem přechází přes mýdlový ylang-ylang na starou pudrovou kůži, která končí dřevitou vanilkou uhlazenou prašným pačuli. Je to trochu jako Betrothal (Grossmith) šmrncnutý Knize Ten (Knize).
Orientální květinovka, pro mě bohužel nenositelná (kombinace pačuli, santalu, ylangu a vanilky prostě nemůžu).
Ač mi s výjimkou Lumiere Noire současná tvorba Francise Kurkdjiana nic moc neříká, "únos ze Serailu" a "příslib úsvitu" jsou čestnou výjimkou. Znovu je to nádherná květinově-orientální kompozice, tentokrát i s moderními tóny chypre (pačuli, vetiver).´
Citrusový úvod je velmi podobný Promesse, možná malinko víc nahořklý a o chlup méně svěží. Květinová část je však mnohem plnější a trochu víc omamnější, v jistém smyslu má v sobě i tmavší hloubku, jak se na vůni velkých prostor sluší. Ylang je nejen krémový, ale v kombinaci s tuberózou i lehce mýdlový.
A pak je tu především jasmín, oproti Promesse znatelně intenzivnější (i když zase ne příliš, pro mne je ta hranice nastavená akorát) i se zelenými lístečky, krásně medový. Řekla bych, že tady jeho medovosti pomáhá i ta tuberóza, která pak zároveň ztlumí i ten jeho nazelenalý odstín a mění ho na elegantní červenozlatý.
Špetka pudrové vanilky potom vůni zlehka uhladí. Tóny chypre i přes jejich sametovost zde nejsou tak typicky chladivé, spíš jen tak v náznacích umravňují hřejivý kouřový orientálně dřevitý základ.
Musím souhlasit s tím, že je to dokonalá vůně a i s tím, že je to příliš dokonalá vůně, stvořená výhradně pro galavečery, cokoliv menšího by bylo asi nedůstojné. A snad právě pro to mi víc (jako denní a zároveň pořád luxusní varianta) vyhovuje Promesse de l´Aube.